Skot
3. června

Výživa dojnic v okoloporodním období

Období těsně před porodem znamená pro dojnici řadu změn, které mohu vést k nežádoucímu snížení příjmu krmiva. Tomuto lze zamezit v podobě  několika  zootechnických opatření směřujících k  zajištění „pohody“ zvířat:

  • Kotce by neměly být přeplněné
  • Krávy by se neměli nadměrně přesouvat
  • Ideálně oddělit jalovice od krav
  • Zajistit dostatečné místo u žlabu
  • Nedělat velké změny v krmné dávce

Zhruba 14 dní před porodem je nutné začít s navykáním na opětné podávání jadrného krmiva z důvodu dostatečné adaptace bachorové mikroflóry na jeho vyšší příjem. Dávka je zvyšována postupně po 0,5kg až na 3kg denně. Z celkové sušiny krmné dávky, která by měla mít 11-12kg, by jádro mělo dosahovat 30%. Před porodem není ani tak důležitý co největší příjem krmiva jako spíše předejít velkým výkyvům v jeho příjmu.

IMG_7538

Minerální výživa

V tomto období je nejvýznamnější z minerálních prvků vápník.  Je limitující pro zajištění produkce mleziva a dále pak mléka. Mlezivo obsahuje asi 2x víc vápníku než mléko. Celková zásoba  v krevní plasmě dojnice je asi na 10l mleziva, proto je nutná jeho rychlá mobilizace z kostí. Ke zvýšenému uvolňování se ve výživě používají tzv. aniontové soli, které snižují pH krve a právě mobilizace vápníku z kostí je jeden z mechanismů  k neutralizaci krve. Takto se v organismu vytváří mírná subklinická acidóza jako prevence poporodní hypokalcémie. Mezi její příčiny patří např. snížení příjmu krmiva, retence placenty nebo mastitidy (50-60%). Aniontové soli se míchají do předporodních krmných směsí, ze kterých je nutné vyřadit NaCl a sodu.

Jako aniontové soli se využívají:

  • Síran hořečnatý
  • Síran vápenatý
  • Chlorid hořečnatý
  • Chlorid vápenatý
  • Síran amonný
  • Chlorid amonný
  • Krmiva upravená kyselinou chlorovodíkovou

Krmení dojnic po porodu

Z hlediska výživy nastává po porodu jedno z nejnáročnějších období. Po otelení je organismus dojnice vyčerpán samotným porodem  a zároveň začínající laktací, což vyžaduje velké množství živin a energie, které stále narůstá. Trávicí trakt ovšem není ještě natolik připravený na dostatečný příjem krmiva a rovněž kapacita bachoru je snížená z období stání na sucho. Proto velmi často dochází k negativní energetické bilanci vzniklé nedostatkem energie. S tvorbou mléka značně stoupá potřeba glukózy jako prekurzoru laktózy, jejíž množství syntetizované v mléčné žláze určuje výši produkce mléka a nelze nijak podstatně ovlivnit. Produkce mléka je ovlivněná dostatkem krevní glukózy. Její zásoba je uložena v játrech v podobě glykogenu a vystačí cca na 18 hodin. Podávání glukózy jako doplňku v krmné dávce je neefektivní, neboť je velmi rychle fermentována v bachoru. Jediným zdrojem může být glukóza vzniklá v průběhu glukoneogeneze, k čemuž je nezbytný neustálý přísun kyseliny propionové a glukoplasmatických kyselin vzniklých trávením v bachoru.  U vysokoprodukčních dojnic je potřebné množství glukózy 1-2kg/den. Její nedostatek může být predispozice pro nástup ketózy.

148

U každé dojnice dochází v poporodním období k úbytku hmotnosti vlivem nástupu laktace, ovšem nesmí být příliš velký. Běžně by ztráta hmotnosti měla být 5-10%, což odpovídá 0,5-1kg denně. Kilogram tělesné hmotnosti dodá energii na tvorbu 3,5l mléka. Těsně po porodu (do 5-tého dne) dostávají dojnice stejnou krmnou dávku jako před porodem. Od 5-tého dne se změří nádoj a podle toho se upraví krmná dávka, navýšená o 20% vzhledem k rostoucí dojivosti (1-1,5kg produkční směsi poskytne energii pro 2-3l mléka). Takto se postupuje každý týden, dokud dojnice na přídavek reagují (8. – 10. týden laktace). Měsíc po porodu by měl být příjem sušiny kolem 3% z živé hmotnosti.

Tab. 1 Příklad změny potřeby minerálních prvků v období stání na sucho a 11 dní po otelenÍ

TAB OKOLOPOPORODNÍ OB

Marcela Otrubová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky