Reportáže
29. října

Seminář: Úprava paznehtů a ošetření nemocí prstu

V prostorách zemědělského družstva Nové Město na Moravě se dne 19. 10. 2017 na svátek všech Michael konal seminář „Aktuality ve zdraví končetin a paznehtů dojnic“, na který navazoval workshop pro omezený počet 2O účastníků s názvem „Úprava paznehtů a ošetření nemocí prstu“.

Celý seminář zahájila paní MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. a předseda představenstva zemědělského družstva Nové Město na Moravě pan Ing. Zajíček. Pan Ing. Zajíček uvítal účastníky ve svém podniku, který hospodaří na 3 900 ha a na dvou střediscích chová 950 dojnic. V návaznosti na tyto údaje vyzdvihl kraj Vysočina jako velmi významného producenta mléka v rámci ČR a upozornil na stále se zvyšující byrokratické nároky v rámci zemědělské prvovýroby.

Odbornou část semináře zahájil svou prezentací s názvem „Funkční úprava paznehtů – dříve a dnes“ Dr. Stefan Nüske z veterinární fakulty LMU, Mnichov, který je mimo jiné zodpovědný za školní statek, na kterém je chováno 120 krav s užitkovostí 9 500 – 10 000 l mléka za laktaci. Více než 20 let jsou zde krávy dojeny dvěma roboty. Dr. Nüske je aktivní na poli školení péče o paznehty od roku 1992.

Úvodem seznámil posluchače se základní anatomií a popisem paznehtu. Vyzdvihnuty byly 4 základní pohledy „pozorování“ paznehtu.

„Důležitá je kvalita stěnové rohoviny paznehtu, bílá čára je nejcitlivější místo pro průnik onemocnění“  

Ideálně utvářený pazneht lze dle Dr. Nüskeho pozorovat u pastevně chovaných krav. Cílem funkční úpravy paznehtů ve stádech vysokoporodukčních krav je náprava k biologickému ideálu způsobená systémem ustájení. Dále je nutné si uvědomit, že hrudní končetiny nesou až 2/3 celkové hmotnosti zvířete, a proto je nutná co největší nášlapná plocha pro rozložení vysoké hmotnosti. Přesto je až 90 % problémů zjištěno na vnějším paznehtu pánevních končetin.

„Z vyhodnocení kvality paznehtů lze usuzovat na kvalitu managementu celého stáda“

Jako nejefektivnější metodu rychlé kontroly zdravotního stavu končetin uvedl Dr. Nüske pozorování zvířat u žlabu např. při příchodu z dojírny. Dle jeho slov by měla všechna nahrbená zvířata projít v nejbližší možné době kontrolou v kleci. Pokud se průměr stáda při skórování lokomoce (locomotion score) dostane v průměru na 3, je potřeba nastalou situaci urychleně řešit!

„U stájí s gumovým povrchem ve hnojných a krmných chodbách je potřeba častější funkční úprava paznehtů, ale tento systém má prokazatelný vliv zvýšení mléčné užitkovosti“

Dr. Stefan Nüske z veterinární fakulty LMU, Mnichov.

Dr. Nüske dále upozornil na známý fakt, že funkce stáje je umožnit zvířatům v ní chodit -> přijímat krmivo a vodu -> ležet. Dále v této souvislosti vyzdvihl důležitost poměru míst u krmného stolu. Špatný poměr míst u krmného stolu je velký problém pro submisivní a nemocná zvířata. Dále konstatoval, že plemenná příslušnost nehraje při interakci ustájení (prostředí) významnou roli.

Dále se ve své přednášce Dr. Nüske zaměřil na další praktické věci, které zajímají všechny paznehtáře, zootechniky a veterinární lékaře, kteří ošetřují paznehty ve stádě, a to fixační klece:

  • Sklopné

+ všechny čtyři končetiny jsou okamžitě k „dispozici“ pro ošetření

– při delší úpravě paznehtů mohou u ošetřovaných zvířat nastat problémy: tympanie, špatná eruktace apod.

