Zpracování zemědělských produktů
15. března

Nesnášenlivost mléka

Většina z nás je seznámena s faktem, že mléko a mléčné výrobky jsou pro lidský organismus velmi prospěšné. Dodávají tělo důležité živiny jako sacharidy, tuky a bílkoviny. Dále lze jmenovat i celou řadu významných látek: esenciální aminokyseliny, esenciální mastné kyseliny, vitamíny (A, B2, B5, B12) a minerály (vápník, fosfor, jod). Za zmínku stojí i fakt, že mléko je výživné a lehce stravitelné.

Mléčné výrobky jsou zařazeny do 3. patra potravinové pyramidy, a měly by být konzumovány 2 – 3 x denně, přičemž za jednu porci je považováno 250 ml mléka, 200 ml jogurtu nebo 55 g sýra.

Problém nastává, když konzumace mléka nebo mléčných výrobků způsobuje zdravotní problémy. Původců může být několik. Jaké? To si v článku níže jasně objasníme. S konzumací mléka se pojí tři základní onemocnění: laktózová intolerance, alergie na mléčné bílkoviny a fenylketonurie.


1) Laktózová intolerance

Laktózová intolerance neboli nesnášenlivost mléčného cukru – laktózy je neschopnost trávit mléčný cukr. Mateřské lidské mléko obsahuje 7,2 g/100 ml laktózy, kravské mléko obsahuje 4,7 g/100 ml. Laktózová intolerance je jedno z nejčastějších onemocnění trávicího traktu. Avšak vše nelze dávat za vinu mléčnému cukru, jelikož hlavním problémem v případě laktózové intolerance je nedostatečné množství β – galaktosidásy (také označována jako laktáza), která za normálních okolností štěpí laktózu v tenkém střevu na glukózu a galaktózu.

Glukóza je využita jako zdroj energie a galaktóza se stává součástí glykolipidů a glykoproteinů. Tyto dva monosacharidy jsou poté absorbovány v tenkém střevě. V případě že váš organismu nedostatečně syntetizuje laktázu nebo vůbec, nedochází ke štěpení laktózy a ta zůstává v tenkém střevu, kde se hromadí a způsobuje trávící obtíže jako nevolnost, křeče, plynatost, průjmové stavy a bolesti v zádech.

Laktózovou intoleranci jako první popsal Hippokrates (400 let před naším letopočtem), vyšší pozornosti se jí ale dostalo až v posledních letech.

Procentuální výskyt laktózové intolerance se velmi liší dle etických skupin. To je dáno dle našich předků. V případě že několik generací před vámi konzumovalo mléko, s největší pravděpodobností s laktózou nebudete mít problém. V opačném případě se  s největší pravděpodobností nesnášenlivost na laktózu vyskytne. Velmi vysoký výskyt laktózové intolerance je např. v Mexiku (nad 70%), Jihovýchodní Asii (90-98 %), Severní Americe (15-80 %) nebo Africe (13-90 %). U nás ve Střední Evropě je výskyt od 4 do 37 %. Nejnižším procentem se mohou pochlubit Severní země Evropy (5 %).

Největší problém spojený s intolerancí na laktózu je zvláště velmi nafouklá bublina v rámci sociálních sítí a nespolehlivých internetových zdrojů. Mnoho lidí si sami sobě diagnostikují příznaky laktózové intolerance a často bez potvrzení lékaře si sami tuto diagnostiku potvrdí. Tato chybná diagnostika může do budoucna způsobit, ale mnohem větší zdravotní komplikace např. osteoporózu, což je pórovitost kostí spojená s nedostatečným příjmem vápníku. Tou v České republice trpí přibližně 12 % populace a do budoucna se predikuje navýšení.

Pakliže nedojde k adekvátnímu příjmu vápníku z jiných zdrojů. Výsledkem budou řídké kosti a zvýšené riziko zlomenin. Doporučená denní dávka vápníku je 700 až 1200 mg dle věku a pohlaví.

Důležité je zde zmínit, že v případě intolerance na laktózu nemusíte nutně vynechat všechny mléčné výrobky z jídelníčku. Zaměřit se lze např. na výrobky s nízkým obsahem laktózy, což jsou zrající sýry, máslo nebo fermentované mléčné výrobky. Trh se také nesnášenlivosti na laktózu přizpůsobil a v krámech běžně seženete mléko i mléčné výrobky bez laktózy (laktose free).  V potravinách může být laktóza použita jako přísada při výrobě chleba, párků a hamburgerů.

Tab. č. 1 Potraviny s obsahem laktózy – dle tolerance

obr-mleko

Zdroj: Fojík a kol. (2013), upraveno

2) Alergie na mléčné bílkoviny (ABKM)

Alergie na mléčné bílkoviny a laktózová intolerance jsou dvě naprosto odlišná onemocnění, avšak laickou veřejností jsou často brána jako jedno. Konzumace mléka – to je jediné co je spojuje, jinak se odlišují. V případě alergie na mléčné bílkoviny se jedná o alergickou reakci na ml. bílkoviny kravského mléka, nejčastěji β – laktoglobulin, ale také i kasein nebo α – laktalbumin. Alergie na mléčné bílkoviny je nejrozšířenější potravinová alergie na světě. První příznaky se mohou objevit v průběhu celého života, nejčastěji se ale alergie projeví před dovršením 1. roku. V našich podmínkách se alergie vyskytuje u 2 až 7 % kojenců.

Abychom správě pochopili, k jakým procesům dochází při alergii na ml. bílkoviny, je důležité si vysvětlit pojem alergie. Alergie je přecitlivělost organismu spojenou s přehnanou reakcí způsobenou alergeny, v tomto případě na bílkoviny kravského mléka, na které organismus vytváří protilátky. První symptomy alergie na ml. bílkoviny se mohou projevit do několika minut po kontaktu s mléčnou bílkovinou. Nejčastěji se projevuje svěděním kůže, kopřivkou, otokem rtů, zvracením, zažívacími potížemi, bolestmi břicha, nechutenství, alergickou rýmou, dušností, kašlem i ekzémem.

Mléčné bílkoviny odolávají varu i kvasným procesům, to znamená, že převařené mléko a kysané výrobky jsou stejně alergenní a nebezpečné jako nadojené mléko.

Významný rozdíl mezi alergií na mléčné bílkoviny a laktózovou intolerancí je také v konzumaci mléka a mléčných bílkovin, jelikož v případě alergie musíte vyřadit z jídelníčku kompletně mléko a mléčné výrobky bez rozdílu druhu mléka. Jedinci trpící alergií na ml. bílkoviny musí také brát v úvahu potraviny, kam se mléko přidává (např. chleba, cukrovinky atd.), což je důležité zvláště u jedinců, kteří ohroženi anafylaktickou reakcí.

Studie potvrdily, že u jedinců s alergií na ml. bílkoviny byl pozorován nižší vzrůst i nižší mineralizace kostí (větší riziko osteoporózy).


3) Fenylketonurie

Fenylketonurie je dědičné metabolické onemocnění, které v České republice postihuje 1 novorozence z 10 – 20 000. V případě fenylketonurie není schopný organismus zpracovávat fenylalanin na tyrozin. V těle tak vzniká jeho nadbytek a nedostatek tyrozinu. Onemocnění je odhaleno již v porodnici. Jediným způsobem léčby je velmi přísná dieta, které se netýká pouze mléka a mléčných výrobků, ale všech potravin, které obsahují aminokyselinu fenylalaninu. To je poměrně velký problém, jelikož fenylalanin je obsažen ve většině potravin: masa, uzeniny, pečivo, luštěniny, obiloviny, ořechy, mléko, mléčné výrobky, cukrovinky atd.


Text: redakce Agropress.cz
Zdroje:
Honkanen R, Pulkkinen P, Järvinen R, Kröger H, Lindstedt K, Tuppurainen M, Uusitupa M. Does lactose intolerance predispose to low bone density? A population-based study of perimenopausal Finnish women. Bone. 1996;19:23–8.
Enattah N, Pekkarinen T, Välilmäki MJ, Löyttyniemi E, Järvelä I. Genetically defined adult-type hypolactasia and self-reported lactose intolerance as risk factors of osteoporosis in Finnish postmenopausal women. Eur J Clin Nutr. 2005;59:1105–11
Robert P. Heaney. Dairy Intake, Dietary Adequacy, and Lactose Intolerance. American Society for Nutrition. Adv. Nutr. 4: 151–156, 2013; doi:10.3945/an.112.003368
FOJÍK P., FALT P., NOVOSAD P. RYCHTEROVÁ L. a BÓDAY A. 2013. Laktózová intolerance. Practicus – Odborný časopis Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP [online]. Praha [cit. 2016-03-05]. ISSN 1213-8711. Dostupné z: http://web.practicus.eu/sites/cz/Documents/Practicus-2013-05/7-Laktozova-intolerance.pdf
Vagn Brændholt Jensen, Inger Merete Jørgensen, Kirsten Brændholt Rasmussen, Christian Mølgaard, Palle Prahl. 2004. Bone mineral status in children with cow milk allegy. Pediatric Allergy and Immunology. Volume 15, Issue 6, December 2004, Pages 562–565. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1399-3038.2004.00191.x/abstract
Liat Nachshon, Michael R. Goldberg, Naama Schwartz, Tali Sinai, Roni Amitzur-Levy, Arnon Elizur, Eli Eisenberg, Yitzhak Katz, 2014. Decreased bone mineral density in young adult IgEmediated cow’s milk–allergic patients. Journal of Allergy and Clinical 103 Immunology [online]. November 2014, Volume 134, Issue 5, Pages 1108–1113.e3. ISSN 00916749. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0091674914008926
AlergoCentrum – dětská alergologická ambulance. Brožura pro pacienty trpící alergií na kravské mléko: Alergie na bílkovinu kravského mléka, dostupné z: < http://www.alergocentrum.cz/potravinove/www.alergocentrum.cz%20-%20Alergie%20na%20mleko.pdf>
Staňková D. 2016. Mléčné výrobky ve výživě adolescentů – diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Brno. 113 s. Dostupné z: < https://is.muni.cz/th/436247/lf_m/Mleko_a_mlecne_vyrobky_ve_vyzive_adolescentu.pdf>
Zdroj foto:
Dostupné z: <https://www.medicalnewstoday.com/articles/317993.php>

table-of-dairy-products

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Představuje jod neznámého strašáka do budoucna?

    Spotřeba konzumního mléka stále drží rostoucí trend, jak ve světovém měřítku, tak i v našem domácím…

    Skot - 26.1.2018
  • Jaké jsou podmínky „Prodeje ze dvora“

    Jakým způsobem je u nás legislativně upraven prodej ze dvora, jaké produkty lze prodávat a…

    Zákony a nařízení ČR a EU - 2.2.2018