Měsíc je charakteristickým především pranostikou: „Leden ve dne svítí, v noci pálí.“, což znamená, že ve dne je jas a v noci silně pálí mráz. V první polovině ledna jsou časté inverze, kdy se celý den v nižších polohách drží chladno. Co se týče zemědělství, je během ledna nejvhodnější mráz. Teplo a déšť nejsou přínosné pro zemědělství. Teplé počasí má za následek prodloužení zimy a opožděný příchod jara, což výrazně ovlivňuje nástup zeleného krmení. Po desátém lednu často přichází tzv. „psí dny“ – lednové psí dny (také zima, že by psa nevyhnal). Koncem ledna často přichází oteplení, což se v pranostikách objevuje jako hromniční obleva.
Dříve dlouhé večery byly časem draní peří (husí peří se zbavovalo ostnu – tvrdé části pera) a přástek (předla se ovčí vlna a len).
Další pranostiky pro měsíc:
Leden ve dne svítí, v noci pálí.
V lednu voda, velká škoda.
Je-li leden suchý a studený, bude únor sněhový.
Není-li konec ledna studený, únor si to vynahradí.
Lednové mlhy větší mokré jaro.
V lednu mnoho deště a sněhu, bolí stromy, údolí a hory.
V lednu mráz těší nás.
V lednu sníh a bláto, v únoru tuhá zima zato.
Suchý leden – mokrý červen.
Tancují-li v lednu komáři, ať se sedlák po píci ohlíží, šetřte v žlabu ojedí (krmení).
Roste-li v lednu tráva, neúroda se očekává.
Když je leden jasný, bude roček krásný.
Lucie Rysová
Zdroj:
Jelínek K., Římovský K., Smolík Z. 2004. Lidové pranostiky, přísloví a zvyky v zemědělství. Vydala: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 144 stran. ISBN: 80-7326-056-5
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
