Reportáže
3. prosince

Rozhovor s ředitelem Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR

Každoroční setkání chovatelů a příznivců holštýnského skotu se blíží, a proto jsme do našeho prosincového portfolia zařadili rozhovor s ředitelem Svazu holštýnského skotu ČR doc. Ing. Jiřím Motyčkou, CSc. O plánovaných novinkách ve svazu, genomice, sexovaném spermatu i o využití embryotransferu, se dočtete v rozhovoru níže.


Jaké jsou plánované novinky?

Jak již všichni dobře víme, Svaz chovatelů černostrakatého skotu založili chovatelé. Převzali tak na sebe zodpovědnost za šlechtění a zvelebování holštýnského plemene od státu. Tento aspekt dává chovatelům za úkol stanovit chovný cíl, který se upravuje na základně vývoje populace. Naposled byl chovný cíl aktualizován v roce 2012. Hlavní parametry, které byly v tomto roce nastaveny, jsou již naplněny. Jedná se např. o užitkovost prvotelek nebo užitkovost starších krav, a proto je žádoucí předefinování cíle a vnitřní diskuze o tom, jaká zvířata chtějí mít chovatelé do budoucna. Orientace je směřována na některé funkční znaky a vlastnosti i větší odolnost vůči onemocnění.

Chovným cílem je rentabilní dojnice, která je bezproblémová, zdravá, má vysokou užitkovost i dobré složky. Abychom mohli efektivně šlechtit na zvolené vlastnosti, potřebujeme plemennou hodnotu (PH). Bez PH se musí jít přes korelace a jedná se o nepřímé šlechtění, a proto společně s ČMSCH, Plemdatem nebo Výzkumným ústavem živočišné výroby cílíme na nové metody, abychom mohli mít PH pro nové znaky.

Na jaké období se plánuje změna chovného cíle?

Šlechtitelský program vyplývá ze stanov svazu. Tyto změny může provádět pouze vrcholný orgán. Zatím není jisté, jestli ke změně dojde na následujícím členském shromáždění nebo až na dalším. Jelikož na příštím členském shromáždění, které proběhne v dubnu, budou probíhat volby výboru svazu a rady plemenné knihy. Dále je změna chovného cíle ovlivněna i revizí selekčního indexu, kterou jsme provedli. Chovný cíl se stanovuje obvykle v horizontu 5 až 10 let.

Jaká je mezi chovným cílem a selekčním indexem závislost?

Selekční index je číselné vyjádření chovného cíle, což označuje proporce (váhy) jednotlivých znaků a vlastností v selekčním indexu. Chovatel, který volí ze špičkových býků podle selekčního indexu, směřuje k národnímu chovnému cíli.

V našem SIH (selekční index pro býky) máme 49 % produkce, 25 % významných znaků zevnějšku, 12 % reprodukce, 7 % zdraví vemene, resp. somatické buňky a 7 % dlouhověkosti.

Poslední aktualizace selekčního indexu proběhla v roce 2008. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi nám vypracovali analýzu, ze které vyplývá, že v souhrnném genotypu  z 64 – 65 % šlechtíme na produkci a z 34 – 35 % na funkční vlastnosti dojnice, což je pro holštýnské plemeno výborný výsledek.

Po zavedení selekčního indexu se negativní trendy otočily a v současné době je nastartován trend genetického zlepšování znaků produkce, zevnějšku a funkčních znaků. Nyní nejsou zapotřebí radikální změny selekčního indexu, nicméně jsou znaky, na které je potřeba dát větší důraz. Jedná se o reprodukci a u zevnějšku je to stále větší problém se zkracováním struků u dojnic. Krátké struku nejsou vhodné pro dojení, a tak je zvažováno přeskupení v rámci znaků vemene, kde by se větší důraz dal délce struků, což by znamenalo, že býk, který u svých dcer zkracuje struky, by se do budoucna posunul níže v žebříčku.

Ale jak říkám, změna indexu není urgentní. My jsme v selekčních indexech poměrně konzervativní na rozdíl od některých evropských zemí, které ho mění poměrně často.

