Výživa a krmení
22. srpna

Základ úspěchu? Kvalitní kukuřičná siláž!

Kukuřičná siláž tvoří největší objem krmné dávky dojnic a to až 50% podílu sušiny. Patří mezi glycidová krmiva což znamená, že hlavní živinou je energie v podobě cukrů, škrobu a vlákniny. Klíčem k výrobě kvalitního krmení pro vysokoprodukční dojnice je koncentrace energie ve výsledném krmivu a důležitou roli hraje rovněž výnos stravitelné energie z jednotky plochy.

Na výrobu kukuřičné siláže se používá celá rostlina při sušině 30-35%. Ta obsahuje v podstatě dva druhy krmiva:

  • palice obsahuje především zrno s obsahem škrobu kolem 60% a tvoří kolem 50% sušiny celé rostliny.

  • Zelená část rostliny, která obsahuje především 18 – 24% vlákniny a 40-50% NDF

 

Kukuřičná siláž obsahuje průměrně  8% dusíkatých látek, 3% tuku a 30% škrobu, ale obsah vlákniny ve formě NDF je 40-50% (NDF – hemicelulóza, celulóza, lignin). Aby dojnice vyhověly dnešnímu požadavku zvyšování užitkovosti, musí přijmout i vyšší množství energie. Jelikož je tu ovšem omezení v podobě kapacity trávicího traktu, musíme vyrobit objemná krmiva s vyšší koncentrací energie. V praxi se často nekvalitní objemná krmiva dohánějí přidáním koncentrovaných krmiv, což může vést ke zhoršení zdravotního stavu zvířat,  reprodukčních ukazatelů a celkové ekonomiky podniku.

 

Optimální sušina při sklizni kukuřice – základ úspěšného silážování

Často panuje názor, že optimální doba ke sklizni se dá určit podle mléčné linie zrna. To nám ale neřekne nic o živinovém složení celé rostliny, která ovlivňuje celkovou silážovatelnost. Vzorky k určování sušiny celé rostliny by měly být odebírány uvnitř porostu a nejméně z deseti za sebou rostoucích rostlin. Rozmezí celkové sušiny sklizené hmoty se pohybuje mezi 32-34% u rychlezrajících hybridů a u pozvolna zrajících může být celková sušina 33-36%. Zároveň by fyziologický stupeň zralosti zrna měl být ve fázi ukončení asimilace škrobu v zrnech, což je konec mléčné zralosti až výskyt černé skvrny.

Čím je sušina vyšší, tím musí být kratší délka řezanky (méně než 10mm) a musí být důkladně narušeno stéblo i zrno.

Po stanovení optimálního termínu sklizně je dalšími důležitými faktory k úspěšnému procesu silážování i optimální rychlost plnění silážních žlabů, dokonalé vytěsnění vzduchu a případně aplikace silážního aditiva. Rizikovým faktorem je pokud při sklizni kukuřice prší a hrozí, že by se do silážního žlabu dostala zemina, s kterou se do žlabu zavlečou nežádoucí mikroorganismy v podobě Clostridií produkující během fermentace kyselinu máselnou.

 

Foto č. 1: I takto vypadají letošní porosty kukuřice

20180821_184837

 

Délka řezanky

Dokonalé zpracování silážované biomasy je důležitým technologickým opatřením k rychlému rozvoji mléčných bakterií. Při řezání a podélném narušování sklízené hmoty je nutné rovněž zohlednit také následné dietetické vlastnosti krmiva z pohledu bachorové fermentace. Čím bude řezanka kratší, tím se více urychlí uvolňování tekutin obsahujících cukr, což urychluje fermentaci. Na druhou stranu zase nesmí být řezanka příliš krátká, protože by se snížil obsah strukturální vlákniny v krmné dávce. Vyšší obsah sušiny (33-35%) zvyšuje i její příjem zvířaty, což má pozitivní na užitkovost.

 

Jaká je tedy optimální délka řezanky?

Délka řezanky jde ruku v ruce s obsahem sušiny  a stupni zralosti zrn a od toho se také odvíjí:

  • Při sušině ˂ 30% je vhodná délka řezanky 15 -20 mm

  • Při sušině ˃ 32 -34% je vhodná délka řezanky 6 – 8 mm

 

Rychlost naskladnění a udusání

Při naskladňování je nutné co nejrychleji vytvořit anaerobní podmínky. Už při plnění žlabu využívají nežádoucí mikroorganismy přístupu kyslíku a začnou probíhat nežádoucí procesy. Dalším nezbytným krokem je důkladné udusání. Doporučená doba dusání na tunu hmoty je 4-6 min. v závislosti na  délce řezanky, obsahem sušiny nebo druhem použitého dusacího prostředku, který by mě vyvinout dusací tlak  7 až 10 kN.m-2 plochy.

 

Doba skladování

Minimální doba skladování je 6-8 týdnů, aby došlo ke snížení počtu kvasinek a plísní a bylo dosaženo stabilita siláže. Po vytvoření dostatečného množství kyseliny mléčné a snížení pH začnou bakterie mléčného kvašení postupně ustupovat. Pokud by se siláž začala zkrmovat dříve, když ještě bakterie mléčného kvašení žijí, mohou následně ovlivnit bachorovou mikroflóru.

 

Silážní aditiva

Silážní aditiva nejsou nezbytné k vytvořené kvalitního krmiva. Konzervační přípravky nemohou v žádném případě „zachránit“ chyby v technologickém postupu, kvalitu silážované hmoty nebo nedostatečné zakrytí a udusání. Praktický význam v přidávání aditiv je zrychlení fermentace, posílení anaerobní stability a lepší příjem výsledné siláže zvířaty.

 

Text a foto: Marcela Otrubová

Zdroj: Skládanka, j., a kol, Kukuřičná siláž, dostupné z: https://web2.mendelu.cz/af_222_multitext/picvk/index.php?N=10&I=1

Křepelka, Kulovaná, E., Ke sklizni kukuřice na siláž

 

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )


Související články

  • Zásady výroby senáže

    Období výroby senáží, jehož první období připadá na květen až červen by mělo na farmě…

    Výživa a krmení - 29.6.2017
  • Objemná a jadrná krmiva

    Obecně lze za krmivo považovat produkty minerálního, rostlinného nebo živočišného původu a jejich průmyslového zpracování…

    Výživa a krmení - 8.8.2016