Reportáže
25. května

Zootechnický čtvrtek 12. 5. – část první

Dne 12. 5. 2016 se konal druhý Zootechnický čtvrtek, který pořádala SZeŠ a SOŠ Poděbrady ve spolupráci s firmou FARMCZSYSTEM, s.r.o. Tématem druhého Zootechnického čtvrtku byl třetí nejčastější důvod vyřazení dojnic ze stáda a to onemocnění končetin. Hlavními přednášejícími byla MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. a Dr. Edward Verkaar, kteří se řadí mezi odborníky na problematiku péče a zdraví končetin.

Fotografie z přednášky

DSC_0365

Jako první si vzala slovo MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. s tématem Péče o končetiny ve stádech dojného skotu. Paní doktorka apelovala, že je důležité, aby zootechnik rozpoznal správné příčiny kulhání, které lze rozdělit na příčiny infekční a neinfekční, tedy vředy (onemocnění rohového pouzdra).

Digitální dermatitidy, meziprstní dermatitidy – až 75% chovů je problematických

Mezi nejčastější infekční onemocnění patří digitální dermatitidy, meziprstní dermatitidy a nekrobacilóza. Je důležité vědět, že infekční onemocnění nepostihují rohovinu, ale kůži v okolí paznehtu. Jako první byla popsána digitální dermatitida, která se vyznačuje velmi intenzivním kulháním, našlapováním pouze na hrot paznehtu (ubroušená špička), snížený příjem krmiva a tím i klesající tělesná hmotnost. Toto onemocnění se vyskytuje častěji na pánevních končetinách a u prvotelek. Onemocnění DD (digitální dermatitida) lze identifikovat dle zbytnělé kůže směrem do meziprstí, která vypadá jako malina nebo jahoda. Mezi hlavní příčiny, které se podílejí na vzniku DD, lze zařadit špatnou zoohygienu, chození ve výkalech, moči a špatnou imunitu zvířete. Dle odhadu MVDr. Šlosárkové trápí DD více než 75% chovů v ČR. Správnými opatřeními a včasnou identifikací onemocnění lze DD udržet v chovu pod 5%, nelze ho zcela eliminovat. Jaké procento je postiženo DD ve Vašem stádě? Odborníci doporučují pravidelný sběr dat a následné vyhodnocování. Dodržení hranice 5% postižených dojnic je limitní hodnotou pro udržení užitkovosti a zdraví stáda.

Foto. Stupeň 1 DD – malý ohraničený defekt pokožky (červená a šedá barva)

PAZH1

Foto. Stupeň 2 DD – akutní stadium onemocnění

PAZH2

Foto. Stupně 3 DD – léze po 2 denní léčbě, povrch léze se stává tuhý a drsný

PAZH3

Mezi druhé infekční onemocnění, které postihuje dojný skot, zařadila doktorka Šlosárková, meziprstní dermatitidu. Meziprstní dermatitida se vyznačuje tím, že je hůře léčitelná než digitální dermatitida. Jedná se o velmi bolestivé onemocnění. Velkým problémem je sevřený prostor mezipaznehtí, kam se během koupelí roztok hůře dostává k poškozenému místu.

Nekrobacilóza – včasná diagnostika je klíčem k úspěšné terapii

Posledním a poměrně vážným infekčním onemocněním je  interdigitální flegmona (nekrobacilóza skotu). Hlavním znakem je opět extrémní kulhání a rozsáhlý otok, který postihuje spěnku a korunku. Toto onemocnění není tedy povrchové jako u dermatitidy, ale jedná se o hloubkový zánět ve tkáni meziprstí, kde dochází k hnisavému rozkladu. Diagnóza tohoto onemocnění nesnese odklad.

V případě, že zootechnik nepodchytí onemocnění do 72 hodin, hrozí smrt zvířete. Při včasném odhalení doporučuje doktorka Šlosárková včasnou konzultaci s veterinárním lékařem a okamžitou léčbu pomocí antibiotik. Podle jejich slov není tento stav schopen řešit paznehtář, sám bez pomoci veterinárního lékaře.

Vřed – neinfekční onemocnění, které způsobuje kulhání dojnic

Příčinou kulhání mohou být neinfekční onemocnění = vředy. Vředy se mohou ve stádě vyskytovat ve dvou formách otevřené a neotevřené. Otevřené formy jsou typické vydrolením rohoviny. Neotevřené formy jsou pak zbarvené do tmavě modré, červené nebo žluté barvy. Vředů může být celá řada např. vřed bílé čáry nebo vřed špičky. Největším problémem u diagnostiky vředů je, že kráva velmi dlouhou dobu nekulhá a je proto těžké vřed odhalit. V momentě, kdy zootechnik vřed odhalí, je důležité poškozenou rohovinu odřezat až na zdravou tkáň. Ošetřený pazneht není potřeba vázat, jak říká doktorka Šlosárková, jelikož se ve většině případů, po odstranění poškozené rohoviny, už kráva dokáže uzdravit sama.

Proč vznikají vředy?

  • acidóza (vznik toxických látek v bachoru, které působí na závěsný aparát kosti paznehtní, negativně – kost klesá – tlačí na škáru a škára se špatně prokrvuje a neprodukuje rohovinu).
  • přetěžování paznehtů
  • onemocnění zvířete, která podporují změnu ve škáře
  • narušení celistvosti a rohoviny (chození ve výkalech) nasávání vlhkosti

Jaké jsou příčiny onemocnění paznehtů?

1) chyby ve výživě

2) zoohygienické podmínky

3) přerostlé paznehty

4) tvrdost rohoviny

5) imunita a stres

Důležité na konec pamatovat! I dobrý paznehtář ošetří kvalitně maximálně 40 krav za den, pakliže zvládne více (např. 70 krav), s největší pravděpodobností to bude na úkor kvality ošetření.

 

Text a foto: redakce

Odkaz na pořadatele:

Společnost FARMCZSYSTEM, s.r.o.

Střední zemědělská škola a Střední odborná škola Poděbrady

Logo_s_textem4

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky