V následujícím článku jsou uvedeny výsledky jedné z dalších studií, která proběhla v rámci propojením vědy s praxí na České zemědělské univerzitě v Praze. Věda a výzkum na FAPPZ odpovídá na nejnovější trendy v zemědělském výzkumu, který již není orientován pouze na klasická agrobiologická témata, ale i na témata jako jsou environmentální vědy, obecně biologická témata, bezpečnost a kvalita potravin, rozvoj venkova, krajinná a zahradní architektura či sociální zemědělství.
Pro účely studie bylo vyšetřeno téměř 660 vzorků ze 14 konvenčních a 14 ekologických chovů zaměřených na dojné kozy. Všechny testované farmy byly pozitivní na parazitické prvoky (kokcidie) rodu Eimeria a strongylidní hlístice. Zatímco nejvyšší intenzita infekce kokcidiemi rodu Eimeria byla zaznamenána na konvenční kozí farmě (86 880 OPG – oocyst na gram výkalu), nejvíce strongylidních hlístic bylo zaznamenáno v jednom z ekologických chovů (7 400 EPG – vajíček na gram výkalu). Statisticky se však hodnoty intenzity infekce těmito parazity mezi oběma systémy hospodaření nelišily. Podle vědců je to pravděpodobně v důsledku podobného pastevního managementu a užívání odčervovacích preparátů (anthelmintik).
Nejčastějšími druhy kokcidií rodu Eimeria byly Eimeria arloingi, E. alijevi a E. ninakohlyakimovae. U hlístic převládaly běžně se vyskytující druhy Trichostrongylus/Teladorsagia a Haemonchus contortus (vlasovka slezová). U některých koz byl také zaznamenán výskyt plicnivek Muellerius capillaris. Jedná se o parazitické červy ze třídy hlístic, kteří se usazují v průdušnicích, průdušinkách a plicních sklípcích napadeného jedince. Naopak motolice nebyly zjištěny ani v jednom ze sledovaných chovů. Zajímavé bylo zjištění, že prevalence tasemnice rodu Moniezia výrazně převládala na ekologických farmách (43 %) v porovnání s konvenčními chovy (14 %). Tento významný rozdíl si vědci vysvětlují skupinou anthelmintik (ivermektin), která byla dle dotazníkového šetření převážně používána v konvenčních chovech. Rezidua těchto ivermektinů uvolňovaná spolu s výkaly do vnějšího prostředí mohou mít dopad na mezihostitele tasemnic rodu Moniezia, půdní roztoče, a tím na životní cyklus tohoto střevního parazita.
Spoluautorka vědecké práce:
Ing. Iveta Angela Kyriánová, Ph.D. (Česká zemědělská univerzita, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů)
Comparison of internal parasitic fauna in dairy goats at conventional and organic farms in the Czech Republic
Původní článek v plném znění naleznete zde:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0921448819300756
foto: pixabay.com
zdroj: https://www.af.czu.cz/cs/r-6781-veda-a-vyzkum/r-15265-aktuality-vav/ekozy.html
www.agropress.cz