– nepřirozená poloha pro paznehtáře -> náročná práce

  • Klasické klece

+ dobrý přístup ke zvířeti

+ dobrá poloha končetin krávy

– vysoká cena

„Průchodnost u moderní hydraulické klece je až 20 krav za hodinu – jinak se běžně počítá 8-10 minut na krávu“

Dr. Nüske dále vyzdvihl, že ačkoliv je péče o paznehty velmi náročná práce, již dávno to není práce pouze pro muže. Kromě toho upozornil na nutnost dodržování bezpečnosti práce a hygieny. Nutnost ochranných brýlí, rukavic, správných kotoučů při používání flexy apod.

5 základních bodů FŮP:

1. Úprava vnitřního paznehtu pánevních končetin – délka, šířka, výška (hrudní končetiny:korekce vnějšího paznehtu)

2. Korekce vnějšího paznehtu pánevních končetin na úroveň korekce vnitřního paznehtu (délka, šířka, výška), avšak POKUD JE TO MOŽNÉ!

3. Modelování vnitřní misky na vnějším i vnitřním paznehtu s cílem odlehčit místu s nejvyšším tlakem.

4. Kontrola a korekce defektů a barevných skvrn na rohovině chodidla.

5. Odstranění volné rohoviny.

(6. Kontrola meziprstí a paznehtů)

„Nejdříve se podívej, potom pracuj“

Základní kroky kontroly dle Dr. Nüskeho:

  • Délka paznehtů,
  • rohovina (strouhání)
    1. „flexovat“ od špičky
      1. lepší kontrola „odběru“ rohoviny
    2. nosný okraj rohoviny musí být v rovině!
  • vybírání.

p1070355

Následuje kontrola a úprava defektů a barevných změn na chodidle. Především kontrola „čar“ na bílé čáře a kontrola meziprstí.

„Perfektně udělaná úprava neznamená, že oba paznehty musí zářit čistotou“

  • u tvrdé rohoviny lepší použít flexu
  • u hrudních končetin začínáme při úpravě vnějším, menším paznehtem

Těmito dvěma doporučeními Dr. Nüske zakončil svou první přednášku.


Další přednáškou navázala paní MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., VÚVeL s prezentací nazvanou „Postřehy z celosvětové konference Kulhání skotu 2017“

Paní Dr. Šlosárková začala celou prezentaci tím, že v současné době je největším problémem onemocnění končetin v chovech vysokoprodukčních dojnic zánět škáry paznehtní. Jedním z nosných bodů konference tedy bylo, jak a proč toto onemocnění vzniká a jak s ním bojovat.

Existuje zde jednoznačná souvislost s prostředím, ve kterém jsou zvířata chována. Spouštěčem celého procesu je dle slov Dr. Šlosárkové stres. Obdobně jako Dr. Nüske hovořila Dr. Šlosárková o stresu vyvolaným vysokou koncentrací zvířat a znovu upozornila na známý fakt, že:

„Stáje je nutné koncipovat především pro chovaná zvířata a ne pro nás…“

Kromě technologií ustájení má významný vliv minerálně-vitaminová výživa dojnic. Zejména se jedná o zastoupení a vhodný poměr mezi jednotlivými mikroprvky obsažených v minerálně-vitaminových doplňcích krmné dávky.

„V období porodu je zvýšený tlak kosti paznehtní na měkké tkáně, díky uvolnění vazů“ 

„V období porodu hormonální změny vedou i k uvolnění vazů kosti paznehtní a tím dochází k jejímu poklesu a vyššímu tlaku na škáru paznehtní

Vlastní léčba vředů dle Dr. Šlosárkové probíhá na bázi úpravy paznetů x vlastní ošetření a podkování + aplikace nesteroidních antiflogistik.

V rámci konference byly dále řešeny alternativy klasických dřevěných podkůvek a podkůvek z plastových (polyuretanových) materiálů.

