Přestože historie svatomartinských tradic zasahuje až do středověku, svatomartinské oslavy se staly trendem až posledního desetiletí společně s ochutnávkou mladých vín, ke kterým se podává právě pečená husa. A proč se stala symbolem tohoto svátku právě husa? Ze života svatého Martina se uvádějí dvě legendy, kde hrají husy hlavní roli. Dle jedné z nich se svatý Martin, který se chtěl vyhnout jmenování na biskupa, schoval mezi hejno hus, které ho svým kejháním prozradily a podle druhé zase husy rušily Martinovo kázání a proto se staly součástí svatomartinské tabule.

ČESKÁ HUSA

Česká husa (bílá husa) patří mezi původní plemena hus vzniklých domestikací husy divoké na území Čech a Moravy, díky tomuto aspektu je výborně přizpůsobená klimatickým podmínkám našeho kontinentu.

Na našem území se chová již po staletí a patří mezi nejstarší chovanou drůbež.

Až do 70. let 19. století se plemeno vyskytovalo v čisté podobě, ovšem poté došlo k cílenému zušlechťování na reprodukci pomocí plemen hus emdenských, tuluských a pomořanských. Nejenže tento krok nepřinesl očekávané zlepšení, ale populace původní české husy téměř zanikla. Naštěstí se tak nestalo a z posledních kusů selských hus, kterých se zušlechťování nedotklo, se v 30. letech 20. století podařilo plemeno opět obnovit.

Česká husa patří mezi naše národní plemena a její chov je soustředěn převážně v drobnochovech. Není vhodná pro velkochovy jako čisté plemeno, pouze se používá pro křížení na zlepšení kvality peří a dosažení kratšího tělesného rámce pro brojlerové typy hus. Je to husa menšího tělesného rámce, s kratším silným trupem a kratšími růžovými až červenými běháky.

Chovají se pouze v čistě bílém zbarvení.

Je poměrně malá, ale za to otužilá, skromná a nenáročná zejména na výživu a podmínky ustájení. Jako jedna z mála plemen má výborné mateřské vlastnosti a je schopná úspěšně vysedět a odvodit housata

Typická je její dlouhověkost -> až 15 let.

Česká husa spadá mezi masná plemena a velmi ceněné je i husí peří. Díky zvláštní konstrukci jednotlivých pírek a vysokému podílu prachového peří je její peří kvalitní, jemné a v teplotní kvalitě nemá konkurenci. Využívá se k výrobě spacích pytlů a zimních bund. Maso má vynikající kvalitu a vysokou jatečnou výtěžnost. V polovině 19. století se ročně exportovalo více než 50 tisíc vykrmených hus do Bavorska, více než tisíc tun peří do Německa, Francie, Švýcarska nebo Holandska a 100 tun vajec do Německa či Belgie.

Kvalitou masa a jatečnou výtěžností předčí i masné hybridy. Ve snášce mívá kolem 10-20 vajec o hmotnosti 120 g. Husy dosahují hmotnosti kolem 4,5 kg, houseři až 6,5 kg. Plemeno je méně sádelné oproti jiným plemenům hus.

Tab č. 1 Vývoj početního stavu českých hus zařazených do genetických zdrojů

graf-husa

Video č. 1: O české huse bílé

Foto č. 1 Česká husa

husa1

Foto č. 2 Česká husa

husa2

Marcela Otrubová, Lucie Rysová


Zdroje:
<http://www.husaceska.cz/cs/>
<http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/print.php?page=3826&typ=html>
Zdroje foto: <http://genetickezdroje.cz/narodni-program-uvod/drubez/narodni-program-drubez-ceska-husa/>