Foto č. 1 Předání ocenění v Opařanech 2017

oparany-2017-27

Jak se vyvíjí genomika v rámci holštýnského plemene?

Genomika je relativně nová metoda, která si našla své místo ve vyspělých populacích u většiny plemen. Je to metoda, díky které lze odhadnout poměrně přesně plemennou hodnotu jedince dříve, než se projeví fenotyp. V současnosti máme rodokmenovou PH, což je průměr rodičů, a pak máme PH, která vzniká na základě prověření potomstva.

Genomická PH je někde mezi tím, přičemž přesnost je někde mezi 70 – 80 % a odvozuje se z konvenčních plemenných hodnot získaných na potomstvu.

Česká republika má tuto metodu vyvinutou a svaz je majitelem balíku několika tisíc genotypů býků i plemenic, tzv. referenčního souboru, který je základem výpočtu.

V současné době se snažíme nastartovat praktické využívání této metody –> genotypování plemenic, aby si každý chovatel mohl požádat o genomickou PH, která bude stanovena na základě dodaného biologického vzorku. DNA se odebírá prostřednictvím setu z nosní dutiny. Laboratoř ČMSCH má vypracované metodiky s využitím prvků automatizace (robot) pro extrakci DNA a stanovení 54 tisíc SNP. Využíváme čip Ilumina 50K Bovine, ze kterého jsou následně SNP data převedena do databáze a předána výpočetnímu centru.

Výpočetní centrum místo tradiční matice příbuznosti, která počítá s tím, že každý rodič předává svému potomkovi 50 %, využije tzv. genomickou matici příbuznosti. Prostřednictvím SNP se zjistí, že pro jednotlivé znaky to může být více nebo méně než 50 %.

Díky genomice tak dochází k podstatnému zpřesnění rodokmenové plemenné hodnoty.

Jaké je současná situace využívání genomiky v chovech v ČR?

Máme první chovy, které se věnují šlechtění a začínají genotypovat celé stádo resp. všechny narozené jalovičky. Zavedení genomiky do rutinní praxe nebude jednoduché, už jen kvůli průměrné velikosti stáda v ČR. Genotypovat jalovice není levná záležitost, ale z hlediska dlouhodobého, studie i výsledky ze zahraničí potvrzují, že se investice do genotypování jeví jako rentabilní. Na zjišťování gemonické PH je možno částečně využít i národních podpor.

Jak je rozšířená genomika v zahraničí?

Např. v Holandsku si nechávají chovatelé genotypovat běžné všechny narozené jalovičky, jelikož jsou nucení snižovat stavy, kvůli fosfátové směrnici. Genomika jim pomáhá se rozhodnout, jaká zvířata nabídnou k prodeji a jaká zařadí do stáda.

Rostoucí trend v poslední době zaznamenalo využití sexovaného spermatu. Můžete nám popsat, v jakém případě se využívá u holštýnského skotu?

Jsou chovatelé holštýnského skotu, kteří mají velmi dobře zvládnutou reprodukci a odchov jalovic, a tak na části holštýnských krav, od kterých nechtějí jalovičky, využívají sperma od masných plemen. V poslední době převládá zvláště plemeno belgické modro-bílé. Býci tohoto plemene jsou testováni na vhodnost pro křížení.

Tento systém získává pomalu své uplatnění, což je dáno hlavně nestabilním trhem s vysokobřezími jalovicemi. Dále je rozvoj systému podpořen nízkou cenou čistokrevných holštýnských býčků, kteří se nejčastěji prodávají ve stáří jednoho měsíce do zahraničí. Prodejní cena býčků sotva pokryje náklady na odchov a inseminaci.

Díky využití spermatu masných býků, mohou chovatelé produkovat křížená zástavová zvířata, která jsou lépe zpeněžena.

Ruku v ruce jde sexované sperma s výše zmíněnou genomikou. Jestliže má chovatel k dispozici genomickou PH, může se již u jaloviček rozhodnout, kterou zapustí lepším genetickým materiálem a sexovaným spermatem.

