Tepelný stres významně ovlivňuje welfare, zdravotní stav zvířat, reprodukci, mléčnou a masnou produkci a v neposlední řadě i celkovou ekonomiku chovu. Nejvíce postiženou kategorií jsou vysokoprodukční dojnice, ale opomíjeny by neměli být ani krávy suchostojné. Uváděnou hraniční teplotou, kdy nastává tepelný stres je 25°C, ovšem u vysokoprodukčních zvířat lze příznaky tepelného stresu pozorovat již při 21°C. Tepelný stres není dán jen teplotou vzduchu, ale i jeho vlhkostí.  Provedené pokusy uvádějí, že krávy s úrovní nádoje 18,5 kg mléka denně mají o 27,3% vyšší produkci tepla než krávy suchostojné a vysokoužitkové dojnice, jejichž nádoj přesahuje 30 kg denně vyprodukují o 48,5% více tepla než dojnice se střední užitkovostí, tj. 18,5 kg mléka. Skot má obecně velmi dobré termoregulační vlastnosti, ale více mu vyhovují spíš nízké teploty. Velké množství tepla je vytvářeno hlavně mikrobiální činností předžaludků. Díky poměrně malému povrchu těla skotu je obtížné se tohoto tepla zbavit. Prostředí s vysokými teplotami je z hlediska výdeje tepla zatěžující a organismus je nucen zapojovat aktivní termoregulační mechanismy.

Fyziologické reakce organismu na tepelný stres

Prvotní reakcí organismu na vysoké teploty je rozšíření cév, aby se zvýšil průtok krve a tím se rychleji odvádělo teplo od místa vzniku. Pokud je tento mechanismus nedostačující, nastupuje výdej tepla dýcháním. Minimální hodnota frekvencí dechu je v rozmezí 10-15 dechů za minutu, ovšem pokud se teplota přiblíží ke 30°C, může se dechová frekvence přiblížit až k 90 dechům za minutu. Vysoká frekvence dechu je doprovázená i zvýšenou tvorbou slin. Z tohoto důvodu může docházet k metabolické acidóze, která je způsobena ztrátou slin nadměrným slintáním a jejich nedostatkem v procesu trávení. Dalším účinným mechanismem je pocení, které je plně aktivováno již při teplotách nad 20°C. Pokud všechny uvedené reakce organismu nedokáží odvést nadbytečné teplo z organismu, nastane nižší produkce trávicích šťáv tak, aby se omezila jeho produkce přímo v organismu

Hlavní příznaky tepelného stresu:

  • Snížený příjem krmiva
  • Zvýšený příjem vody
  • Slinění a pocení
  • Snížená frekvence kálení
  • Dýchání s otevřenou hubou spojené s těžkým oddychováním a jazykem visícím ven
  • Zvýšená frekvence dechu (82-120 dechů za minutu)

Dojnice ke snížení produkce tepla z metabolismu živin a trávení méně přijímají potravu, a to až o 30 %. To má za následek zvýšené riziko acidóz bachorového obsahu, deficit živin a energie a ketóz. Jelikož klesá i produkce slin, zpomaluje se i pohyblivost bachoru. To má za následek i pokles produkce těkavých mastných kyselin, a i změnu fermentace v bachoru. Následně pak klesá obsah mléčného tuku a samotná mléčná užitkovost. Rovněž v děloze dochází ke sníženému zásobení krví, čímž se zhoršuje funkce placenty a zpomaluje se tak růstu plodu.

Změny v chování vlivem tepelného stresu

Tepelný stres působí i změny chování zvířat. Dochází k častějšímu příjmu vody, ke snížení frekvence a přijmu krmiva a také snížení pohybové aktivity. Zvířata se snaží ochladit zaleháváním v hnojných chodbách a ve stáji vyhledávají chladnější místa a stín. Zvířata většinou leží na boku s nataženýma nohama kvůli většímu výdeji tepla.

Tepelný stres může ovlivnit užitkovost následnou generaci dojnic

Na Floridské univerzitě proběhl výzkum, ve kterém byly sledovány účinky tepelného stresu na užitkovost dojnic pocházejících od matek, jejichž matky byly tepelnému stresu vystaveny. Tyto krávy vyprodukovaly na první laktaci o 889,8 kg mléka méně než druhá kontrolní skupina, jejichž babičky a pak i jejich potomci byly během tepelného stresu ochlazovány. Stejný trend se projevoval i při druhé laktaci, kdy byla užitkovost krav na druhé laktaci nižší o 997,8 kg. Výsledky tedy potvrzují, že vliv tepelného stresu na krávy stojící na sucho způsobuje snížení užitkovosti během následující laktace i snížení užitkovosti jejich dcer na první a druhé laktaci.

Další pokračování článku bude věnováno účinným opatřením omezující tepelný stres ve stájích

Marcela Otrubová

MASAŘOVÁ, P., Tepelné podmínky v chovu dojnic, Brno, 2018. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta