Skot
1. října

Alfa a omega celého procesu dojení

Není pochyb, že každý chovatel má tuto rutinní záležitost dokonale zvládnutou. Není ale od věci, si čas od času některé věci připomenout, oživit nebo dát možnost začínajícím chovatelům získat ty správné návyky již od počátku.

Jako úplně základní věcí, která je alfou a omegou celého procesu dojení je hormon oxytocin.

Tento hormon uvolňovaný neurohypofýzou nebo-li podvěskem mozkovým působí po uvolnění jen omezenou dobu, a přitom je naprosto klíčový pro uvolňování mléka. Jeho uvolňování je zahájeno stimulací mléčné žlázy. Při společném odchovu telete s matkou, je stimulací tele, které před sáním „trká“ hlavou do vemene matky, a až poté začíná sát. V podmínkách chovu dojených plemen skotu je stimulací člověk při hygieně vemene před dojením.

Pro lepší představu si můžeme představit, že od prvního kontaktu s vemenem nám na stopkách začíná ubíhat čas přibližně 1 – 1,5 minut, kdy díky působení oxytocinu je dojnice schopna rychle a úplně uvolňovat mléko. Proto, je hrubou chybou si nejdříve „připravit“ všechna zvířata a pak jedno po druhém začít dojit. Trvá-li celý proces dojení šesti krav hodinu a máme-li k dispozici jedno dojící zařízení, již u druhé dojnice je to špatně!

Od prvního dotyku vemene by se dojící zařízení mělo nasadit v intervalu od 1 do 1,5 minut!

Ke zvířeti tedy přistupujeme klidně, bez zbytečného křiku a fyzického násilí. Před začátkem dojení je vhodné použít jednorázové latexové rukavice, zejména u krav s podezřením na zánět mléčné žlázy. Pohledem zkontrolujeme stav mléčné žlázy, jestli nejsou patrné příznaky rozvíjejícího se zánětlivého onemocnění nebo zranění.

Pokud je vše v pořádku očistíme vemeno. Preferovanou metodou je použití vlhkých jednorázových utěrek s desinfekčním roztokem, které zabrání, aby se mikroorganismy z povrchu vemene (z povrchu struků) dostaly dojením přes strukový kanálek dovnitř vemene. V případě, že je vemeno silně znečištěné použijeme pro každé zvíře zvlášť vlažnou vodu a hadr. Poté vemeno utřeme do sucha a použijeme vlhké jednorázové utěrky.

Pokud je vemeno čisté, suché, tak následně odstříkneme prvních několik střiků do nádobky k tomu určené. První střiky odstřikujeme, protože obsahují velké množství mikroorganismů. Neodstřikujeme přímo na zem! Při tom zkontrolujeme, zda první střiky neobsahují tzv. „vločky“ nebo jiné podobné struktury, které nejsou typické pro mléko od zdravých dojnic. Pokud máme sebemenší pochybnosti provedeme NK test nebo jiný test určený pro identifikaci zánětlivého onemocnění. Pokud zjistíme zánět je nutné mléko oddělit od mléka získaného od ostatních dojnic.

Důležité je dostatečné dodojení (nesmí se však předojit), které zabraňuje rozvíjení zánětů. Po dojení opět struky dezinfikujeme, nejlépe ponořením celých struků do desinfekčního prostředku.

Ing. Jaroslava Šefrová, Dis., Ing. Vojtěch Zink Ph. D.

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Jak předcházet přenosu patogenů při dojení?

    O dojení bylo napsáno už spousty publikací a článků. Jen pro zopakování: Dojič by se…

    Skot - 2.10.2017
  • Mastitidy obecně

    Mastitida (zánět mléčné žlázy) je zánětlivá reakce/změna tkání mléčné žlázy na chemické, bakteriální nebo mechanické…

    Skot - 16.7.2017
  • Základní prevence vzniku mastitid

    Jednoduché shrnutí základních zásad, jak předcházet mastitidám. Pokračování článku Mastitidy obecně. PREVENCE MASTITID -> predipping…

    Skot - 24.7.2017