Skot
23. května

Výživa suchostojných dojnic

Ačkoliv se může zdát, že dojnice stojící na sucho (období od ukončení laktace po porod) nepotřebují zvláštní pozornost, opak je pravdou. Na úspěšném zvládnutí tohoto období závisí celá následující laktace a reprodukce, která tak může být ovlivněna až na dalších 5měsíců.

Hlavní cíle tohoto období:

  • Zotavení dojnice po laktaci
  • Příprava na tu následující
  • Zamezit ztučnění krav – vznik metabolických poruch
  • Udržení správné hladiny vápníku v krvi
  • Maximální využití objemných krmiv
  • Vhodná minerální výživa

Jakýkoliv výkyv v množství živin, ať už je to nedostatek, nadbytek či nesprávný poměr se může podílet na metabolických poruchách v následné laktaci. Pro sestavení vhodné krmné dávky je důležité vědět, jak dojnice využívá energii z krmiva, zvláště v tomto období, kdy nenarozené tele (plod) v posledních týdnech zvýší hmotnost až o 60%. Organismus využívá několik energetických zdrojů: glukózu, laktózu, aminokyseliny, kyselinu octovou, ketolátky a neesterifikované mastné kyseliny. Plod jako takový je omezený prostupností placenty, přes kterou neprocházejí tuky a molekuly rozpustné v tucích. Jeho energetické potřeby kryje především glukóza a laktóza (50-60%), aminokyseliny (35%), kyselina octová (10-15%). Proto dojnice pro svoji potřebu využívá především tuky, a glukóza je šetřena pro potřeby plodu. Pokud není v organismu dostatečné množství živin, hladina glukózy a kyseliny octové klesne a pro plod budou jako energetické zdroje omezeny.  Místo toho se v krvi zvýší hladina tuků a ketolátek, které jsou pro něj nedostupné a musí tak využívat větší množství aminokyselin vzniklé odbouráním těla matky. A to je hlavní příčina vzniku a rozvoje metabolických poruch velmi častých v okoloporodním období.

kravy žlab

Jak by  měla vypadat vhodná krmná dávka?

Dojnice musí přijmout dostatek sušiny, jejíž množství by mělo tvořit asi 2% z  živé hmotnosti. Základem je maximální využití kvalitních objemných krmiv. Od 8. měsíce březosti je vhodné snížit množství koncentrovaných krmiv o 10-15% a nahradit je kvalitním senem v množství 5-6kg doplněného kvalitní kukuřičnou nebo jetelotravní senáží v množství 10-15kg. Jadrná krmiva by měla být omezena na max. 1% z živé hmotnosti zvířete, pokud se nejedná o jalovice, u nichž je nutný přídavek 2kg jádra na dokončení růstu.  Nedostatek energie a N-látek vede k nízké porodní hmotnosti telat se sníženou životaschopností, případně s nedostatečným vývinem. Nadbytek naopak přispívá k porodu těžkých telat nebo zadržení plodových obalů s následným negativním ovlivněním reprodukce a rovněž se mohou objevit metabolické poruchy jako je např.ketóza.

IMG_2790

Stěžejní je v tomto období minerální výživa. Abychom předešli poporodním komplikacím spojených s množstvím  vápníku v organismu, je nutné upravit jeho  poměr s fosforem na  1:1 zhruba 14 dní před porodem. Snížením obsahu vápníku v krmné dávce se stimulují příštítná tělíska k vyšší produkci parathormonu, který má schopnost zvyšovat hladinu vápníku v krvi uvolňováním z kostí a jeho zvýšeným vstřebáváním ze střeva, čehož se využívá po porodu, kdy je opět nutné jeho množství v krmné dávce zvýšit. I mikroprvky hrají velkou roli a jejich nedostatek může narušit jak zdravotní stav dojnic, tak vývoj a životaschopnost plodu. Například nedostatek mědi může způsobit křivici telat a společně s nedostatkem železa a kobaltu dochází k narušení krvetvorby. Nedostatek selenu zase může způsobit zadržení placenty.

Tab.1 Příklad potřeby minerálních látek v krmné dávce – 240 dní březosti (dojnice, holštýn, 680kg, BCS 3,5)

tab

Marcela Otrubová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky