Přibližně 100 000 občanů naší země pracuje/hospodaří v zemědělské sféře. Jedná se o poměrně malé číslo, když vezmeme v potaz, že tento počet obhospodařuje více jak polovinu plochy ČR. Ale proč zmiňujeme počet pracovníků v zemědělství? Rozhodli jsme se vám blíže představit zaměstnání, se kterým se již většina z vás setkala, ať už v chovu nebo na výstavě skotu. Řeč je o bonitérech nebo také inspektorech jednotlivých svazů, kteří projíždějí křížem krážem naší zemí a hodnotí vybraná zvířata. Setkali jsme se s bonitéry ze sektoru masného i dojného skotu. Díky tomu, že si na nás jednotlivý bonitéři udělali čas, můžeme vám nyní osvětlit tuto nelehkou práci a přiblížit i samotné bonitování.

V pátek 14. 7. si nás s sebou na cestu přibalil inspektor Českého svazu chovatelů masného skotu Čeněk Horáček, který na dané pozici pracuje více jak 3 roky. Čeněk Horáček provádí bonitace na území severních a středních Čech, pod sebou má cca 90 farem. I přestože je metodika hodnocení v chovu masného skotu pro celou ČR totožná, individualita každého chovu i plemene přináší vždy odlišné podmínky. My jsme s inspektorem navštívili během dne dvě farmy, obě se lišily v plemeni i ve velikosti.

Na první farmě nás čekalo plemeno blonde d´Aquitaine a stádo 30 matek. Naplánováno bylo vážení telat ve stáří 120 dnů (dále se zjišťuje váha ve 210 a 365 dnech). Při příjezdu na farmu bylo již stádo připraveno ve stáji s naháněcí chodbou k váze. Následovala příprava samotného inspektora a jeho pomůcek, které standardně vozí s sebou. Vzhledem k tomu, že zde probíhalo vážení telat pouze ve věku 120 dnech, potřeboval inspektor pouze vlastní váhu, která prošla kalibrací a váží s přesností na 1 kg. Holová míra nebyla potřeba, jelikož ta se využívá pouze v případě, když se váží telata ve věku 210 dnů a zároveň se provádí popis a hodnocení zevnějšku.  Poté se přistoupilo k samotnému vážení telat. Vážení probíhalo díky velmi dobré přípravě zootechnika plynule bez zbytečných přestávek.  Do hodiny stádo běhalo opět na pastvě.

Plemeno charolais nás čekalo na farmě druhé, která čitá podstatně větší počet matek (290 ks) i telat (180 ks). Vážení na této farmě již nebylo záležitostí jedné hodiny, což z hlediska počtu zvířat není ani možné. Byla vážena telata ve věku 120 a 210 dnů. Krom váhy se zde využila i holová míra k měření výšky v kříži, což je jeden z popisovacích znaků v rámci popisu a hodnocen zevnějšku. Inspektor do stáje nastoupil se sestavou všech zvířat (přibližně asi čtyři A4 papíry pro vaši představu), u kterých musí být proveden záznam hmotnosti, případně i popis zevnějšku.

Co vše zahrnuje popis a hodnocení zevnějšku? Popisováno je 10 znaků, kterým se přidělují body v rozpětí od 1 (minimální) až po 10 (maximální). Hodnotí se výška těla, délka těla, hmotnost, přední šířka hrudníku, hloubka hrudníku, záď (délka a šířka), plec, hřbet, záď (plnost kýty) a užitkový typ. Při popisování těchto znaků musí bonitér/inspektor vycházet vždy z průměru hodnoceného plemene, jednoduše řečeno, každé masné plemeno se hodnotí odlišně. Takže inspektor musí mít v oku 23 masných plemen, která jsou v současnosti chována na našem území.

Foto č. 1 Holové míra


Jaké jsou hlavní důvody bonitace?

Výsledky popisu a hodnocení zevnějšku slouží jako podklad pro odhad plemenné hodnoty, dále jsou využívány při sestavování připařovacích plánů nebo při základních výběrech plemenných býků. Na základně bonitace se také vybírají zvířata na výstavy masného skotu. Základní podklady představuje „Metodika kontroly užitkovosti“ skotu bez tržní produkce mléka a „Metodika popisu a hodnocení zevnějšku masných plemen skotu“.


Zdatné zkušenosti v rámci hodnocení a popisu zevnějšku se nám potvrdili i na samotné farmě. Zatím co my nestihli řádně zaznamenat ani váhu, inspektor měl kompletně vypsané bodové hodnocení u telete v kleci. Stihnout zaznamenat váhu, změřit výšku v kříži a ještě bodově ohodnotit tele se inspektorovi většinou povedlo do dvou minut. Zatím co my, jsme během dvou minut stihli rozhodnout pouze o délce těla a ještě jsme si v tom nebyli na 100 % jistí.

Foto č. 2 Vlastní váha inspektora, která prošla kalibrací a váží s přesností na 1 kg

Vážení i hodnocení prvních dvou skupin trvalo okolo jedné hodiny. Avšak rozhodně jsme nebyli u konce. Po pauze se pokračovalo, následovala ostatní telata, dále i vybrané krávy a na konec přišlo samotné vážení a hodnocení býků. U plemenic a býků se také provádí hodnocení exteriéru a mimo to se i u vybraných plemen sleduje rohatost a zbarvení. Býčci, kteří splní hmotností limity a ostatní podmínky pro dané plemeno, mohou být v případě zájmu chovatele přihlášení k odchovu. Jestliže úspěšně projdou testem, stanou se z nich plemenní býci.

Na farmě, která chová 300 matek, jsme zůstali do podvečera. Počasí naštěstí přálo. Netrápila nás úmorná vedra nebo nepřetržitý déšť. Ovšem tomu není vždy tak, inspektoři bonitují za každého počasí. Samozřejmostí není pevná pracovní doba, což se u práce se zvířaty rozhodně očekávat nedá. Na druhou stranu inspektoři Českého svazu chovatelů masného skotu mají široký záběr, co se týče územní, díky tomu není práce stejnorodá. Každý den jsou jiné provozy, každý den se setkáváte s jinými chovateli i zootechniky. Velkým přínosem této práce je, i když z počátku se to zdá poměrně nereálné, že se časem naučíte „mít v oku“ většinu masných plemen a co si budeme povídat, to většina z nás rozhodně nemá. 😉

Závěrem…

Velmi děkujeme Čeňkovi Horáčkovi za jeho čas, který nám poskytl. Jsme rádi, že jsme si opět mohli rozšířit obzory v rámci chovu masného skotu. Všichni inspektoři ČSCHMS mají rozhodně náš respekt a doufáme, že i vy do budoucna oceníte jejich, někdy i nebezpečnou, ale zároveň velmi zajímavou práci. Děkujeme!

Líbila by se Vám pozice inspektora masného skotu? Máte šanci! V současné době svaz hledá posily. Více informací naleznete ZDE.

Foto č. 3 Plemeno blonde d´Aquitaine na první farmě

Foto č. 4 Vážení býka

Foto č. 5 Zápis hmotnosti

Foto č. 6 Plemeno charolais na farmě druhé

 

Lucie Rysová