Skot
3. prosince

Vyvracíme 8 mýtů o chovu dojnic

Většina z Vás jistě ví, že Agropress.cz je i na FB. Často tam také brouzdáme a hledáme zajímavé příspěvky ze zahraničí nebo z ČR, které následně přibližujeme Vám čtenářům. Bohužel tento týden jsme narazili na tabulku -> „Proč nepít mléko?“, která v redakci vyvolala zděšený výraz. Tabulka byla uveřejněna na nejmenované stránce. Autor příspěvku ji po dvou dnech smazal, jelikož lidé ze zemědělství rozvedli poměrně velkou diskuzi. Ještě před smazáním autorem, jsme si stihli body o mléku zapsat. Nyní v následujícím článku přinášíme laické veřejnosti menší osvětu o  chovu dojnic i o mléku. Respektive vysvětlení, proč jsou některé body rozhodně nepravdivé.


1) Krávy žijí v neustálém stresu a špíně

Myslíte si, že kráva, které je schopna dát i kolem 60 litrů denně je stresově týraná a v neustálé špíně?

Prevence stresu je priorita pro každého zodpovědného chovatele.

Pouze zvíře, které je v pohodě, je chovatelsky a ekonomicky přínosné. O špičková zvířata je pečováno jako o vrcholové sportovce. Vytvářením pro zvířata přívětivého prostředí se zabývá celý obor, tzv. welfare.


2) Kráva nespásá zelenou trávu

Spásá, pastviny stále existují a mnoho např. suchostojných krav (krávy před porodem, které nedojí) je i využívá. Jestliže není přístup přímo na pastvu, zelené krmení může být doplněno i do žlabu. 😉


3) Krávy jsou krmeny GMO (geneticky modifikovaný organismus) sójou a kukuřicí

GMO kukuřice je v současné době v ČR pěstována na 997 ha.

Což je velmi zanedbatelné číslo a dále klesá. Ostatní pěstitelé pěstují kukuřici bez GMO. Co se týče sóji, je to komplikovanější. Ve většině případů se GMO sója dováží ze zahraničí. U nás se nepěstuje. Ano, může být součástí krmných dávek. Každopádně v tomto roce se navýšil tlak ze zahraničí zvláště z Německa, kam se české mléko vyváží. Německé mlékárny budou vykupovat mléko od krav, které nejsou krmeny plodinami GMO. Mnoho zemědělců muselo přejít na sóju GMO free. Sója je také často nahrazována jinými koncentráty, např. extrudovaným šrotem, či luskovinami.


4) Kráva nespásá potravu přirozenou pro její druh

Viz bod 2. Nevíme o tom, že by krávy někdy byly masožravci. Ve stájích jsou krávy krmeny tzv. směsnou dávkou (TMR) – jedná se o vyváženou krmnou dávku, která umožňuje dodržet vyrovnaný příjem živin po celý rok. Podstatnou část této dávky tvoří objemná krmiva, která jsou pro krávu přirozená. Pokud by tomu tak nebylo -> složitý trávicí systém krávy by nefungoval.


5) Krávy jsou neustále dopovány léky (kvůli chorobám)

Používání léků v chovech zvířat je obecně velmi omezováno. Vedou k tomu dva hlavní důvody -> za prvé čistě ekonomické hledisko – léčená kráva nemůže produkovat mléko s tržní hodnotou (mléko se musí likvidovat), samotné léčení je velmi nákladné. Druhým důvodem je trvalý tlak na omezování používání antibiotik. Každopádně závažné záněty mléčné žlázy někdy vyžadují aplikaci antibiotik. Na vině může být hned několik faktorů -> ušlápnutý struk, poporodní období, změna krmné dávky, špatné uzavření strukového kanálku atd. Jak již bylo zmíněno na začátku, mít obavu z antibiotického mléka je velmi zbytečné. Mléko od krávy, která je léčená antibiotiky, se likviduje. Navíc po léčbě se dodržuje ochranná lhůta.

Na závěr tohoto bodu je nutné napsat. Mlékárna by mléko s přítomností antibiotik neodebrala. Antibiotika ovlivňují kysací vlastnosti a inhibují růst mikroorganismů (prospěšných).


6) Mléko je odtučněné

Nejsme si jisti, jak se k tomu postavit. 1) Záleží na Vás, jestli dáváte přednost odtučněnému, polotučnému nebo plnotučnému mléku. 2) Odtučnění mléka je základní proces výroby mléčných výrobků. Jak jinak byste chtěli získávat smetanu?  Proces odtučnění si můžete doma zkusit sami. Stačí si koupit čerstvé kravské mléko a do druhého dne na povrchu sesbíráte smetanu. 😉

Z historie: už naše praprababičky odtučňovaly mléko 😉


7) Mléko se ředí vodou

Tak nevíme, kdo by si více uškodil ředěním vodou. Jestli farmář, kterému by se díky vodě snížilo množství bílkovin, tuku a laktózy, nebo samotná mlékárna, které tak snížila hodnotu mléčných výrobků. V tomto případě se opravdu stačí zamyslet.

Ředění mléka je ekonomický nesmysl.

Přijde Vám krabicové mléko ve srovnání s čerstvým mlékem vodové? Důvodem jsou různorodé zpracování – zvláště rozdílné teploty pasterace. Doporučujeme pro srovnání nakoupit mléko z automatu nebo od farmáře.


8) Měsíční datum spotřeby

UHT ošetření vysokou teplotou dovoluje díky tetrapaku dlouhodobé skladování mléka.

Podobné je to s džemy. Jestliže ovoce zavaříte, výrazně se prodlouží doba trvanlivosti. Stejné je to s mlékem. Zároveň co se týče trvanlivosti -> tlak spotřebitelů takový je. Pro většinu je více dostupné a pohodlné mít doma mléko v krabici, kterou mohou kdykoliv otevřít a skladovat poměrně dlouho. Záleží pouze na Vás, co preferujete a jaké máte možnosti. Jestliže odebíráte čerstvé mléko přímo z farmy, rozhodně dáváme palec nahoru!

Těšíme se na případné komentáře i názory, případně vlastní zkušenosti!

Text: redakce

Foto: archiv redakce

 

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Než přestanete konzumovat mléko

    Poslední dny jsou opět naplněné žhavými diskuzemi o mléku a mléčných výrobcích. Mléko se stává…

    Zpracování zemědělských produktů - 14.3.2017
  • Našli jsme dokonalost, aneb návštěva zemědělského podniku v Ohařích

    V poslední době se šíří zpráva, že stáj vybudovaná na statku v Ohařích v Kolínském okrese je v současnosti…

    Reportáže - 28.2.2017