Drůbež
8. ledna

Ptačí chřipka – Máme se bát?

Po 10 letech se v naší zemi opět objevil virus ptačí chřipky označovaný rovněž jako  H5N1. V přírodě se virus šíří především mezi vodními ptáky jako jsou husy, kachny, labutě nebo volavky. Projevovat se může ve dvou formách – při té lehčí mají ptáci naježené peří a rapidně se sníží snáška, těžší forma už má fatální následky projevující se horečkou a úhynem do dvou dnů z důvodu napadení vnitřních orgánů. Infikovaná zvířata jsou netečná a nepřijímají krmivo. Jestliže byl příčinou úhynu virus ptačí chřipky lze s přesností určit pouze v laboratoři.

Přenos viru

Přenos jak na lidi, tak na ptáky je možný slinami a nosními sekrety, trusem, peřím a uhynulými zvířaty. Možný je samozřejmě i přenos skrze kontaminované povrchy. Naopak vyloučený je přenos tepelně upraveným masem a vejci, neboť teplota vyšší než 70 ˚C vir spolehlivě ničí. I přenos z ptáků na člověka je spíš výjimečný. Lze to pouze přímým stykem s nakaženými ptáky, případně jejich pozůstatky nebo nedostatečně tepelně upraveným masem. K největšímu přenosu na lidi dochází v jihovýchodní Asii, kde je drůbež chovaná v těsné blízkosti lidí a její trus je pak používán jako hnojivo. V ostatních zemích k nákaze na lidi téměř nedochází.

Jak minimalizovat riziko přenosu?

I když je přenos na lidi výjimečný, i tak je nutno dodržovat zásady osobní hygieny obzvláště při práci s drůbežím masem:

  • před a po zpracování drůbežího masa je důležité důkladné umytí rukou a stejně tak všech pomůcek, které s masem přišli do kontaktu
  • riziko může představovat i nedopečené maso kolem kostí
  • opatrnost je na místě i při konzumaci syrových vajec
  • virus vydrží i přes měsíc velmi nízké teploty, proto ho mrazením potravin neusmrtíme

Ochrana domácí drůbeže před nákazou

Nejvhodnějším opatřením je domácí drůbež držet v uzavřených prostorách a zamezit tak kontaktu s tou volně žijící. Pokud to nelze, je vhodné alespoň krmivo a vodu umístit tak, aby se k nim volně žijící ptáci nedostali. Stejně tak je důležité zamezit přístupu na volné vodní plochy.

Jestliže byl výskyt nákazy potvrzen, krajská veterinární správa vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km. V případě potřeby i další pásmo s omezením. Chovy postižené tímto virem musí být zlikvidovány. V ochranném pásmu se drůbež nesmí chovat venku a je nutná důkladná kontrola snášky, příjmu krmiva i případně vyšší úmrtnosti, než je obvyklé. Jakékoliv změny od normálního chování se hlásí příslušným veterinářům. Pro obě ochranná pásma je zakázán jakýkoliv přesun drůbeže, vajec, krmiva nebo podestýlky.

Marcela Otrubová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Není slepice jako slepice

    Stejně jako u ostatních druhů hospodářských zvířat i u slepic se plemena dělí na masná…

    Drůbež - 27.11.2016
  • Jaké jsou parametry odchovu hybridů?

    V současné době je spotřeba kuřecího masa kolem 24 kg na osobu/rok, což je skoro 3x…

    Drůbež - 4.12.2016