Jedním z hlavních předpokladů úspěšného chovu je vhodný systém ustájení. Měl by vycházet ze základních požadavků zvířete, aby dokázal udržovat pohodu zvířat, jejich dobrý zdravotní stav i užitkové vlastnosti. Ustájení zvířat by mělo být co nejpřirozenější a mělo by co nejvíce chovaným zvířatům vyhovovat.

Prasata jsou hravá, inteligentní zvířata, která si v přirozených podmínkách vytvářejí stabilní sociální skupiny a mají společná místa k odpočinku. Kálí co nejdále a jsou aktivní, až 75 % času tráví zkoumáním okolí, rytím a vyhledáváním potravy.

Alternativní systémy ustájení, mezi které patří například venkovní bydlení nebo obohacení životního prostředí, si získávají svůj zájem. Hlavním rozdílem mezi konvenčními a alternativními systémy ustájení u prasat je možnost být ve venkovních výbězích nebo přímo na pastvinách

V souladu s místní historií ekologického chovu prasat, odlišnými klimatickými podmínkami a národní úpravou ekologického zemědělství, se na ekofarmách v Evropě používají různé systémy ustájení. V některých zemích jsou chována prasata na pastvině, v jiných zemích jsou prasata v některých fázích života ustájena uvnitř, například kojící prasnice. Existují i chovy propojující venkovní ustájení s vnitřním.

Chov prasat ve venkovním prostředí je v posledním desetiletí v Evropě stále populárnější. Například v Anglii je takto chováno 20 – 25 % chovných prasat, ve Francii je tento podíl jen 7 – 10 %. V současné době je chov prasat venku praktikován ve velké míře v Itálii, ale i v mnoha jiných evropských zemích jako je Španělsko, Portugalsko, Švýcarsko, Německo, Dánsko či Švédsko.

Předvýkrm, výkrm

Pro kategorii předvýkrmu a výkrmu je nejpoužívanější vnitřní systém ustájení s přístupem do výběhu. V ekologických chovech se prasata určená na výkrm ve třech měsících přemisťují do velkých stájí s hlubokou podestýlkou a výběhy. Mezi hlavní hlediska welfare vykrmovaných prasat patří kotce se silnou vrstvou podestýlky, velký prostor k pohybu, přístup do venkovního výběhu a stálost skupin zvířat pro minimalizaci stresu a agrese.

Foto č. 1 Boudy pro venkovní předvýkrm

 výkrm

Foto č. 2 Přístřešek pro prasata ve výkrmu

výkrm 2

 

Pavla Rejnová

 

Zdroje:

Beattie, V. E, Walker, N., Sneddon, I. A. 1996. An investigation of the effect of environmental enrichment and space allowance on the behaviour and production of growing pigs. Applied Animal Behavioral Science. 48. 151 – 158.

Früh, B. 2013. Chov prasat v ekologickém zemědělství. Bioinstitut. Olomouc. 12 s. ISBN: 9788087371169.

Harmon, J. D., Honeyman, M. S., Kliebenstein, J. B., Richard, T., Zulovich, J. M. 2004. Hoop Barns for Gestating Swine. MidWest Plan Service. Iowa. 20. dostupné také z: <http://www.span- techbuildings.com/documents/filelibrary/documents/isu_hoop_info/hoop_barns_for_g estating_swine_dwnl_1DC63D054943A.pdf>.

Hájek, J., Matoušek, A. 1995. Ustájení kanců. Ministerstvo zemědělství ČR. Praha. 7 s.

Kuchtík, J. 2013. Chov zvířat II: alternativní chovy zvířat a farmové chovy zvěře. Mendelova univerzita, Agronomická univerzita, Brno, 148 s. ISBN: 9788073757229.

Piro Impianti Zootecnici s. r. l.: Tecnica di allevamnto del suino all´aperto., 25 s., Curto, Italy.

Schneiderová, P. 1998. Přehled užívaných systémů ustájení prasnic. Ústav zemědělských a potravinářských informací. Praha. 36 s. ISBN: 8086153932.

Šarapatka, B., Urban, J. 2006. Ekologické zemědělství v praxi. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Šumperk. 502 s. ISBN: 8087080009.

Šonková, R. 2006. Welfare v ekologickém zemědělství. Ministerstvo zemědělství ČR. Praha. 29 s. ISBN: 8072711768.

Špinka, M., Illmanová, G., Algers, B., Čítek, V. 1996. Metodiky pro zemědělskou praxi – Volné ustájení kojících a rodících prasnic. Ústav zemědělských a potravinářských informací ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Praha. 23 s.