Dále Dr. Šlosárková zmínila rozsáhlou diskuzi o v praxi často skloňovaném tématu, zda po ošetření zejména vředů vázat x nevázat. Z výsledků výzkumů dle Dr. Šlosárkové nelze přesně řící, zda-li je jedna z metod lepší. Podle Dr. Šlosárkové se v tomo případě znovu potvrzuje heslo, že:

 

„Když dva dělají totéž, není to vždy totéž“

Proto je nutné zvolit vždy individuální přistup pro dané zvíře, daný chov. Na toto téma později navázal i Dr. Nüske, který konstatoval, že velmi záleží na kvalitě záznamů vedených na farmě a personálu, který je schopen kontrolovat a případně dělat převazy u ošetřených zvířat ve stanoveném čase! Toto označil za naprosto klíčové!

Velká pozornost byla na konferenci věnována Digitálním Dermtitidám DD

Dle slov Dr. Šlosárkové se jedná o onemocnění, které provází v různých vlnách zvíře celý život a lze svým charakterem výskytu přirovnat k oparu.

„Zásadním poznatkem celosvětové konference je, že jsou nutná pro tlumení tohoto onemocnění jiná opatření, než jsou pouhé koupele“

Paní Dr. Šlosárková pak stručně shrnula 4 stupně vývoje lézí DD a do podrobna se zabývala moderními postupy při tlumení DD.

„Postřik – lokální aplikace, pravidelné koupele, gel na bázi kyseliny salicylové“

Důležitým doplňkem celého programu by měla být dobrá, nejlépe elektronická, evidence a hodnocení onemocnění podle atlasu ICAR, který přeložila do českého jazyka společně s Dr. Fleischerem.


Informace o technologiích souvisejících s končetinami ve svém tématu představil Ing. Stanislav Staněk, Ph.D. VÚŽV. Jeho prezentace měla název „Podlahy ve stájích a zařízení pro koupele končetin“.

Svou přednášku zahájil Dr. Staněk slovy, že ve světě se již kulhání začíná nazývat „mastitida končetin“. Tím ukázal na potencionální velký problém v chovech dojeného skotu. Toto tvrzení doplnil tabulkami o monitoringu kulhání ve významných chovatelsky vyspělých zemí z celého světa.

Důležitost dobrého zdravotního stavu končetin prezentoval několika známými fakty o pohybu krav:

„Kráva stojí „na nohou“ 10 až 12 hodin denně“

Nemocné krávy obecně prodlužují periodu odpočinku, čímž dochází k omezení příjmu krmiva, vody a projevům sexuálního chování.

Dále Dr. Staněk uvedl některé zajímavé údaje o pohybu dojnic v závislosti na jejich zdraví -> pohyb zdravé krávy: až 1,5 m2·s-1, pohyb nemocné krávy: < 0,8 m2·s-1. Kromě toho poukázal i na rozdíl v rychlosti pohybu zvířat v závislosti na povrchu beton 1,22 m2·s-1 x podlaha s gumou 1,28 m2·s-1. Dále poukázal na fakt, že max. sklon pohybových chodeb nesmí být více než 12 %.

„Velmi podceňovaným prvkem, který výrazně ovlivňuje pohyb zvířat, je osvětlení prostor stáje a pohybových chodeb“ 

Zajímavý byl i údaj o poměru zaroštovaných a plných chodeb v našich chovech, který je 1:9.

Dále Dr. Staněk navázal s krátkou přednáškou o typech a kvalitě betonů v stájích. Dle jeho slov je správná kvalita a struktura betonu v průchozích uličkách, krmných a hnojných chodbách velmi důležitá“

„Retenční schopnost drážek ve stáji je až 23 % při Ø produkci moči 25- 35 l na krávu a den“

Obsáhlým tématem v přednášce Dr. Staňka byla tématika koupele paznehtů.

Základní dělení van je na 1) stacionární 2) průchozí vany.

