Jak přispět k udržitelnosti zemědělství?

Evropská komise zveřejnila externí studii s názvem „Studie o budoucnosti hospodářských zvířat v EU: Jak přispět k udržitelnému odvětví zemědělství?“, která má přispět k diskusi o udržitelnosti odvětví živočišné výroby.

Studie nastiňuje význam odvětví živočišné výroby a výzvy, kterým čelí z hlediska udržitelnosti a dopadu na životní prostředí. V roce 2017 činila hodnota živočišné výroby a živočišných produktů v EU-28 170 miliard EUR, což představuje 40% celkového zemědělského obratu. V EU-28 se v roce 2017 vyprodukovalo 47 milionů tun masa, které zahrnovalo vepřové maso (50%), drůbeží maso (31%), hovězí maso (17%) a ovčí a kozí maso (2%). Spotřeba vepřového masa  v evropské stravě je  31,3 kg na obyvatele.

Environmentální výzvy

V roce 2017 vyprodukovalo odvětví zemědělství v EU-28 10% celkových emisí skleníkových plynů, což je méně než průmysl (38%) nebo doprava (21%). Téměř polovina zemědělských emisí pocházejících z EU pochází z enterické fermentace (hlavně z přežvýkavců) a nakládání s hnojem (všechna hospodářská zvířata). Pokud by byly do objemu skleníkových plynů vyprodukovaných v zemědělství zahrnuty i emise spojené s výrobou, přepravou a zpracováním krmiv, je odvětví živočišné výroby zodpovědné za 81-86% emisí skleníkových plynů v zemědělství.

Emise skleníkových plynů v EU-28 se mezi lety 1990 a 2013 snížily o 24%, a to díky snížení počtu kusů skotu a zlepšení produktivity. Dalšího snížení emisí lze dosáhnout prostřednictvím opatření, jako je zvýšené používání luštěnin, lepší řízení stáda, zlepšení zdraví hospodářských zvířat a změny v krmných postupech.

Pohled do budoucnosti

Zpráva požaduje snížení negativních dopadů chovu hospodářských zvířat na životní prostředí a biologickou rozmanitost. Evropská unie pravděpodobně nebude schopna splnit své závazky přijaté na COP 21 a dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 je velmi ambiciózní. Částečně za to odpovídá zemědělství a zejména hospodářská zvířata, která představují důležitý zdroj skleníkových plynů.

Znovupropojení živočišné a rostlinné výroby nabízí obrovské příležitosti k vývoji účinnějších zemědělsko-potravinářských systémů, k eliminaci ztrát recyklací biomasy mezi odvětvími, ke snížení emisí skleníkových plynů a přispění k odstraňování CO2 z atmosféry, k obnovení kvality ekosystémů při zajištění bezpečnosti a přizpůsobení zdrojů do podnebí.

Cesty ke zlepšení udržitelnosti hospodářských zvířat

Obecně řečeno lze udržitelnost hospodářských zvířat zlepšit třemi způsoby:

(a) zvýšením efektivity,

(b) nahrazením vstupů s velkým dopadem alternativami s menším dopadem

(c) zásadnějším redesignem zemědělských systémů, který zahrnuje posun od lineárních přístupů na kruhové přístupy.

V systémech prasat, brojlerů a vajec může být míra genetického zlepšení a míra konverze krmiva v budoucnu nižší než v minulosti kvůli biologickým limitům a problémům dobrých životních podmínek zvířat. Snížení úmrtnosti selat a rozvoj přesného krmení přispěje k efektivitě v chovu prasat.

Počet selat vyprodukovaných prasnicemi se mezi lety 1970 a 2016 zvýšil z 16,4 na 20,6 ročně a poměr konverze krmiva prasat se ve stejném období snížil z 3,80 na 2,37.  Míra zlepšení FCR u prasat může být v budoucnu nižší než v minulosti, protože praktické překážky (jako jsou omezení produkčního prostředí), preference spotřebitelů (např. Transgenní manipulace) a otázky dobrých životních podmínek zvířat mohou omezovat budoucí zlepšení užitkovosti prasete . Přesné krmení by však u chovaných zvířat mohlo snížit vylučování živin přibližně o 20%.

zdroj: https://pig333.com/latest_swine_news/the-future-of-eu-livestock-sector-sustainability_16716/

foto: pixabay.com