Dne 9. září 2026 se na experimentální farmě VÚŽV v Netlukách narodil zdravý býček plemene česká červinka. Na první pohled běžná zpráva z chovu – jenomže za narozením tohoto konkrétního jedince stojí postup, který se v podmínkách ústavu uplatnil vůbec poprvé a který vychází z certifikované metodiky vyvinuté přímo ve VÚŽV. Býček totiž pochází z embrya, které by za standardních okolností bylo vyřazeno jako nevhodné k dalšímu použití.
Jde o první tele ve VÚŽV narozené po dokultivaci embrya, které bylo získáno systémem MOET – tedy po záchraně embrya, jehož kvalita v okamžiku výplachu nedosahovala parametrů nutných pro přímý přenos ani pro kryokonzervaci.
Tento býček jako zástupce plemene česká červinka má navíc předpoklady pro zařazení do Národního programu uchování a využívání genetických zdrojů zvířat v České republice.
Co je MOET a proč se tato metoda v ochraně genofondu používá
Zkratka MOET znamená Multiple Ovulation and Embryo Transfer, tedy vyvolání mnohočetné ovulace a následný přenos embryí. Podstatou metody je hormonální stimulace dárkyně, díky níž se v jejích vaječnících vyvine více folikulů současně a ne jen jeden, jako při běžném cyklu. Po inseminaci vybraným plemeníkem tak v děloze vzniká několik embryí naráz.
Právě v tom spočívá hlavní přínos této metody pro programy na uchování původních plemen. Od jediné geneticky cenné samice lze během jednoho reprodukčního cyklu získat výrazně více potomků než kolik by jich přirozenou cestou odchovala za několik let. U plemen s úzkou genetickou základnou, kde má každý jedinec nezastupitelnou hodnotu, může tato metoda sehrát klíčovou roli.
Jak metoda MOET probíhá krok za krokem:
| Krok | Co se děje | Význam pro výsledek |
| 1. Superovulace | Hormonální stimulace dárkyně vedoucí k dozrání většího počtu folikulů |
Určuje počet získaných embryí |
| 2. Inseminace dárkyně | Opakovaná inseminace dávkou vybraného plemeníka | Volba otcovské linie a genetického přínosu |
| 3. Výplach embryí | Nechirurgický výplach dělohy 6. den po inseminaci | Miniinvazivní zákrok, dárkyně zůstává v chovu |
| 4. Hodnocení kvality | Posouzení vývojového stadia a morfologické kvality pod mikroskopem |
Rozhoduje o dalším osudu každého embrya |
| 5. Přenos nebo kryokonzervace | Embryo „putuje“ do příjemkyně, nebo do tekutého dusíku |
Uchování genetické informace i na desítky let |
Dokultivace: druhá šance pro méně kvalitní embrya
Klíčovým momentem celého procesu je právě čtvrtý krok. Ne všechna získaná embrya splňují kritéria pro okamžité využití – část z nich vykazuje nedostatečnou morfologickou kvalitu nebo zaostává ve vývojovém stadiu. Taková embrya se běžně vyřazují, protože by se po přímém přenosu jen s malou pravděpodobností uchytila v děloze příjemkyně a kryokonzervaci by nemusela přežít.
U plemene s tak malou populací, jako je česká červinka, ale znamená každé vyřazené embryo nenávratnou ztrátu části genofondu.
A právě zde nastupuje proces dokultivace. Embryo, které v den výplachu nesplňuje požadované parametry, není odepsáno, ale ponecháno v inkubátoru ve vhodně nastavených laboratorních podmínkách. Dostane tak čas dovyvinout se do stadia, ve kterém už splňuje kritéria pro další využití.
Přesný postup pro dokultivaci byl zpracován v certifikované metodice „In vitro dokultivace embryí skotu při použití systému MOET“ (Ranná et al., 2024).