Důležitým prvkem je předmytí končetin a délka brodidla. Výška koupele by měla být mezi 10-12 cm s tím, že je potřeba počítat s tím, že v průběhu času a se zvyšujícím se průchodu zvířat hladina brodidla klesá!


Celou teoretickou část semináře zakončil opět Dr. Stefan Nüske z veterinární fakulty LMU, Mnichov s tématem „Nemoci prstu – známá neznámá“.

 

dav

Přednášku začal Dr. Nüske dle jeho slov „matkou“ všech onemocnění paznehtů, tedy laminitidou. Podle něj je:

„Definice laminitidy je tak obecná, že se pod ní schová prakticky vše.“

Jako nejtěžší formu tohoto onemocnění označil akutní laminitídu, při které v nejhorších případech může dojít k drastickému rozpadu rohoviny paznehtu, která je velmi nekvalitní. O vlastních příčinách vzniku těchto akutních stavů víme velmi málo a vlastních příčin spuštění je pravděpodobně velké spektrum např.: mastitidní onemocnění, ketózy, mnohačetné abscesy apod.

„Chyby při krmení jadrného krmiva mohou vznikat při všech systémech chovu a zakládání krmiva – problém separace apod.“

Velice komplikovaná léčba. Léčba pouze symptomatická (na základě příznaků). U případů jako jsou hnisavé záněty chodidlové škáry, nebo defekty vedoucí k odloučení rohovinového pouzdra, je více než kritické velmi brzké odhalení problému, které zvyšuje šance na uzdravení zvířete. V nejhorších případech zasažení zánětem kosti paznehtní.

„Pokud je problém po úroveň škáry, je případ stále řešitelný, i když to někdy vypadá doslova hrůzostrašně.“

Léčba je nejúčinnější při odkrytí zánětu a snesení rohoviny s následným podkováním. Následné obvázání (bandáže) se řídí managementem v chovu (schopnost personálu bandáže kontrolovat a případně převazovat). V žádném případě se nesmí stát, že se personál řídí heslem, „co nevidím, je v pořádku!“

„Překyselení bachoru -> uvolnění toxinů do těla zvířete -> škára paznehtů je jedna z nejcitlivějších na toxiny v těle krávy“

Rusterholzův vřed byl dalším onemocněním, na které se Dr. Nüske ve svém posledním přednáškovém bloku zaměřil. Dle Dr. Nüskeho se jedná o proces vyvíjející se po dobu několika týdnů až měsíců. Jeho vznik je důsledkem přetížení patkové části paznehtu. Například při přílišné délce paznehtu a „moc sebranou patkou“. Postup při léčbě je odlehčení nemocnému paznehtu, odkrytí a následné vyřezání léze.


Workshop zahájil Dr. Stefan Nüske praktickou ukázkou úpravy paznehtů přímo na farmě. Ukázka byla zaměřena na hypertrofické a atypické paznehty.

Velmi výraznou část své poslední přednášky věnoval pan doktor nemocím kůže především Digitální Dermatitídě „DD“.

Důležité je si uvědomit, že rohovina paznehtu není všude stejně tvrdá, tedy ani odolná. Nejtvrdší je rohovina pouzdra. Jako středně tvrdou lze klasifikovat rohovinu chodidla a nejměkčí je rohovina patky paznehtu. Tvrdá a pružná rohovina brání přirozenému průniku bakterií. V nejhorších případech onemocnění se zánět rozšiřuje až pod chodidlo. V těchto případech je nutné odstranit veškerou nekrotickou rohovinu.

p1070355-2

„V žádném případě nevyřezávat léze na pokožce.“

Dále se ve své přednášce Dr. Nüske věnoval klasifikaci lézí, které naleznete ZDE.

