Rostlinná produkce
27. listopadu

Přesné zemědělství jako cesta ke snížení negativního dopadu zemědělské činnosti

Optimalizace pěstebních postupů dle podmínek daného stanoviště a porostu vede ke snižování negativních dopadů zemědělské činnosti na životní prostředí. Nejvýznamnější přínos je spatřován ve snižování dusíku v podobě nitrátů v orné půdě, snížení obsahu reziduí z chemických přípravků na ochranu rostlin v prostředí, přehnojování půdy a omezení eroze a v neposlední řadě i snížení pohonných hmot.

Variabilní hnojení

Mezi výhody variabilního hnojení dusíkem mohou patřit:

  • Vyšší výnosy na ha

  • Úspory dusíkatých hnojiv

  • Lepší podmínky pro sklizeň plodin

  • Vyšší kvalita výsledného produktu

  • Menší ztráty dusíku vyplavováním do podzemních vod

Uniformní a variabilní hnojení může přinášet různé výsledky v závislosti na plodině, variabilitě půdních vlastností, podnebí, vegetačním období. Klíčovou otázkou je, zda by se měla variabilní aplikace dusíkatých hnojiv zaměřovat na vyšší výnosy nebo nižší náklady na dusíkaté hnojivo. Podle výsledků studií by na půdách středně a vysoce úrodných měly být aplikace cíleny na vyšší průměrné výnosy a na méně úrodných polích by mělo docházet k úspoře hnojiva.

Efektivnost využití dusíku je velmi významná pro životní prostředí. Neefektivní využívání dusíku způsobuje vyšší náklady na hnojiva.

Ve vlhkých oblastech mohou dusičnany prosakovat do spodních vod. Řešením je eliminace nadměrného hnojení, protože dusík rostlina příjme a nevyplavuje se tak do podzemních vod.

Aplikace by proto měla být na správném místě, ve správný čas a se správnou mírou a jenom tak se stane výhodná – vyšší výnosy a nižší náklady na dusík jdou ruku v ruce se zlepšením kvality zdrojů vody.

Náklady spojené s možnostmi využití variabilní aplikace hnojiv jsou kapitálové výdaje na zařízení, které jsou potřebné pro kontrolu rozmetadla, plodinový senzor, funkční terminál, software a kapesní chlorofylmetr potřebný pro kalibraci přístroje.

Podle výzkumů provedených v Evropě je předpokládaný průměrný nárůst výnosu při využití variabilního hnojení dusíkem o 4 % vyšší.

I když nedojde ke zvýšení průměrného výnosu, lze snížit množství spotřebovaného dusíkatého hnojiva až o 44 kg/ha-1. Uvádí se, že výhody variabilní aplikace dusíku v podobě vyšších výnosu a snížení nákladů na hnojivo se projeví při využití na ploše asi 175 ha. Vzhledem k tomu, že rozmetadla a postřikovače s šířkou cca 20 m a rychlostí 10 km/h-1 mohou mít výkonnost aplikace 20 ha/hod-1, tak jsou velké podniky schopny tuto mez překročit i za jeden den.

Ochrana rostlin

Na ochranu rostlin jsou využívány herbicidy, což jsou látky na chemické bázi, které působí několika způsoby. Mohou inhibovat, nadměrně stimulovat nebo úplně zastavit růst rostliny. Při nesprávném použití může dojít k narušení životního prostředí anebo k přímému poškození pěstovaných rostlin. Celosvětově jsou ztráty způsobené zaplevelením odhadovány na 10 % výnosu. V množství spotřebovaných látek jsou herbicidy na druhém místě hned za fungicidy. S využitím metod přesného zemědělství lze chemickou regulaci plevelů rozdělit do dvou skupin:

  • Lokálně-specifická aplikace

  • Celoplošná aplikace s optimalizací dávek herbicidů

Obě metody pomáhají redukovat celkové množství spotřebovaných herbicidů.

Lokálně-specifická aplikace neboli ohnisková

Při této aplikaci je herbicid použit pouze tam, kde se vyskytují plevele. V praxi to lze realizovat dvěma způsoby. V prvním případě předchází mapování výskytu, tzn. vytvoření mapy rozmístění plevelů na pozemku. Vytvořená digitální mapa pozemku s rozmístěním plevelných druhů je vyhodnocována palubním počítačem postřikovače a s využitím polohovacího družicového signálu je následně realizovaná diferencovaná ochrana. Nevýhodou této metody je velká pracnost a časová náročnost. Pokud jsou plevele na pozemku rozmístěny nerovnoměrně, jsou informace o jejich výskytu velmi užitečné a metody přesného zemědělství mají na tomto místě značný potenciál k využití optimalizace pěstebních technologií. V našich podmínkách lze ohniskovou aplikaci využít zejména na pcháč oset, pýr plazivý, oves hluchý a chundelku metlici.

Celoplošná aplikace

Herbicidy jsou aplikovány na celou plochu a není respektována prostorová heterogenita výskytu plevelů. Podstatou metody je používání dávky herbicidů, která je dostatečně účinná na konkrétní druh plevele v dané růstové fázi. Obecně jsou plevele v rané fázi citlivější a lze tedy použít nižší dávku. Výpočet optimální dávky se provádí metodou založenou na principu měření fluorescence chlorofylu a odrazivosti.

Celkový systém přesného zemědělství směřuje k trvale udržitelnému zemědělství. Pěstební zásahy jsou přizpůsobeny agroekologickým podmínkám dané plochy na pozemku a při správném agronomickém vyhodnocení je prováděný zásah přiměřený. Takto vedená rostlinná produkce využívá optimálně potenciál daného prostředí s minimalizací rizik spojených s nevhodným hospodařením zatěžující životní prostředí.

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Využití moderních technologií v podobě přesného zemědělství

    Již v dobách dávno minulých nebyly pozemky vyrovnané a výnosy plodin se v různých místech lišily. Každý…

    Rostlinná produkce - 26.10.2018
  • Nemožné se stalo skutečností – genom pšenice rozluštěn!

    Ačkoliv se to zprvu zdálo nereálné, po třinácti letech intenzivní práce se vědcům z dvaceti zemí…

    Rostlinná produkce - 24.8.2018