Tím získá dcery, které jsou geneticky významnější pro obnovu stáda. Část krav pak může zapouštět býky masných plemen.

Foto č. 2 Předání ocenění v Chomuticích 2017

chomutice-2017-73

Jaké množství plemenných zvířat vyvážíme z ČR?

V posledních letech se vyváží okolo 4500 – 5000 vysokobřezích jalovic s potvrzením o původu. Vyváží se do zemí EU i mimo. U vývozu plemenných zvířat závisí na mnoha faktorech, lze jmenovat např. trh a jeho umístění, převažující nabídku nad poptávkou, kvalitu zvířat, veterinární podmínky nebo cenu. Velký trh je třeba Rusko, ale tam bohužel my zatím vyvážet nemůžeme z veterinárních důvodů, ale např. Holandsko ano, a tak tam letos již vyvezli přes 80 000 jalovic a údajně ve vývozu do Ruska nemají prvenství, to si nese Severní Amerika.

Kolik plemenných zvířat dovážíme do České republiky?

Vzhledem k tomu, že ve výkonnosti krav patříme mezi světovou „topku“, produkujeme na domácí půdě skvělá zvířata, ať už býky nebo plemenice. Dovoz plemenných zvířat do ČR je velmi nízký. Týká se zvláště zvířat pro potřeby šlechtění např. elitní mladí býci, případně jalovice. Nízký dovoz je také dán opatrností chovatelů v rámci zdravotního rizika. U nás máme veterinární standard poměrně vysoký. Zavlečení některých onemocnění si chovatelé vyzkoušeli v 90. letech, kdy si dovezli IBR nebo paratuberkolózu v rámci poměrně rozsáhlých dovozů březích jalovic. Spíše než dovoz plemenných zvířat využívají v současné době chovatelé a plemenářské firmy dovoz embryí.

Embryotransfer je opět na vzestupu?

Rozsah emybryotransferu je podstatně nižší než byl v minulosti, jelikož byly zrušeny podpory na zabřezlou příjemkyni, se zrušením se dramaticky snížily i přenosy. Embryotransfer se pomalu zvedá, ale to se týká pouze vybrané skupiny stád, které ho využívají pro potřeby šlechtění. V komerčních stájích není přenos embryí běžně k vidění.

Kdy se bude konat Evropský holštýnský šampionát?

Bylo odsouhlaseno, že další šampionát bude probíhat v Belgii, ale až v roce 2019. Předpokládám, že my se v roce 2019 zúčastníme taktéž, i přesto že tato akce je velmi organizačně i finanční náročná. Další účastí si připíšeme naší již pátou prezentaci na šampionát. I přestože se neumísťujeme na předních pozicích, tak chceme ukázat naše zvířata, prezentovat naše nadšení a být součástí tohoto velkého společenství.

Příští akce, na které se setká většina chovatelů – Seč 2017 se neodvratně blíží. Na co se můžeme těšit?

Ano, jako každý rok proběhne již tradiční setkání chovatelů a příznivců holštýnského skotu na Seči. Letos setkání bude probíhat opět v prosinci. Vždy se snažíme vybrat zajímavé referáty, které zaujmou chovatele. Letos jsme např. zařadili prezentaci o EDF kongresu, který proběhl v červnu. Samozřejmostí je vyhlášení výsledků KU a vyhodnocení chovatelské soutěže, po kterém následuje chovatelské beseda.


Závěrem bychom chtěli poděkovat panu doc. Ing. Jiřímu Motyčkovi, CSs. za jeho čas. Jsme rádi, že portfolio Agopress.cz mohlo být rozšířeno o názory ze svazu.

Dekujeme!

Lucie Rysová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Rozhovor s ředitelem Chovatelského družstva Impuls

    Během června jsme zavítali do Chovatelského družstva Impuls, které bylo založeno v roce 2001. V…

    Reportáže - 4.7.2017
  • Rozhovor s prezidentem Agrární komory ČR

    Agrární komora České republiky je jedna z velmi významných nevládních organizací na poli zemědělství. My…

    Reportáže - 8.8.2017