Reportáže
4. července

Rozhovor s ředitelem Chovatelského družstva Impuls

Během června jsme zavítali do Chovatelského družstva Impuls, které bylo založeno v roce 2001. V současné době družstvo čítá 100 členů a minulý rok oslavilo 15 let šlechtění českého strakatého plemene.  Šlechtění není zdaleka jediná činnost družstva. O dalších činnostech, cílech i šlechtění se dočtete v následujícím rozhovoru s ředitelem Ing. Michalem Basovníkem.


1) Jaké jsou Vaše hlavní cíle na rok 2017?

Poměrně složitá otázka, jelikož generační interval u skotu je 4 až 5 let. Jako všichni se snažíme navýšit prodej dávek a co se týče šlechtění, tak natestovat co nejvíce býků. To je hlavní cíl družstva, kvůli tomu bylo družstvo založené.

Dále v současné době stojíme před dokončením společných plemenných hodnot. To je převratná věc ve šlechtění českého strakatého plemene, která běží dlouhodobě. Očekáváme, že během srpna se objeví naši noví býci ve společné topce největší populace kombinovaného skotu na světě. To bude mít zásadní dopad pro nás a naše další prodeje a možnosti.

Tento rok doplatíme kompletně celý areál inseminační stanice. Firma se zbaví dlouhodobých úvěrů. Velmi se těším na poslední splátku, která odejde v listopadu. Také jsme započali nové investice. Chceme zlepšit welfare býků i vybavení laboratoře.

Celkově, já vidím potenciál všude, kam se podívám. Záleží na tom, až si my jako firma, řekneme dost. Jsme schopni expandovat téměř po celém světě.

2) Jaký je vztah družstva a dotací?

Máme poměrně nevýhodu, že nejsme typický zemědělský provoz. Neberou nás jako zemědělskou prvovýrobu, ale jako obchodní firmu. Jsme jedni z mála, kteří nedostali ani korunu dotací na investice i přesto, že produkujeme 200 000 inseminačních dávek ročně od českých býků. Prodáváme 60 – 70 % dávek z vlastní produkce. Importované dávky jsou ovšem dražší, takže přicházíme o body za příjem ze zemědělské činnosti. I poslední investice, seník, byla realizována zcela bez dotací.

Paradoxem je, že když jsme se dotazovali, na možnosti získat dotace z kraje, byli jsme označeni za zemědělce, kteří na krajské dotace nemají nárok. Čerpáme pouze národní dotace na šlechtění – paternita, genomika atd., ale to jsou pouze provozní dotace, ne investiční.

3) Bude práce na poli šlechtění jednodušší, až bude kompletně dokončen výpočet společných plemenných hodnot?

Pro nás to bude určitě méně náročné. Např. v Turecku jsem 3 dny vysvětloval, jaký je rozdíl mezi českým selekčním indexem a německým selekčním indexem. Ve skutečnosti jsou stejné, ale každý má jinou zkratku. Ve společné topce býků chybí ještě znaky fitness, ale ty budou doplněny v létě. Poté budou společné plemenné hodnoty pro ČR, Rakousko a Německo kompletní.

4) Plánujete expandovat do zahraničí nebo již se zahraničím spolupracujete?

Ano jsme v zahraničí. Největší objem zboží a peněz máme v Turecku. Také máme pár rozvojových projektů na Ukrajině. Nedávno byl kolega v Bělorusku. Máme rozjednané obchody v Ghaně, které bychom chtěli dotáhnout do konce. Obdobně jako v Zambii, která nám dala hodně do těla. Potenciál vidím i na východě, kde nás mají raději než Němce. Bohužel tam jsou často problémy s obchodní bariérou. Hlavní země, které máme vyprofilované, jsou Turecko, Zambie a Ukrajina. V současnosti nepronikáme aktivně na nové zahraniční trhy. Náš byznys je velmi specifický, nelze ho mít rozehraný na příliš mnoha stranách, jelikož od prvního kontaktu s budoucím partnerem následuje poměrně dlouhé období do uzavření samotného obchodu. Navíc se snažíme všem obchodním partnerům poskytovat konzultace přímo na farmách, což je časově velmi náročné. Moje vize je zaměstnat do budoucna člověka, který bude mít na starosti pouze zahraničí. Ale to jsou zatím jenom vize, jelikož na příjmy ze zahraničí se zatím nelze spolehnout.

