Ovce a kozy
25. března

Valašská ovce

Původní valaška je přímým potomkem ovcí, které již od 14. století přicházeli s osadníky na území Beskyd z východněji položených oblastí Karpat. Poskytovala lidem chutné maso, tučné mléko a dlouhou vlnu. Byla dobře přizpůsobená k salašnickému způsobu chovu v drsných horských podmínkách.

Uznané chovatelké sdružení: http://www.schok.cz/.

V 18. století nastal posun valašského chovu za pravý břeh řeky Moravy založením několika salaší v Chřibech. Zušlechťovací proces začal na přelomu 40. – 50. let minulého století a v roce 1982 došlo k uznání plemene zušlechtěná valaška na Slovensku.

U nás byl rovněž založen Klub chovatelů původní valašky zaměřený na vyhledávání zvířat typově odpovídajících původní Valašské ovci ve stádech zušlechtěné valašky. V roce 2015 bylo v rámci genového zdroje evidováno 803 bahnic chovaných v 50 chovech a 56 beranů valašské ovce. Stoupající trend počtu kusů byl zaznamenán i roce 2016 a 2017.

V roce 2017 se na území ČR chovalo 978 kusů v 51 chovech.

Valašská ovce patří do skupiny cápových ovcí, které se chovají na Balkáně. Je to hrubovlnné plemeno s trojstrannou užitkovostí.

-> Maso – jehňata dosahují ve 100 dnech hmotnosti 22-25 kg s průměrným denním přírůstkem 180-220 g

-> Mléko – produkce za laktaci dosahuje 70-120 l

-> Vlna – výtěžnost vlny se pohybuje kolem 65-70 % s roční délkou nad 20 cm a produkcí 1,5-3 kg v sortimentu F

valaska-5

Valašky jsou ovce menšího až středního tělesného rámce s klínovitou hlavou, u beranů může být mírně klabonosá. Delší krk navazuje na úzkou hruď, která přechází v úzký a rovný hřbet a mírně sraženou záď. Obě pohlaví bývají často rohaté, přičemž rohy jsou šroubovité, lyrovité nebo rovné. Bahnice dosahují hmotnosti 35-40 kg a berani 45-55 kg. Je to pozdní plemeno, a proto se jehnice poprvé zapouštějí v 16-18 měsících, kdy by měly dosahovat hmotnosti kolem 32 kg. Plodnost dosahuje 150 %. Plemeno je zařazeno do genových zdrojů ohrožených zvířat a na jeho základě byla vyšlechtěna zušlechtěná valaška.

Zbarvení může být velmi rozmanité: bílé, černé, šedé i strakaté, často na hlavně a končetinách nalezneme černé skvrny různých tvarů. Vlna na hlavě roste až od čela a očních linií, obličejová část až po žuchvy je volná. Přední končetiny jsou obrostlé až po zápěstí a zadní končetiny až po patní kloub. Smíšené rouno má krátkou a jemnou podsadu s dlouhými hrubými pesíky. Nejhrubší pesíky mají průměr až 150 μm, což je sortiment F.

Využití valašské ovce

Potenciál využití valašské ovce tkví ve využití travných porostů v horských a podhorských oblastech. Zde ovšem existuje konkurenční tlak v podobě masného skotu a jiných plemen ovcí. Výhody ostatních plemen jsou ve zpeněžitelnosti produktů – jatečná jehňata a mléčné výrobky. Efektivní využití valašské ovce by mohlo být především produkcí speciálních regionálních výrobků spojenou s prezentací tradičního salašnického hospodaření.

valaska-2


Marcela Otrubová
Zdroje fotografie: Národní referenční středisko pro genetické zdroje zvířat, dostupné z <http://genetickezdroje.cz/narodni-program-uvod/ovce/narodni-program-ovce-valasska-ovce/>
Zdroje:
http://www.schok.cz/plemena-ovci/valaska-v
http://www.puvodnivalaska.cz/puvodni-valaska.html
Metodika uchování genetického zdroje zvířat, dostupné z < http://genetickezdroje-cz.vasestranky.cz/wp-content/uploads/2017/02/Ovce_valaska.pdf>
Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )


Související články

  • Genové zdroje ČR

    Genetické zdroje: obecná definice, která je uvedena v Úmluvě o biologické rozmanitosti (Convention on Biodiversity,…

    Nezařazené - 6.3.2018
  • Šumavská ovce

    Šumavská ovce je plemeno českého původu, jehož genetický základ tvoří česká selská ovce. Od 50….

    Ovce a kozy - 19.3.2018