Příběh jednoho embrya: od moruly po narození býčka
- Embryo bylo po výplachu vyhodnoceno jako nedostatečné morfologické kvality a nacházelo se ve stadiu kompaktované moruly.
- Namísto vyřazení bylo kultivováno po dobu 24 hodin v laboratorních podmínkách.
- Po této době dosáhlo stadia blastocysty – tedy vývojového stupně vhodného pro zamrazení.
- Ve stadiu blastocysty bylo kryokonzervováno v tekutém dusíku.
- Po nějaké době bylo rozmrazeno a proběhl jeho přenos do hormonálně stimulované příjemkyně.
- Po 30 dnech od přenosu byla u příjemkyně ultrazvukovým vyšetřením potvrzena březost.
- 9. září 2026 se po plnohodnotné březosti narodil zdravý býček.
Z embrya, které by bylo jinak vyřazeno, se tak během 24 hodin stalo embryo vhodné k zamrazení. V tekutém dusíku pak byla jeho genetická informace uchována pro pozdější využití.
Česká červinka: plemeno, o které jsme téměř přišli
Česká červinka patří mezi nejstarší původní plemena skotu na našem území. Jde o zvířata drobnějšího tělesného rámce, jednobarevně červená, s mimořádnou odolností, skromností a dlouhověkostí – vlastnostmi, které se formovaly po staletí v podmínkách zdejších hospodářství.
S nástupem intenzivního chovu a plemen s vysokou produkcí se ale červinka ocitla na okraji zájmu a její stavy klesly na kriticky nízkou úroveň. Dnes je vedena jako genetický zdroj České republiky a její populace zůstává natolik malá, že jakákoli ztráta jedince či linie má na genofond nepoměrně větší dopad než u běžně chovaných plemen.
Právě u takto početně omezených populací nabývají metody asistované reprodukce zcela zásadního významu – umožňují totiž získat potomstvo i tam, kde by přirozená plemenitba byla obtížná, málo efektivní, nebo z hlediska počtu zvířat zkrátka nedostačující.
Jaký význam má dokultivace embryí pro genetické zdroje
Narození býčka je především praktickým ověřením, že celý postup MOET doplněný o dokultivaci embryí funguje: od hormonální stimulace dárkyně přes výplach, dokultivaci a kryokonzervaci až po embryotransfer, březost příjemkyně a porod zdravého telete.
Co tento výsledek přináší v praxi:
- Vyšší výtěžnost z jednoho výplachu: Embrya, která by byla dříve vyřazena, se stávají využitelným materiálem. U plemen s malou populací jde o přímý přírůstek genetické rozmanitosti.
- Nižší zátěž pro dárkyně: Lepší využití každého jednotlivého zákroku znamená méně opakovaných stimulací a výplachů u téhož zvířete.
- Ověřený a přenositelný postup: Metoda je zpracována jako certifikovaná metodika, není tedy vázána na jediné pracoviště ani na jeden konkrétní případ.
- Časová rezerva navíc: Kryokonzervace umožňuje uchovat embrya po desetiletí a sáhnout po nich třeba až za mnoho let, například pro obnovení genetické rozmanitosti populace.
Narozený býček je zatím jediným potomkem, který takto přišel na svět. Stejně jako u řady jiných průlomů v asistované reprodukci ale platí, že rozhodující není počet – rozhodující je důkaz, že metoda funguje.
Text: Ing. Veronika Paldusová
Foto: Ing. Veronika Paldusová (české červinky) a Ing. Markéta Kohoutová (embryo)
Zdroje:
RANNÁ, Tereza; KOHOUTOVÁ, Markéta; VACKOVÁ, Kristýna; RYCHTÁŘOVÁ, Jana. In vitro dokultivace embryí skotu při použití systému MOET. Certifikovaná metodika, ISBN 978-80-7403-331-5. Česká republika, 16. 12. 2024.
Projekt TN02000017 „Národní centrum biotechnologií ve veterinární medicíně – NaCeBiVet“, VÚŽV, v. v. i.
www.agropress.cz