A v 5-ti bodovém plánu představil, jak postupovat v boji s „DD“ v chovech:

  • Vnější biosekurita/bezpečnost proti zavlečení „DD“ do chovu
    1. Zavlečení zvířaty s neznámým DD – statusem
    2. Zavlečení DD nástroji a návštěvníky
  • Vnitřní biosekurita proti infekčnímu tlaku na krávy
    1. Optimalizace komfortu krav (klima, chůze, ležení, příjem KD, dojení atd.)
    2. Zamezení přenosu mezi kravami
  • Časné rozpoznání, dokumentace a léčba klinických případů ve spojení s péčí o paznehty
    1. Sledování zvířat
    2. Okamžitá léčba při „podezření“
    3. Dokumentace a kontrola nálezů a léčby
    4. Pravidelná úprava paznehtů
    5. Vyřazování z chovu
  • Pravidelné používání registrovaných biocidů k všeobecné veterinární hygieně
    1. Přímo na kůži
    2. Dezinfekční koupele paznehtů
  • Stanovení a sledování cílů na poli zdraví paznehtů

„Měli bychom kontrolovat paznehtáře a veterinární lékaře při příjezdu na farmu. Perfektně vydezinfikované všechny nástroje včetně klecí! Holinky a oblečení jsou samozřejmostí!“ 

Tylom, Lymax

Rozpoznání závažnosti tohoto onemocnění je dle Dr. Nüskeho vcelku jednoduché. Pokud se tylomu dotkneme a kráva ucukne, je nutno věnovat zvířeti pozornost. V zásadě lze tento problém řešit dvěma způsoby:

  • Neinvazivní aplikace přípravků na bázi kyseliny salicylové
  • Invazivní chirurgický zákrok pod anestezií

Nekrobacilóza 

V tomto případě je podle slov Dr. Nüskeho nutná antibiotická léčba, jinak může mít toto onemocnění fatální následky. Jedná se o onemocnění pokožky, které je těžko v chovu predikovatelné. Mezi hlavní příčiny vzniku tohoto onemocnění ve své přednášce zmiňoval Dr. Nüske poranění zvířat o hrany například špatně dimenzovaného boxového lože a následné proniknutí patogenů z prostředí. Dalším z velmi významných rizikových faktorů jsou například rozbahněné plochy ve výbězích například v prostorách napajedel.

Celý seminář byl zakončen praktickou ukázkou Dr. Nüskeho na jednom ze středisek ZD Nové Město na Moravě. Ukázkou z workshopu s názvem: Praktická ukázka ošetření nemocí prstu. Je nutné podotknout, že vše profesionálně překládal Dr. Fleischer a na vše odborně dohlížela Dr. Šlosárková!

Videorepoeráž ze semináře

Reportáž byla zpracována na základě prezentací Dr. Nüskeho, Dr. Šlosárkové a Dr. Staňka.


Text: redakce

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Odhalte včas Dermatitis digitalis ve vašem stádě

    Dermatitis digitalis je nakažlivý zánět pokožky prstu skotu. Podrobně popsané toto onemocnění naleznete ZDE. V následujícím…

    Skot - 30.9.2017
  • Jak aktivní podlahy snižují amoniak ve stáji?

    Firma FARMCZSYSTEM, s.r.o. uvedla na trh revoluční novinku, když představila první aktivní podlahu do krmných…

    Skot - 1.8.2017
  • Je možné předcházet onemocnění končetin?

    Se zvyšující užitkovostí se člověk musí starat nejenom o vemeno skotu, ale do hledáčků chovatelů…

    Skot - 4.4.2016
  • Onemocnění kůže prstů a meziprstí paznehtu

    Mezi nejčastější infekční onemocnění patří digitální dermatitidy, meziprstní dermatitidy a nekrobacilóza. Je důležité vědět, že infekční onemocnění nepostihují rohovinu,…

    Skot - 28.9.2017
  • Onemocnění škáry a rohoviny paznehtu

    Dobrý zdravotní stav končetin a zejména paznehtů je jedním z hlavních předpokladů úspěšného chovu. Onemocnění…

    Skot - 18.11.2017