Reportáže
4. března

Ve Slovči vsadili na kvalitního zootechnika

Když se řekne Zemědělská společnost Sloveč a.s., většina z nás si vybaví rozsáhlou rostlinnou výrobu a špičkovou mléčnou produkci, která čítá nyní 620 dojnic. Počátky společnosti sahají do roku 1996, kdy byla společnost založena bývalými členy Zemědělského družstva Sloveč. Často se setkáváme s domněnkou, že Sloveč spadá pod jeden nejmenovaný holding, ale v tomto případě vás musíme vyvést z omylu, Zemědělská společnost Sloveč je samostatný podnik.

Rostlinná výroba je realizována přibližně na 3000 hektarech orné půdy v okolí Městce Králové a zasahuje celkově do devatenácti katastrálních území. Pěstují se zde tradiční plodiny pro řepařsko-obilnářský typ, pšenice ozimá, ječmen ozimý, řepka olejka, jarní ječmen, kukuřice a vojtěškotrávy. Velký podíl je zde také věnován cukrovce, která je dodávána do nedalekého Dobrovického cukrovaru. Pozornost mezi odbornou veřejností budí každoroční série několika polních dnů. Z předešlého roku lze jmenovat např. 24. Polní den cukrovky a kukuřice, který proběhl pod záštitou bývalého ministra zemědělství Mariána Jurečky. I když se rostlinná výroba jeví, jako velmi zajímavý podnět pro reportáž, kvůli této sekci jsme dnes do Slovče nezavítali.

Do Nymburského okresu jsme pro dnešek přijeli objevit tajemství špičkové mléčné produkce, kterou v současné době spravuje zootechnička Jana Maxová.

Ta do společnosti nastoupila hned po ukončení studia na Zemědělské škole v Poděbradech. I přestože v Poděbradech vystudovala rostlinnou produkci, po mateřské dovolené začala pracovat jako dojička ve vazné stáji ve Slovči. Celkově paní Maxová dojila čtyři roky. Změna přišla až s výstavbou nové stáje, kde obsadila místo zootechnika. To se psal rok 1997. Na této pozici je paní Maxová dodnes. Nyní společně s dalšími 14 zaměstnanci zastřešuje kompletně celou živočišnou výrobu.

Foto č. 1 Dojnice ve vysoko produkční stáji

slovec-3

I „nevýrazná“ modernizace může být zásadní!

Nyní stádo čítá 620 krav holštýnského plemene, ale nebylo tomu tak vždy. Původně se zde chovalo naše národní červenostrakaté plemeno. Prostřednictvím převodného křížení se docílilo 100 % „holštýna“ se špičkovou užitkovostí. Skvělý genetický materiál se promítá i do žebříčku mléčné užitkovosti v České republice.

Avšak děkovat nelze pouze genetice. V roli jsou i další významné aspekty, které zajišťují vysokou užitkovost. Jednou z nich je např. na první pohled nepříliš výrazná, ale o to zásadní modernizace třech vysoko produkčních stájí, kde se do hnojných i krmných chodeb nainstalovaly tzv. aktivní podlahy Magellan, které dle slov paní Maxové udržují paznehty dojnic neustále v suchu. Dojnice na těchto podlahách výrazně ožily. Jsou si mnohem jistější v chůzi, protože povrch neklouže. Navíc se výrazně snížil výskyt digitálních dermatitid i ostatních onemocnění paznehtů na minimum, spokojeně dodává Jana Maxová.

„Z šedesáti dojnic, které měly nějaký problém spojený s onemocněním končetin, máme po půl roce pouze tři,“ říká zootechnička Maxová.

Foto č. 2 Aktivní podlahy Magellan 

slovec

Zdraví končetiny není jediný činitel ovlivňující správnou kondici dojnic. Významnou roli hraje i vyrovnaná krmná dávka. Hlavními komponentami krmné dávky je siláž a senáž, které jsou vyráběny výhradně z vlastních zdrojů. Paní zootechnička věnuje zdravotní nezávadnosti krmiv velkou pozornost. Eliminace působení mykotoxinů je významná pro celkový výsledek, zvláště pak pro reprodukci. Proto běžně využívá vyvazovače, jako je Mycosorb a pro podporu správné funkce metabolismu produkty řady Prime Humic. Samozřejmostí je pravidelná kontrola rozboru krmné dávky.


