Ačkoliv se může zdát, že dojnice stojící na sucho (období od ukončení laktace po porod) nepotřebují zvláštní pozornost, opak je pravdou. Na úspěšném zvládnutí tohoto období závisí celá následující laktace a reprodukce, která tak může být ovlivněna až na dalších 5měsíců.

Hlavní cíle tohoto období:

  • Zotavení dojnice po laktaci
  • Příprava na tu následující
  • Zamezit ztučnění krav – vznik metabolických poruch
  • Udržení správné hladiny vápníku v krvi
  • Maximální využití objemných krmiv
  • Vhodná minerální výživa

Jakýkoliv výkyv v množství živin, ať už je to nedostatek, nadbytek či nesprávný poměr se může podílet na metabolických poruchách v následné laktaci. Pro sestavení vhodné krmné dávky je důležité vědět, jak dojnice využívá energii z krmiva, zvláště v tomto období, kdy nenarozené tele (plod) v posledních týdnech zvýší hmotnost až o 60%. Organismus využívá několik energetických zdrojů: glukózu, laktózu, aminokyseliny, kyselinu octovou, ketolátky a neesterifikované mastné kyseliny. Plod jako takový je omezený prostupností placenty, přes kterou neprocházejí tuky a molekuly rozpustné v tucích. Jeho energetické potřeby kryje především glukóza a laktóza (50-60%), aminokyseliny (35%), kyselina octová (10-15%). Proto dojnice pro svoji potřebu využívá především tuky, a glukóza je šetřena pro potřeby plodu. Pokud není v organismu dostatečné množství živin, hladina glukózy a kyseliny octové klesne a pro plod budou jako energetické zdroje omezeny.  Místo toho se v krvi zvýší hladina tuků a ketolátek, které jsou pro něj nedostupné a musí tak využívat větší množství aminokyselin vzniklé odbouráním těla matky. A to je hlavní příčina vzniku a rozvoje metabolických poruch velmi častých v okoloporodním období.

kravy žlab

Jak by  měla vypadat vhodná krmná dávka?

Dojnice musí přijmout dostatek sušiny, jejíž množství by mělo tvořit asi 2% z  živé hmotnosti. Základem je maximální využití kvalitních objemných krmiv. Od 8. měsíce březosti je vhodné snížit množství koncentrovaných krmiv o 10-15% a nahradit je kvalitním senem v množství 5-6kg doplněného kvalitní kukuřičnou nebo jetelotravní senáží v množství 10-15kg. Jadrná krmiva by měla být omezena na max. 1% z živé hmotnosti zvířete, pokud se nejedná o jalovice, u nichž je nutný přídavek 2kg jádra na dokončení růstu.  Nedostatek energie a N-látek vede k nízké porodní hmotnosti telat se sníženou životaschopností, případně s nedostatečným vývinem. Nadbytek naopak přispívá k porodu těžkých telat nebo zadržení plodových obalů s následným negativním ovlivněním reprodukce a rovněž se mohou objevit metabolické poruchy jako je např.ketóza.

IMG_2790

Stěžejní je v tomto období minerální výživa. Abychom předešli poporodním komplikacím spojených s množstvím  vápníku v organismu, je nutné upravit jeho  poměr s fosforem na  1:1 zhruba 14 dní před porodem. Snížením obsahu vápníku v krmné dávce se stimulují příštítná tělíska k vyšší produkci parathormonu, který má schopnost zvyšovat hladinu vápníku v krvi uvolňováním z kostí a jeho zvýšeným vstřebáváním ze střeva, čehož se využívá po porodu, kdy je opět nutné jeho množství v krmné dávce zvýšit. I mikroprvky hrají velkou roli a jejich nedostatek může narušit jak zdravotní stav dojnic, tak vývoj a životaschopnost plodu. Například nedostatek mědi může způsobit křivici telat a společně s nedostatkem železa a kobaltu dochází k narušení krvetvorby. Nedostatek selenu zase může způsobit zadržení placenty.

Tab.1 Příklad potřeby minerálních látek v krmné dávce – 240 dní březosti (dojnice, holštýn, 680kg, BCS 3,5)

tab

Marcela Otrubová