8. listopadu na Střední zemědělské škole v Poděbradech proběhla přednáška MVDr. Věříše zaměřená na mastitidy. MVDr. Věříš hned na počátku zdůraznil, že produkované mléko obsahuje vždy „nějaké“ buněčné elementy tj. buňky. Mnohdy se jedná o prosté bílé krvinky, které jsou známkou toho, jak imunitní systém dojnice vnímá prostředí.
Mléko není nikdy sterilní
Zdravá dojnice má podle MVDr. Věříše v mléku asi 50 000 buněčných elementů, u starších krav se tato hodnota zvyšuje a může dosáhnout až 100 000. Jestliže dojnice prodělala nějaké onemocnění, počet buněčných elementů v mléku se zvedá.
Každý dojnice má vlastní úrovně buněčných elementů, jestliže je tato hranice překročena, nastupuje na scénu mastitida. Avšak mléko není sterilní, ani v případě, že dojnice je zdravá. V každém litru mléka vždy nalezneme malé množství bakterií.
Záleží, o jaké bakterie se jedná. Jestliže bakterie vnikne do vemene strukovým kanálkem, je agresivní a produkuje toxin, lze ji poměrně rychle vyléčit v případě včasné identifikace a správnou léčbou. Některé mikroorganismy jsou však nenápadné a rozvíjejí se tak, že je imunitní systém dojnice nezaznamená, tudíž s nimi nebojuje. Nejedná se v tomto případě o minuty či hodiny, ale o dny i měsíce než se onemocnění projeví.
V každém chovu je 1 až 4 % bacilonosičů tj. takových dojnic, v jejichž mléčné žláze, potažmo v mléku, žijí mikroorganismy, které způsobují mastitidy. Nakažené dojnice je nutné léčit nebo za stáda vyřadit.
Důležitým krokem k tomu, aby se bakterie ve stádu nešířily je, mimo jiné, i dobře proškolený personál.
Prokletí resistence
„Mnohdy je nejsnazší maskovat člověkem způsobenou chybu nadměrným použitím antibiotik,“ jak uvedl MVDr. Věříš. Snaha najít pro léčení mastitid univerzální řešení je problém, se kterým se přednášející potýká od doby, kdy přišel do praxe. Pokud se někdo snazší maskovat vzniklé problémy třeba smícháním 2 až 3 antibiotik, nese to s sebou řadu problémů – zejména však vznik resistence tj. snížení citlivosti bakterií vůči antibiotikům.
Přitom „resistence“ přináší vznik nových patogenů, o kterých před tím nikdo ani nevěděl.
„Antibiotika jsou zázrak, že jsou a i že se rozšířily v takové míře,“ uvedl, poněkud sarkasticky, MVDr. Věříš. Je totiž známou pravdou, že bakterie, které způsobují vznik mastitid, získávají dříve či později na používaná antibiotika odolnost. Jednou z příčin vzniku této resistence je dle přednášejícího i to, že antibiotika jsou relativně drahá a existuje tedy zcela reálná snaha chovatelů na nich šetřit a podávat je v nízké, než v doporučené dávce. Což následně vede k rezistenci mikroorganismů způsobujících mastitidy.
Boj s časem
Boj s časem začíná, jestliže chovatel nabude podezření, že u dojnice počíná mastitida. V pokročilých stádiích hrozí nevratné poškození mléčné žlázy toxiny, které produkují mikroorganismy. Dle přednášejícího je potřeba včas odebrat vzorek mléka pro kultivaci, změřit teplotu, posoudit samotný stav vemene a případně ošetřit mastí.
MVDr. Věříš také zmínil svého oblíbeného autora bestselerů Herriota, který ve svých knihách popisuje, jak farmáři k mastitidním dojnicím přistavovali telata, prováděli masáže a intenzivní vydojování.
Identifikace původce
Mastitidu identifikujeme tehdy, pokud je v mléku velké množství buněk (buněčných elementů) a zároveň mikroorganismů. Úkolem chovatele je co nejdříve mastitidu nejen identifikovat, ale také najít její původ, aby ji mohl efektivně léčit.
Stanovení bakterií lze provést tak, že odešleme sterilně odebraný vzorek mléka do biochemické laboratoře. Problematická je časová prodleva mezi provedením odběru vzorku a zahájením jeho vyšetření. Další možností je metoda přímá, kdy kultivujete vzorek mléka nanesený na povrch živné půdy v inkubátoru přímo na farmě. V tomto případě lze identifikovat původce mastitidy za 24 hodin.
Naproti tomu předběžný výsledek z veterinárního ústavu lze získat nejdříve za 2 – 3 dny.
Léčit nebo hledat?
MVDr. Věříš položil řečnickou otázku: „Co je důležitější, najít nejdříve původce mastitidy nebo mastitidu začít léčit?“ Odpověď zní lapidárně: „Tak i tak.“ Velmi záleží o jakou mastitidu se jedná. U některých původců je třeba mastitidu začít léčit okamžitě, u jiných si lze zase kratší časovou prodlevu dovolit.
Pokud prostřednictvím kultivace zjistíme, jaká bakterie je původcem mastitidy, lze léčbu zahájit okamžitě jednodruhovým antibiotikem s přesně daným způsobem podání, u kterého máme ozkoušeno, že na daného původce v našem chovu opravu „zabírá“.
Nejlevnější léčba
V chovu se vždy snažíme více krav vyléčit, než vyřadit a také se snažíme zabránit rozšíření mastitid mezi další dojnice. K tomu je samozřejmě zapotřebí provádět včasnou diagnostiku a používat adekvátní způsob léčby.
Nejlevnější léčba mastitid je podle MVDr. Věříše taková, která nezahrnuje používání antibiotik.
Petr Hienl
www.agropress.cz