Na podestýlce se nešetří

Pohodlí dojnice ve stáji je podpořeno bohatou podestýlkou pocházející z vlastní produkce. Na kvalitě podestlání se nešetří ani u telat, jak je vidět na fotografii č. 2. Telata jsou zde ustájena v individuálních venkovních boudách. Odstavována z mléčné výživy jsou ve stáří dvou měsíců, kdy přecházejí na rostlinnou stravu. Tu tvoří následující komponenty: startér + TMR od dojnic + Prime Humic, který je zařazen již v období mléčné výživy, kdy se přimíchává do mléka jako prevence proti průjmovým onemocněním.

Foto č. 3 Ustájení telat – individuální boudičky

slovec-4

Foto č. 4 Dostatečné množství podestýlky u telat

slovecce

Většina býčků putuje do Holandska, jen hrstka (přibližně 50 kusů) z nich zůstává a je umístěna na mléčný výkrm ve společnosti, který probíhá do hmotnosti 450 až 500 kg.

Býci jsou poté poraženi v TORO Hlavečník, avšak prodej „hovězích balíčků“ si společnost realizuje již sama pod vlastní ochrannou známkou.

Zpravidla se veškeré hovězí prodá za dva dny. Jalovičky zůstávají v chovu a putují na odchovnu jalovic, kde jsou prvně připuštěny ve stáří jednoho roku.


17. nejlepší dojnice v ČR!

Nyní se ve Slovči z 620 holštýnkých krav dojí 540. Dojení probíhá v paralelní dojírně 2 x 19 (side by side). Tu zde před sedmi lety uvedla do provozu společnost Boumatic. Dojení probíhá ve Slovči dvakrát denně. Vždy se začíná v osm hodin a dojení je ukončeno za 5,5 hodiny.

Skladování syrového mléka, které je řazeno do jakostní třídy Q, je řešeno tankem s celkovým objemem 25 000 litrů.

Mléko se zde, ale příliš neohřeje a v co nejbližší době putuje na zpracování do nedalekých Poděbradských mlékáren. Ty na konci minulého roku ocenily Sloveč, jako druhé nejlepší konvenční stádo, které jim dodává mléko. Není se čemu divit. Mléčná užitkovost byla v průměru za normovanou laktaci (305 dní) 11 300 litrů. Ve stádě najdeme také 17. nejlepší dojnici v České republice, která za laktaci nadojila úctyhodných 17 000 litrů.  V rámci mléčných složek disponují následujícími hodnotami: bílkoviny 3,46 % a tuk 3,65 %. Zařazení do jakostní třídy Q signalizuje nízkou hodnotu somatických buněk, který nepřekračuje hranici 160 000 v 1 ml, u prvotelek je hranice ještě nižší.

Foto č. 5 Dojírna Boumatic 2×19

slovec-2

Foto č. 6 Až pojedete na polní den do Slovče, nezapomeňte se zastavit v Mléčném baru v Městci! Naleznete ho na náměstí.

ke_stazeni_29_logo-zemedelstvi-zije-bez-pozadi

Závěrem…

V závěru bychom chtěli pár vět věnovat, dle našeho názoru, velmi důležité osobě v živočišné výrobě ve Slovči zootechničce Janě Maxové. Ne nadarmo se říká, že správný člověk na správném místě je jeden z největších pokladů. A to ona rozhodně je. Jak si můžete všimnout, o dalším zootechnikovi se v reportáži nezmiňujeme, vzhledem k tomu, že sehnat dalšího kvalitního zootechnika je za současného stavu trhu práce velmi složité, a tak paní Maxová musela vše zvládnout sama. Ano, i včetně papírování, inseminací, porodů, problémového dojení, zaměstnanců atd. Říkáte si, jak je možné, že vše zvládla a zároveň udržela špičkovou užitkovost? Paní Maxová je jeden z těch zootechniků, kteří i přestože musí v těžkých situacích obětovat svůj vlastní čas, stále je jejich práce baví a naplňuje!

Takže jaká je odpověď na otázku: „Jaké je tajemství špičkové mléčné produkce?“. Rozhodně je to hned několik aspektů – krmná dávka, průběh dojení, zdravotní stav, genetika, konstrukce stáje atd., avšak ve Slovči má velký podíl na špičkové produkci jednoznačně zootechnička!

Děkujeme za milé přijetí a přejeme i do budoucna špičkou produkci mléka!

Lucie Rysová

Foto č. 7 Paní zootechnička Jana Maxová společně s vysoko produkčními dojnicemi

slovec3

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Agrolesnictví v ČR očima průkopníka

    Nedávno jsme publikovali obecný článek o Agrolesnictví, který si můžete přečíst ZDE. Nyní si můžeme…

    Reportáže - 23.1.2018
  • Když se mléko protne s masem

    Kousek od dálnice směrem na Hradec Králové, se nachází Zemědělské družstvo Chýšť, které na první…

    Reportáže - 13.2.2017