Faktory podílející se na vzniku mastitid
Mastitidy, jak je známo v chovech snižují užitkovost krav, mění skladbu mléka, významně narušují plodnost dojnic, čímž ve svém konečném důsledku způsobují chovatelům výrazné ekonomické ztráty. Na vzniku mastitid se podílí několik faktorů; samotné zvíře, vnější prostředí, ustájení, krmení, technika a technologie dojení, management a mikroorganismy, které působí společně a tvoří spolu jeden komplex.
Zvíře jako faktor podílející se na vzniku mastitid
Zvíře se na vzniku mastitid podílí zejména morfologií struků, kdy špatně utvářené struky znemožňují pohodlné dojení a vznikají další problémy, například zvýšený tlak dojícího zařízení na strukový kanálek. Významnou roli hraje také kůže na strucích, která by měla být hladká s co nejmenším množstvím zrohovatělých buněk a záhybů. Tento faktor však ponejvíce ovlivňuje správné seřízení dojícího zařízení, a také dojič svým přístupem k ošetřování struků správně zvolenými prostředky, které kůži nevysušují, ale napomáhají v její regeneraci.
Další faktorem je tvorba keratinové zátky při zaprahování, která se tvoří přibližně 8 – 12 dnů, po tuto dobu je zapotřebí struky chránit před zavlečením infekce. Velký podíl na správné tvorbě zátky má výživa, zejména dostatek zinku, vitamínu A, resp. betakarotenu.
Výrazný vliv má svěrač strukového kanálku. Uzavření strukového kanálku po dojení trvá přibližně 30 minut až 2 hodiny, z čehož plyne nutnost, aby si krávy hned po dojení nelehaly, ale šly žrát, aby byl dostatek času na uzavření kanálku a nedošlo ke zbytečné kontaminaci. S kontraktilitou (uzavření) svěrače úzce souvisí výskyt hypokalcémií, a to i subklinických, se kterými se ve stádech dojených krav setkáváme až v 70 % v období po porodu.
Při nedostatku vápníku se snižuje kontraktilita a tím může dojít k nedokonalému uzavření strukového kanálku, který se tak stane vstupní branou pro infekci.
Svoji nezastupitelnou roli hraje také složení kolostra, které obsahuje laktoferin a laktoperoxidázu, což jsou látky působící jako přirozené biocidy, které ničí mikroorganismy, a tím brání vstupu infekce do mléčné žlázy v období po porodu, kdy existuje určité riziko infekce, především kvůli „stresovému hormonu“ kortizolu, jehož koncentrace se vlivem porodu (vlivem jakéhokoli stresu) zvyšuje a narušuje imunitní systém.
Na vznik zánětu se podílí imunitní systém zvířete, zejména pak úroveň fagocytózy (pohlcování a ničení buněk prostřednictvím fagocytů, tj. makrofágů, neutrofilů apod.). Fagocyty potřebují ke své funkci energii, která se ovšem v mléčné žláze velmi rychle sníží (fagocyty si musí vystačit s energií z krve, ze které do mléčné žlázy přicházejí). Pokud fagocyty nemají energii, tak logicky nemohou vykonávat svoji funkci, čímž roste riziko infekce. Je dobré zvýšit zdroj energie v mléčné žláze, například intramamární aplikací infúze 6 – 8 % roztoku glukózy. Existují studie, které ukazují pozitivní vliv intramamární aplikace roztoku medu ve sterilním fyziologickém roztoku, který dodá energii a navíc obsahuje přirozené antibakteriální složky. Další látky, které mají vliv na fagocytózu, jsou antioxidanty selen, vitamín E a betakaroten. Zejména u krav v tranzitní periodě bývá zjišťován nedostatek vitamínu E (až 50 % krav ve stádě), a v období stání na sucho až 85 % krav trpí deficitem betakarotenu.
Samozřejmě svoji roli při vzniku mastitid hraje také věk zvířete, pořadí laktace, zdravotní stav a genetické predispozice.
www.agropress.cz
