Redukovat stav skotu kvůli snižování emisí skleníkových plynů a konkrétně metanu je nesmyslné. Způsobem, jak řešit produkované množství metanu u hospodářských zvířat, je strava. Pokud je krmení kvalitní, tak metanu produkují mnohem méně, řekl ČTK Miloslav Šimek z Ústavu půdní biologie Akademie věd ČR. Na výživově chudém krmení musí mikroflóra, která tráví potravu, mnohem víc pracovat, tudíž metanu vzniká víc. Podle Šimka je změna potravy u dobytka poměrně jednoduché a efektivní řešení. Problematické emise v zemědělství vznikají spíše u průmyslových hnojiv. Skot naopak naše půda potřebuje, uvedl.
„Vybíjet skot je nesmyslné. Potřebujeme chlévský hnůj, který je nutný na hnojení půd. Navíc toho hnoje už teď nemáme dostatek. Pokud mluvíme pouze o péči o půdu, tak by bylo třeba mít skotu dvakrát více, abychom měli dostatek hnoje,“ řekl Šimek.
Metan u krav vzniká přirozeně v trávicím ústrojí. Ty ho pak krkají, vydechují a nebo se anaerobními reakcemi vytváří ve zvířecím hnoji. „U nás v Kalifornii chovatelé dávají výkaly do takzvaných lagun, které poté uzavřou. Zamezují tak nejen úniku metanu, ale zároveň mají možnost tento bioplyn sbírat a dále s ním nakládat,“ uvedl minulý týden v Praze při diskusi organizované Agrární komorou zootechnik Frank Mitloehner.
Extrahovaný metan podle něj mohou chovatelé prodávat, neboť se využívá například jako palivo pro autobusy a nákladní vozy. „Tímto způsobem se redukují emise nejen farmářů, ale také v dopravě,“ dodal. Metan z hnoje umí čeští farmáři, obdobně jako v Kalifornii, využívat v bioplynových stanicích. V Česku je jich přes 500.
Za posledních 30 let klesl počet krav v Česku na méně než polovinu, ale užitkovost vzrostla na dvojnásobek. „Mléčná produkce mírně vzrůstá a z toho by se dalo usoudit, že Česká republika přispívá k redukci metanu,“ řekl Josef Diviš, předsedu Svazu chovatelů holštýnského skotu.
Podle Jaromíra Ducháčka z České zemědělské univerzity (ČZU) se řešení nabízí genetickým pokrokem. „V roce 1990 jsme měli v ČR přibližně 1,5 milionů dojnic. V současnosti jich máme kolem 355.000 a produkce mléka zůstala přibližně stejná. Můžeme tedy pozorovat výrazné zvýšení efektivity krav, a tím pádem snížení emisí metanu na litr vyprodukovaného mléka díky genetickému šlechtění,“ uvedl.
Hospodářská zvířata jsou odpovědná za zhruba 30 procent globálních emisí metanu z lidské činnosti, odhaduje Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Mnohem horší skleníkový plyn než metan je podle Šimka oxid dusný. „Vzniká například z průmyslových hnojiv, kterých se u nás používá 100 kilogramů na hektar zemědělské půdy, ale je to příliš. Mnohem elegantnější metoda, jak v ČR snížit emise skleníkových plynů ze zemědělství než vybíjet skot, je omezit dusíkaté hnojení,“ dodal.
zdroj: ČTK
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
