Reportáže
2. října

Rozhovor s Kamilem Malátem – ředitelem ČSCHMS

Kolik masných plemen se v současné době chová na území ČR, kam se ubírá směr šlechtění masného skotu a jaká je spolupráce se zahraničím? To se dočtete v následujícím rozhovoru s Kamilem Malátem ředitelem Českého svazu chovatelů masného skotu, pro kterého je práce koníčkem a snaží se ji dávat maximum.

Můžete nám stručně říci něco k historii ČSCHMS?

Svaz vzniknul v květnu v roce 1990 a to díky iniciativě tehdejších chovatelů, kteří se chtěli vydat odlišným směrem, než byla produkce mléka. Lidé kolem pana Ing. Dufky a Ing. Štráfeldy, včetně některých chovatelů, přemýšleli co dál a tak tomu, aby své aktivity kolem masného skotu nějak zastřešili, se rozhodli, že ustanoví svaz. Již v té době byl položen základní kámen toho, co se prakticky dělá i v současné době jako je zejména kontrola užitkovosti a vedení plemenných knih. Před samotným založením svazu proběhla ustanovující schůze a vytvořil se mechanizmus rozhodování, včetně schválení stanov. U Ministerstva vnitra bylo požádáno o povolení pro občanské sdružení. Poté Ministerstvo zemědělství vydalo oprávnění k výkonu činnosti, jelikož i k tomu je potřeba splňovat legislativní požadavky.

Svaz je státní nebo soukromá organizace?

Jsme soukromá nezávislá organizace chovatelů, právní forma je spolek. S Ministerstvem zemědělství a jinými státními institucemi samozřejmě úzce spolupracujeme, ale nejsme s nimi nijak provázáni.

Jak dlouho řídíte svaz?

Ve svazu pracuji již téměř 13 let. Nejdřív jsem nastoupil do pozice tajemníka, v té době dělal ředitele Karel Šeba. Poté co se pan Šeba rozhodl odejít do soukromého sektoru, vypsal svaz výběrové řízení. Přihlásil jsem se a práci vykonávám dodnes. Ne vždy to jde s úsměvem (smích), ale mám svou práci moc rád a snažím se jí stále dávat maximum. Mám to štěstí, že pracuji v oboru, který mě vždy zajímal, a to už od mých studií. Práce je tedy pro mě vlastně koníčkem. To každý určitě říci nemůže!

Foto č. 1 Kamil Malát (v levo) na výstavišti v Českých Budějovicích

k-m

Zdroj foto: ČSCHMS

Jaké změny pozorujete během svého působené ve svazu?

Vše se vyvíjí, ale u chovatelů masného skotu nejsou změny přeci jen tak prudké a radikální. Proces šlechtění je o něco pozvolnější než třeba u dojeného skotu, ale i tak samozřejmě dochází ke změnám a kvalitativním posunům. Šlechtění masných plemen se posouvá hlavně k bezrohé genetice, důraz se věnuje také snadnosti porodů, kvalitě končetin a samozřejmě lepšímu oslavení. V budoucnu se masnému skotu asi nevyhne ani genomika. O genomice se v současné době diskutuje po celém světě, ale v podstatě až na velké komerční firmy, to nikdo víceméně prakticky nedělá. Například u holštýnského plemene je genomika zcela běžnou praxí, což hlavně podporuje inseminace, prostřednictvím níž dochází k celosvětovému propojení populací. To u masného skotu příliš nefunguje. U masného skotu se inseminace dělá maximálně do 20 %, u některých plemen je to i méně. Další věc je ta, že u nás je stále větší poptávka po plemenných jalovicích, než je nabídka. Chovatelé se snaží produkovat plemenná zvířata, nicméně ta konkurence není tak ostrá, že by tu najedou bylo o tisíc neprodejných jalovic více, aby chovatel musel řešit, jakým způsobem se odliší od kolegy, aby plemenné jalovice prodal. Poptávka je v současné době enormní, jak tady v Česku, tak i ze zahraničí. Máme stálé klienty na Slovensku, v pobaltských zemích, kde vědí, že systém šlechtění v ČR velmi dobře funguje, což se odráží ve velkém zájmu, který nejsme občas ani schopni uspokojit.

U masného skotu se inseminace dělá maximálně do 20 %.

Kolik má v současné době svaz členů?

