První z pěti prasat dnes nechal při domácí zabijačce porazit Jaroslav Nekuža ze Zbýšova u Brna. Je jedním z mála, kteří u dříve tradiční záležitosti českého a moravského venkova zůstává. Převzal tradici po svém otci, sám už je dnes v důchodu a říká, že finančně už se vlastní chov prasat vůbec nevyplatí. Řekl to ČTK. Maso a další výrobky z vepřového si rozděluje s bratrovou rodinou. Zabijačka už tak není událostí, při níž by se sešlo více lidí ze sousedství.
„Když to dělal otec, tak ještě nebyly mrazáky a bylo potřeba všechno rychle spotřebovat. Chodilo se po ulici a rozdávalo se a za týden zas porážel prase někdo jiný. Dnes to dáme do mrazáků a vydrží nám to klidně půl roku,“ řekl Nekuža. Pestrost zabijačkových produktů však zůstává, dělají se jelita, jitrnice, prejt či polévka a maso na uzení. „Spolupracujeme s místním řezníkem, který pracuje na jatkách a je šikovný,“ pochvaluje si Nekuža.
Dříve si prasata vykrmoval od selat, v posledních letech už má s výkrmem práce méně. Pronajímá pozemky zemědělskému podniku GenAgro Říčany a za to si od nich bere brambory a na přelomu září a října čtyři až pět stokilových prasat. „Pak je krmím šrotem a bramborami dva až tří měsíce, přiberou tak 40 až 50 kilo, některá mohou mít až 170 kilo, a postupně je až do března nechávám porazit. Dřív jsem brával jedno až dvě selata,“ řekl Nekuža.
Uvádí, že už se prasatům věnuje jen proto, že z nich má radost a že to dělal i jeho otec. „Při dnešních cenách se to vůbec nevyplatí. Dvacetikilové sele stojí 1600 korun, než se vykrmí, tak to něco stojí a to nepočítám čas, který strávím starostí o prasata,“ dodal Nekuža.
zdroj: ČTK
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