Vztahům se zahraničím napomáhá významně Ministerstvo zemědělství, které např. na Národní výstavu v Brně pozvalo hned několik zahraničních delegací. České firmy měly možnost se prezentovat, využít osobní bázi a rozdat firemní materiály. Díky této akci jsme měli na stanici hned tři delegace.

5) Kolik členů má Chovatelské družstvo Impuls?

Máme přesně 100 členů. 97 představují chovatelé českého strakatého skotu, 2 jsou fyzické osoby, a to jsem já a Ing. Antonín Krejčíř a poslední je inseminační stanice v Mnichově, která s námi spolupracuje od začátku. Po pravdě, ano Němci u nás mají podíl, ale pouze 1 %. V případě, že by se někdo rozhodl vystoupit, má nárok pouze na 20 % členského vkladu. Díky tomu nehrozí, aby se majetek vyvedl z firmy nějakou spekulací.

6) Přibíráte do Chovatelského družstva nové členy?

Ano, přibíráme. O členství rozhoduje představenstvo na základě přihlášky. Podmínkou je, že to musí být chovatel českého strakatého skotu, který umožní testování na vlastním potomstvu.

7) Co obnáší testování na vlastním potomstvu?

Přestože máme genomické plemenné hodnoty, stále chceme využívat testování na vlastním potomstvu. To znamená, když to přeberu do jednodušší řeči, každý chovatel by měl použít 10 dávek od každého testanta, kterého družstvo zařadí do testu. Samozřejmě to nemůžeme chtít po těch nejmenších, když natestujeme 15 býků je to 150 dávek. Není to dogma. Většina stájí má 300 – 400 krav. Zde není problém spotřebovat 150 – 200 dávek testantů. Doporučení svazu je testovat 20 – 25 %. Naše družstvo je jediná firma v ČR, která toto doporučení splňuje. Ostatní firmy se pohybují podstatně níže. Průměr republiky je dlouhodobě těsně nad 10 %. Testace je levnější, než prověření býci. Nižší cena znamená nižší zisk pro oprávněné osoby. Dnes, když je genomika, proč by testovali? Ač byla genomika zpočátku přijímána většinou firem velmi obezřetně, rychle změnili názor. Pokud se na to podíváme z pohledu komerce, je jasné proč. Když genomika začínala, všichni měli býky prověřené na potomstvu, tak genomiku zpochybňovali. Dnes je nemají, tak musí prodávat genomáky, bez ohledu jaký to bude mít dopad na chovatele. Domnívám se, že by se měla dělat genomická selekce, ne marketing.

8) Jakým způsobem u vás probíhá kontrola užitkovosti?

My jsme kontrolu užitkovosti nikdy dělat nechtěli, protože jsme toho názoru, že by to neměl dělat ten, kdo vyrábí a prodává inseminační dávky. To je jedna věc. Vyzývali jsme opakovaně Českomoravskou společnost chovatelů, a.s., aby kontrolu užitkovosti převzali. Marně.

Nakonec jsme byli donuceni konkurencí, která vyhrožovala naším členům družstva zdražením kontroly užitkovosti, v případě, že budou inseminační dávky nakupovat od Impulsu. To byl hlavní důvod, proč jsme s kontrolou užitkovosti začali. Opakovaně jsme však vyzývali k převzetí a k modernizaci ČMSCH, a.s. Všechny naše snahy ztroskotaly u Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. i u Svazu chovatelé českého strakatého skotu.

V roce 2013 jsme se rozhodli KU (kontrola užitkovosti) modernizovat na vlastní triko.