Aktuálně evidujeme 935 členů, z toho je 656 řádných, 12 čestných a 267 zájmových členů. Řádní členové jsou ti, kteří mají zvířata zapsaná v plemenné knize. v přepočtu na krávy je to asi 22 000 krav. Pro představu, v současné době je v ČR evidováno 211 000 krav BTPM (bez tržní produkce mléka), většinou tedy jde o komerční užitková zvířata (křížence). Na nezájem o členství ve svazu si stěžovat nemůžeme, za posledních několik let se počet členů zvýšil o více než pět set! Nechci, aby to znělo neskromně, ale to je pro mě jakýmsi dokladem, že práci neděláme zase tak špatně, byť samozřejmě je to dílem vzrůstajícího počtu chovatelů.

Jaké jsou hlavní cíle svazu?

To je jednoduché – dělat práci pro chovatele masného skotu co nejlépe, abychom jim byli silným a seriózním partnerem. Zní to jednoduše, ale k tomu, aby tomu tak i v praxi bylo, je nutné každodenně vyvíjet maximální úsilí. Musíme sektor opravdu dobře znát, neustále se vzdělávat, sledovat dění u nás i ve světě, chovatelům naslouchat, vědět co je trápí a snažit se věci rychle řešit. Chceme, aby chovatelé věděli, že má smysl být členem svazu, a že jim ten svaz něco přináší a to jak pro řádné i zájmové členy svazu. Snažíme se být partnerem, na kterého se chovatelé mohou spolehnout a o kterém vědí, že za ně „kope“, když to řeknu lidově. Jestli se budou mít dobře chovatelé, bude dobře prosperovat i svaz. Opačně to nemůže nikdy fungovat.

Spolupracujete se zahraničí?

Samozřejmě, bez z toho to v dnešním globalizovaném světě nejde. Jsme například aktivními členy mezinárodního uskupení Interbeef, což je skupina, která funguje pod organizací IKAR (International Committee for Animal Recording). Ta má za cíl mezinárodní odhad plemenných hodnot. V současné době funguje pro plemena limusin a charolais. Do budoucna se počítá i s dalšími plemeny. Dále jsme v kontaktu s různými plemennými knihami prakticky po celém světě. Jsme rovněž členy mnoha mezinárodních organizací chovatelů plemene – například pro plemena charolais, aberdeen angus, blonde d’Aquitaine, galoway, limousine, belgické modrobílé, salers. Pravidelně k nám také jezdí naši partneři z mnoha zahraničních zemí, organizujeme pro ně zájezdy. Funguje to i obráceně, tzn. že my jezdíme k nim, diskutujeme problémy a poznáváme, kam se svět ubírá. Česká republika je příliš malá na to, abychom mohli sedět doma a čekat až k nám někdo zavítá. Musíme tedy sami být aktivní a dávat o sobě vědět. Bez toho není možné práci dělat dobře.

Co se nejvíce chová ve světě?

Jednoznačně to jsou plemena aberdeen angus a hereford a jejich kříženci. Tato plemena patří spíše k extenzivnějším plemenům, ale zároveň přináší kvalitní dobrý efekt, pokud jde o masnou produkci. Angusské maso se celosvětově stalo jakýmsi synonymem pro kvalitní hovězí.

Kolik plemen se v současné době chová v ČR?

V ČR je v současné době chováno 23 masných plemen, pro která je vedena plemenná kniha. Mezi stěžejní plemena patří charolais, limousine, masný simentál a aberdeen angus. Největší akceleraci má v posledních letech limousine, nejoblíbenější plemeno mezi českými farmáři je ale dlouhodobě charolais. Chovají se i další plemena, ale ta jsou početně velmi malá a pro ně se plemenná kniha nevede, protože o to jejich chovatelé nemají zájem.

Foto č. 2 Limousine show v Českých Budějovicích

dsc_0342

Zdroj foto: vlastní

Jaké plemeno je v ČR nejnovější?

Nejnovější plemeno, pro které vedeme plemennou knihu, je pinzgauer, před tím to byl dexter.

Kam se ubírat směr chovu masných plemen?

Myslím, že do budoucna bude docházet k větší specializaci i uvnitř masných plemen. Každé plemeno se hodí do jiných podmínek a k jinému účelu a chovatelé si to začínají více uvědomovat. Dnes je to v ČR taková „zoologická“, kdy mnoho chovatelů připouští to, co je zrovna v kurzu bez nějaké hlubší koncepce. To se myslím bude postupně zlepšovat a chovatelé budou více přemýšlet o tom, jak své farmaření koncepčněji směřovat do budoucna. Doufám rovněž, že více chovatelů, kteří dnes mají komerční chovy, budou postupně chovat čistokrevné kusy. Na užitkových chovech stojí produkce masa, takže poměr mezi užitkovými a plemennými chovy nikdy nebude vyvážený, ale existuje prostor k navýšení čistokrevných chovů. Nahrává tomu i vysoká poptávka po plemenných zvířatech.

