Koncem března bude v ČR k dispozici vakcína proti dalším typům katarální horečky ovcí, konkrétně proti sérotypům 4 a 8. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Státní veterinární správa (SVS). Vzhledem ke zhoršené nákazové situaci v okolních státech veterináři chovatelům doporučují nechat své chovy očkovat. Vakcinace proti konkrétnímu subtypu je podle nich nejúčinnější prevencí zvířat proti nákaze.
Podle veterinářů je optimální vakcinaci provést v zimním a jarním období, tedy v době, než se nákaza začne v populaci zvířat šířit. Katarální horečka ovcí je virové onemocnění domácích a divoce žijících přežvýkavců. Nákaza postihuje především ovce, kozy a skot. Na člověka nemoc přenosná není.
Vakcínu proti subtypům 4 a 8 nakoupí distribuční sklad veterinárních léčiv Českomoravské společnosti chovatelů, přes který bude k dispozici veterinárním lékařům. Objednáno bylo v první fázi podle veterinářů 25.000 dávek vakcíny. Podle předběžných informací by měla být vakcína k dispozici od třetího březnového týdne.
V Česku je momentálně dostupná vakcína proti sérotypu 3, který se v tuzemsku téměř dva roky vyskytuje. Očkování je dobrovolné a hradí jej chovatel.
„Prakticky jedinou účinnou prevencí před onemocněním je vakcinace zvířat proti konkrétnímu sérotypu tohoto onemocnění, a zároveň je to jedna z možností záruk při certifikaci vývozu zvířat do zahraničí,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
V České republice aktuálně platí období bez výskytu katarální horečky, hmyz šířící tuto nákazu totiž není přes zimu aktivní. V okolních zemích se ale nákazová situace zhoršuje a rozšířily se další sérotypy nákazy.
Sérotyp 8 se od srpna roku 2025 ve vyšší míře šířil zejména v Rakousku. Koncem roku byl potvrzen také v Německu. Sérotyp 4 byl podle veterinářů potvrzen v Rakousku, a to i v oblastech poblíž hranic s Českou republikou. Veterináři tvrdí, že s očekávanou opětovnou aktivitou hmyzu se dá očekávat, že se zmíněné sérotypy ze sousedních zemí rozšíří také do ČR.
Katarální horečka ovcí se vrátila do České republiky počátkem září 2024 po 15 letech. Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v dutině ústní, nozdrách, víčkách a uších, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici dutiny ústní se objevuje krvácení a vředy. Skot většinou nemá klinické příznaky, u ovcí ale může vést onemocnění i k úhynům.
Onemocnění může u březích samic způsobovat také potraty, případně rození mláďat s deformitami nebo postižením centrálního nervového systému. V chovech skotu může nákaza způsobit ekonomické problémy zejména v důsledku těchto ztrát na mláďatech, uvedli veterináři.
zdroj: ČTK
foto: pixabay.com

www.agropress.cz


