Mladotice se nacházejí v Plzeňském kraji, 9km západně od Kralovic. Mladotický chov patří s celkovým počtem 900ks prasat k těm menším. To sebou nese vysoké náklady na chov a vysoký podíl ruční práce. Kromě prasat chovají ještě 170 kusů dojnic holštýnského plemene a při procházce po podniku narazíte i na další plemena zvířat zařazených v genových zdrojích. Ale o tom více v následujícím článku. Jelikož jsou Mladotice největším chovem přeštických prasat v České republice, cílem naší návštěvy byly právě ony. Zmíněným chovem nás provedl zootechnik Jaroslav Bejda.
O chovu a záchraně přeštického prasete s Jaroslavem Bejdou
Podnik hospodaří na 750ha na kterých si pěstují především plodiny určené do krmných směsí. S výrobnou krmných směsí funguje krmný fond, kdy se sklizené obilí doveze přímo tam a podnik během roku odebírá krmné směsi. O celý chov se starají celkem 3 zaměstnanci a zootechnik.
Rekonstrukci zastavila nejistá doba
Původně zde byly a jsou stáje ze 70.let, které byly v relativně dobrém stavu, proto se přistoupilo k jejich rekonstrukci. První prošla před šesti lety rekonstrukcí porodna, kde se z původního volného ustájení vybudovalo klasické klecové ustájení na slámě. Následně se zrekonstruovaly oba výkrmy a březárna rovněž stlaná slámou. Na kejdě je ustájený jen výkrm a březí prasnice. Poslední stájí, která k rekonstrukci zbývá je odchovna prasniček.
Produkce plemenných zvířat
První předvýběr plemenných prasat začíná už v jednom týdnu pod prasnicí, kdy se vybraná selata označí vrubováním.
Po třech týdnech jsou označena všechna selata ušní známkou s číslem chovu a životním číslem zvířete.
Prasničky se ve věku 7 měsíců podrobí testu užitkovosti – zváží se a podle data narození se spočítá průměrný denní přírůstek. Následně se změří výška hřbetního tuku a podíl libového masa a za 14 dní se výsledky vyhodnotí. Tři prasničky měsíčně zůstávají na obnovu stáda a zbytek je určen k prodeji. Pokud není zájem, zařadí se prasničky do výkrmu. Spíš než do chovů, putují nejčastěji k soukromníkům. Genetiku v chovu má na starost společnost Chovservis.
Cena chovné prasničky je kolem 9 tisíc, chovný kanec se pohybuje kolem 13 tisíc. Zapuštěná prasnička stoji o 2 tisíce více.
S připouštěním nespěchají
Prasničky se nesmí připustit dříve než ve 230 dnech a do roka by měly být oprasené. Ze zkušenosti pana Bejdy je lepší připuštění až o něco déle, kdy jsou prasničky odrostlejší a to z prostého důvodu. Přeštické prasnice mají obrovskou mléčnost a pokud se vyčerpá na prvním vrhu, už není schopná se vrátit zpět do kondice. A s tím je spojený i opožděný nástup další říje a následně pak slabší vrhy. Starší prasnice už mají nevyrovnaný vrh a velký podíl mrtvě narozených selat, protože porod už trvá podstatně déle než u mladých prasnic. S věkem postupně klesá i mléčnost prasnice.
„Prasnice zůstávají v chovu 10-12 vrhů“, uvádí pan Bejda
Každý čtvrtek se odstaví 4 prasnice, které se přesunou do společného kotce vedle kance a do příštího čtvrtka jsou většinou všechny zapuštěné.
Následně se přesouvají do individuálního ustájení, kde zůstávají další měsíc, aby se po odstavu dostaly zpět do kondice. Pak jsou až do porodu společně ve skupině.
Při odstavu se prasnice odvede a selata zůstávají ještě týden ve stejném kotci. Už prasnice dostávají k dispozici starter.
I odstavená selata mají stále k dispozici vyhřívanou podložku – celkem po dobu 2,5 měsíců.
Přeštická prasata nejsou jediným plemenem vedeným v genových zdrojích, které na farmě najdete. Areál udržuje stádo Valašských ovcí v čele s beranem pocházejím z Toulcova Dvora v Praze.
O kus dál pobíhá hejno slepic plemene Česká slepice zlatě kropenatá.
A konečný výčet původních českých plemen doplňuje Český strakáč.
Závěrem bychom rádi poděkovali panu Jaroslavu Bejdovi za odborný a sofistikovaný výklad o chovu, šlechtění a budoucnosti přeštických prasat.
Text a foto: redakce
www.agropress.cz