Na Vašem webu máte záložku Junior team, můžete nám říct, co je to za sdružení?

Junior team byl založený před 5 lety. Toto sdružení má cíl vychovávat novou generaci chovatelů, kteří převezmou chovy po svých rodičích. V současné době má Junior team více jak 50 členů. V průběhu celého roku pro ně připravujeme různé aktivity, jako jsou semináře týkající se třeba přípravy skotu na výstavy nebo různé exkurze, poslední byla do Rakouska. Dále se děti ze sdružení se zúčastňují také soutěží, kde předvádějí zvířata. Poslední soutěž byla v Českých Budějovicích a další se můžete těšit v Lysé nad Labem.

Jak staré jsou děti v Junior team?

Členství v Junior teamu není striktně omezováno věkem, ale za rozumnou horní hranici považujeme věk 30 let, i když se v našem teamu setkáte i se staršími členy, kteří jsou stále aktivní. Při soutěžích pak máme tři kategorie a to: do 10 let, od 10-15 let a 15 a více let.

Foto č. Junior tým

km-2

Zdroj foto: ČSCHMS

Jak vnímáte vztah českého zákazníka k českému hovězímu?

Pozvolna se to zlepšuje. 🙂 Lidé se více zajímají o to, co kupují. Napomáhají tomu i různé zemědělské akce na farmách a farmářské trhy. I kuchařské pořady na to mají pozitivní vliv. Každopádně hovězí maso je nejdražší a pořád existuje skupina lidí, kteří si myslí, že se na potravinách vyplatí šetřit.

I množství prodejů hovězího masa přímo z farem se zvyšuje, proto jsme rozjeli projekt Milujuhovezi.cz, s kterým Vás již seznámila strůjkyně Pavla Vydrová. Jako svaz se snažíme osvětu dělat především na výstavách, kde nabízíme různé úpravy českého hovězího na našem stánku ČSCHMS.

Jakou farmu nebo statek byste doporučil, aby čtenář navštívil?

To se takto nedá říci. Farem jsou stovky, chovají různá plemena v různých podmínkách. Každá farma se něčím odlišuje, každá je v něčem unikátní. Záleží tedy na preferencích konkrétního návštěvníka a cíli, s jakým se chce na farmu vydat. Pokud bude někdo chtít vidět výkrm charolaiských býků doporučím mu jinou farmu, než když se někdo zajímá o extenzivní chov highlandů.

„Každá farma se něčím odlišuje, každá je v něčem unikátní.“

Po Jihočeské beef show bude následovat nějaké další výstava?

Nejbližší výstava se bude konat teď na podzim v Lysé nad Labem a poté příští rok. Bude to konkrétně druhý říjnový víkend, kdy se zde představí asi 34 nejlepších kusů z celé České republiky. V květnu se pak v Brně bude konat další ročník Národní výstavy hospodářských zvířat, která je pro naše chovatele stěžejní akcí.

Poslední otázka. Jakou úpravu hovězího preferujete? 🙂

Hovězí mám velmi rád a dávám si to často na různých akcích, kterých se účastním. Musím se ale přiznat, že doma už hovězí nijak cíleně nevyžaduji (smích). Když totiž celý týden konzumujete jen hovězí, je potřeba to trochu prostřídat (smích). Samozřejmě svíčková, minutková úprava hovězího nebo kvalitní hamburger, mají v mém jídelníčku vždy místo.

Děkujeme Kamilu Malátovi za rozhovor, těšíme se na další spolupráce a přejeme do budoucna mnoho úspěchu ČSCHMS.

Lucie Rysová

 

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Rozhovor s ředitelem Mlékařského hospodářského družstva Střední Čechy

    Ve zkratce o Mlékařském hospodářském družstvu Střední Čechy Po řadě jednání bylo družstvo založeno 19….

    Reportáže - 12.4.2016
  • Pojďme společně podpořit české hovězí

    Věděli jste, že v první polovině 19. století se u nás nejvíce konzumovalo hovězí maso? V současné…

    Skot - 23.9.2016