Začali jsme na Střední zemědělské škole v Lanškrouně ve spolupráci s Neuman company s.r.o. (přenos dat a databáze) a Bentley. Dlouho jsme dělali různé pokusy převážně s identifikací. Během těchto pokusů jsme se rozhodli vyvinout vlastní serverovou aplikaci. Vytvořili jsme systém, kdy má v podstatě jeden člověk dohled nad vším, co se v KU děje. Ví přesně, kdy technici vzali vzorek a kde byli. Jsme napojeni na Ústřední evidenci, kde si stahujeme datum narození telat, na dojírenské softwary, kde stahujeme každý den nádoje a komunikujeme samozřejmě s Plemdatem. Systém jsme spustili v roce 2013 a byli jsme první v ČR, kteří to dotáhli na kompletní elektronickou metodu s čárovým kódem na zkumavce. Rád bych dodal, že přepisování údajů z jednoho počítače do druhého nepovažuji za digitální metodu.

Vzhledem k tomu, že jsme stále názoru, že KU by neměl dělat ten, kdo vyrábí a prodává inseminační dávky, dohodli jsme se na převzetí Společnosti pro kontrolu užitkovosti, kterou na náš popud založil v roce 2014 Ing. Přemysl Neuman. Společnost pro kontrolu užitkovosti je finančně i organizačně oddělená od Chovatelského družstva Impuls. Avšak představuje dceru družstva.

Závěrem představenstva je, že za současného stavu a podmínek nebudeme KU nikomu předávat a členové družstva byli vyzváni, aby využili služeb vlastní organizace. Kdyby všichni členové této služby využili, klesla by i cena. Dnes nabízíme chovatelům analýzy vzorků mléka na obsah tuku, bílkovin, laktózy, SB a močoviny, prováděné v laboratořích ČMSCH. Nabídku na rozbory mléka máme ovšem i od jiných laboratoří.

8) Kolik čítáte v kontrole užitkovosti krav?

V současnosti máme v naší kontrole užitkovosti 15 000 krav. Členové družstva chovají ve svých stájích přes 40 000 krav.

9) Jakým způsobem probíhá bonitování?

Hodnotí nám bonitéři Svazu chovatelé českého strakatého skotu, kteří spadají pod ČCHSM. Po každém býkovi by mělo být bonitováno okolo 70 dcer. Na náš návrh schválil Svaz chovatelů českého strakatého skotu podporu plošné bonitace pro všechny své členy. Chovatelům, kteří udělají bonitaci plošně, což znamená všechny prvotelky, uhradí veškeré náklady na bonitaci svaz. Podmínkou je kladné hospodaření svazu. To je novinka v letošním roce. Díky tomu bude šlechtění zase o něco přesnější. Čím více dat, tím lépe.

10) Poslední otázka! Jaké máte v současné době nejoblíbenější býky?

Landino a Lanslide.

Foto č. 1 a 2 Landino a Lanslide

landino_web

lanslide


Závěrem bychom chtěli poděkovat Ing. Michalovi Basovníkovi za čas, který nám poskytl. Družstvu přejeme do budoucna špičkové býky a rostoucí prodej inseminačních dávek.

Lucie Rysová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Rozhovor s Lenkou Augustínovou (agrobyznys)

    Lenka se v současné době pohybuje v agrobyznysu mezi Českou republikou a Německem, kde domlouvá obchody, propojuje…

    Reportáže - 15.8.2016
  • Rozhovor s ředitelem Mlékařského hospodářského družstva Střední Čechy

    Ve zkratce o Mlékařském hospodářském družstvu Střední Čechy Po řadě jednání bylo družstvo založeno 19….

    Reportáže - 12.4.2016
  • Rozhovor s Kamilem Malátem – ředitelem ČSCHMS

    Kolik masných plemen se v současné době chová na území ČR, kam se ubírá směr šlechtění…

    Reportáže - 2.10.2016