Výživa a krmení
1. dubna

Tepelné úpravy krmiv

Tepelná úprava krmiv zahrnuje působení tepla (suchý proces) nebo kombinaci tepla i vlhka na krmivo

 

Význam tepelných úprav

  • Snížení obsahu antinutričních faktorů
  • Zvyšuje se příjem krmiva zvířaty a jejich výživná hodnota
  • Úbytek termolabilních krmných aditiv

 

Tab. č.1: Možné pozitivní a negativní vlivy tepelných úprav na vlastnosti krmiva (Zeman a kol.)

Faktor +
Protein denaturace, inhibice antinutričních faktorů rozklad aminokyselin, Maillardova reakce
Škrob mazovatění, inaktivace inhibitorů enzymů v krmivech tvorba komplexů amylózy a mastných kyselin
Mastné kyseliny a tuky uvolnění oleje z buněk inaktivace lipolytických enzymů oxidace lipidů a chuťových látek
Vláknina zvýšení podílu rozpustných neškrobových polysacharidů z celkových neškrobových polysacharidů
Vitamíny ztráta aktivity vitamínů A, K, C, thiaminu a kyseliny listové
Minerální látky inaktivace fytázy v krmivech a vazba Zn a Mg s fytáty
Hygiena krmiva redukce výskytu bakterií, plísní, hub a některých mykotoxinů
Krmné přísady ošetřené krmivo může tvořit ochrannou strukturu pro labilní aditiva přidávaná po ukončení tepelné úpravy ztráta účinnosti některých aditiv (antibiotika, enzymy)
Chutnost krmiva zlepšení chutnosti krmiva vývoj nevhodných pachů s chutí při nevhodných parametrech ošetření

 

 

  1. Metody využívající suché teplo: (extruze, expandace, pufování, toustování, mikronizace, fluidní ohřev)

Extruze – materiál se zahřívá na vysokou teplotu 110-140°C v extrudéru nebo se zvlhčuje parou v prekondicionéru. Materiál se posunuje šnekovnicí extrudéru, promíchává se a za velmi krátkou dobu (do jedné minuty) se zvyšuje tlak i teplota a materiál je protlačen matricí, při výstupu se rozpíná a ztrácí část vlhkosti a dále se chladí.

Toustování – materiál se zahřívá po dobu deseti minut na teplotu 140-160°C a pak se vločkuje průchodem mezi dvěma válci. Toastování se využívá především pro sojové boby, případně k intenzivnímu sušení obilovin.

Mikronizace – krátké působení  vyšších teplot 140-160°C dosahované infrazářením umožňuje ohřev v celém průřezu zrna na 120-160°C, a dochází tak k odpaření vnitřní vlhkosti, kdy v buňkách vzniká přetlak a podmínky pro želatinizaci. Poté může následovat úprava mačkáním na vločky.

Fluidní ohřev – je metoda, při níž je materiál zahříván horkým vzduchem a tímto proudem je nadnášen a udržován ve vznosu, kde pak dochází k vlastní úpravě. Takto se eliminuje riziko spékání a připalování.              

Pufování – principem je využití rázového uvolnění tlaku a odpaření vlhkosti zevnitř zrna. Uzavřený válec se nahřeje na teplotu 200-250°C, naplní se materiálem, uzavře se a natlakuje na 0,8-1,2MPa a rázem se otevře do zásobníku. Rozpínáním páry materiál zvětší svůj objem až 10x. Tato úprava se používá pro rýži a další obiloviny.

 

  1. Metody využívající vlhké teplo: (granulace, extruze, expandace, napařování a vločkování)

Granulace – teploty používané při granulaci dosahují teplot pouze kolem 80°C a i přesto je lze zařadit mezi tepelné úpravy krmiv. Při této teplotě je zničeno zhruba 90% původců salmonel. Velikost granulí se redukuje velikostí otvorů v matrici a nastavením „odlamovacího“ mechanismu pod matricí.

Velikost granulí pro jednotlivé kategorie:

  • kuřata: 1,5-2,5 mm
  • slepice: 2-5 mm
  • vodní drůbež: 10 mm
  • prasata: 2-10 mm
  • telata: 6-8 mm

Výhody granulovaných krmiv:

  • umožňují automatické krmení zvířat
  • brání selektivnímu výběru jednotlivých komponent
  • snížení prašnosti ve stájovém prostředí.

Extruze – materiál se zahřívá na vysokou teplotu 110-140°C v extrudéru nebo se zvlhčuje párou v prekondicionéru. Materiál se posunuje šnekovnicí extrudéru, promíchává se a za velmi krátkou dobu (do minuty) se zvyšuje tlak a teplota a materiál je protlačen matricí. Při výstupu se rozpíná a ztrácí část vlhkosti a dále se chladí.

Expandace – materiál se zahřeje na 90-130°C a protlačuje se štěrbinou vytvořenou škrtícími vložkami a koncovým mezikružím šnekového zařízení a požadované teploty je dosahováno zbrzděním materiálu třením.

Napařování a vločkování – principem je napařování krmiva po dobu až 20 min při teplotě 100-120°Ca potom se vločkuje stlačením mezi dvěma válci.Při vločkování se upravuje vlhké, tepelně ošetřené zrno na válcích. Napařené zrno při teplotě nad 90°C se mezi dvěma rýhovanými válci rozmáčkne. Kombinací současného působení teploty, vlhkosti, tlaku tak dochází k fyzikálně-chemickým vlastnostem zrna

K čemu dochází:

  1. Rozbití matrice proteinů obalující škrobové granule → zpřístupnění živin pro efektivnější trávení
  2. Želatinace → zmazovatění škrobu během napařování a optimalizace jeho trávení v bachoru
  3. Tvar a velikost vločky optimaizuje trávení v bachoru

 

 

Marcela Otrubová
zdroj: Zeman a kol., Výživa a krmení hospodářských zvířat, 2006, ISBN 80-86726-17-7, Nakladatelství Profi Press
Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Mechanické úpravy krmiv

    Převážná část krmných surovin používané ve výživě zvířat v původním stavu nevyhovují po fyzikální stránce,…

    Výživa a krmení - 7.3.2019
  • Hodnocení krmiv u skotu

    Objektivní hodnocení kvality krmiv je předpokladem jejich efektivního využití v krmné dávce. Základem pro hodnocení živin…

    Skot - 11.6.2015