Reportáže
3. října

Pomohou odbytová družstva zlepšit situaci na trhu s mlékem?

Konference Odbytová družstva a jejich role v mléčném sektoru byla pořádána v úterý 27. 9. 2016 v Praze ve spolupráci Zemědělského svazu ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Evropskou organizací družstev (COGECA). V rámci programu se představili český i zahraniční hosté z různých zemí EU.

Cílem konference bylo představení družstevnictví u nás i v EU, které v současné době představuje jedno z dlouhodobých řešení ve výrobě mléka. Mléčná družstva v ČR samozřejmě již existují, ale bohužel jich je mnoho a v současné době (až na některé výjimky) nezpracovávají mléko, a tak se nepodílí na tvorbě vyšší přidané hodnoty. Samostatná družstva mají menší vyjednávací i konkurenční sílu a stěží bojují s podnákladovými cenami, které se do ČR stále dovážejí prostřednictvím zahraničních řetězců.

České zemědělství má jeden z nejnižších podílů na hrubém domácím produktu v EU. Od roku 2004 nás provází neustálý propad kusů dojnic a odhaduje se, že stavy zaměstnanců v zemědělství klesnou pod 100 000. V EU máme pátou nejnižší cenu mléka. Následují nás již pouze Pobaltské země a Maďarsko. Další raritou je, že cena mléka je nižší než v roce 1996. Velmi podobně je na tom i Slovenko, kdy v roce 1990 evidovali 524 644 kusů dojnic. V současné době se pohybují na 138 436 dojnicích a stále klesají.

České zemědělství má jeden z nejnižších podílů na hrubém domácím produktu v EU. Od roku 2004 nás provází neustálý propad kusů dojnic a odhaduje se, že stavy zaměstnanců v zemědělství klesnou pod 100 000.

Jak vypadá výroba mléka v jiných zemí EU?

Mr. TJ Flanagan  uvedl, že v Irsku je největším tahounem máslo (hodně žluté), které je dováženo do USA a poté cheddar, který se vyváží do Británie. V roce 2008 zaznamenali velký finanční kolaps, který způsobila bankovní krize. V následujícím období byly velmi vysoké úroky u půjček (až 7%), což bylo pro zemědělství katastrofální.

V Irsku mají velmi dobře promyšlený systém družstev/fondů, které jsou sdruženy v organizaci a navzájem si pomáhají. Jeden z těch fondů je Glanbia, který poskytuje úvěry zemědělcům s úrokem 3,5%. V době krize cen mléka je splátka osvobozena od úroku. Principy družstevního podnikání se prosadily i do dalších oblastí, například existuje družstvo, které hledá pracovní síly, zajišťuje pitnou vodu, masný skot, anebo  pomáhá s daněmi a finančními transakcemi apod.

Závěrem svého vystoupení Mr. TJ Flanagan předeslal plán  zvýšení současné produkce o 50%. Jeho tvrzení vyvolalo značný ohlas v obecenstvu.

Překvapivě vyznělo srovnání počtu mléčných farem ČR a Rakouska. Mr. Johann Költringer uvedl, že v ČR máme 1.811 mléčných farem, na které připadá průměrně 205 krav, zatímco v Rakousku je 31.582 farem, ale připadá na ně průměrně 18 krav.

V ČR máme 1.811 mléčných farem, na které připadá průměrně 205 krav, zatímco v Rakousku je 31.582 farem, ale připadá na ně průměrně 18 krav.

Prodromos Kalaitzis promluvil o družstevnictví v EU. Družstevnictví má nejvíce propracované Dánsko a Holandsko. Dánsko má pouze 28 kooperací, ale mají největší obrat v EU. Družstva se rozvíjejí i během mléčné krize a zajišťují lepší fungování potravinového řetězce, je ale zapotřebí investovat, inovovat a stále zvyšovat jejich velikost.

Pan Bohumír Dufek velmi pěkně pohovořil o současné vyjednávací síle obchodních řetězců a současné neviditelné ruce trhu, která u nás nefunguje. Dlouho si již pokládá otázku: „jak se mají zvyšovat mzdy, když cena mléka nepokryje náklady“ poznamenal Dufek.

Závěrem

Sdružování odbytových družstev do odbytových organizací vidím jako jeden z hlavních řešení do budoucna, které pomůže k obnovení výrobní vertikály. Současný stav je z dlouhodobého hlediska neúnosný pro výrobu mléka i celkové zemědělství. Většina z nás si nedokáže představit, že tato cena mléka by nás provázela několik let. Spojení do organizací by pomohlo k lepší vyjednávací síle, konkurenční schopnosti i většímu podílu na trhu. Dále by se určitě mohlo zvažovat o výstavbě družstevní mlékárny, díky které by se družstva konečně mohla podílet na zpracování mléka.  Ovšem jedná se o běh na dlouhou trať, ale zahraniční nám jde příkladem. Jestliže v Litvě mohli postavit družstevní mlékárnu, proč by to nešlo v České Republice?

Prezentující:

Ing. Martin Pýcha (předseda Zemědělského svazu ČR)

Ing. Marian Jurečka (ministr zemědělství)

Prodromos Kalaitzis (hl. politický poradce COPA/COGECA)

Bohumír Dufek (předseda OSPZV ASO)

Ing. Milan Mišánik (předseda SPD a OS SR)

Mansel Raymond (předseda Pracovní skupiny pro mléko a mléčné výrobky COPA/COGECA)

Mr. TJ Flanagan (generální ředitel Irské družstevní společnosti ICOS)

Ing. Oldřich Žďárský (předseda mlékařského odbytového družstva Morava)

Mr. Johann Költringer (generální ředitel Sdružení rakouských zpracovatelů mléka)

 

Lucie Rysová
Zdroj úvodní fotografie: http://jak-na-deti.blogspot.cz/2014/10/cukr-mleko-laska.html
Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Rozhovor s ředitelem Mlékařského hospodářského družstva Střední Čechy

    Ve zkratce o Mlékařském hospodářském družstvu Střední Čechy Po řadě jednání bylo družstvo založeno 19….

    Reportáže - 12.4.2016
  • Mléko – aktuální informace

    Mléko je stále silně diskutovanou živočišnou komoditou, zvláště jeho cena je často předmětem diskuzí mezi…

    Skot - 13.3.2016