Skot
28. dubna

Není patogen jako patogen (faremní kultivace)

Mastitidy patří k nejčastějším a rovněž ekonomicky nejvýznamnějším onemocněním, často i z důvodu nevhodné léčby. Ne vždy je totiž nutné léčit zánět pomocí antibiotik. Patogenům ve stáji čelí všechny kategorie zvířat ať už jsou to telata, dojnice nebo suchostojné krávy a je takřka nemožné se s nimi nepotkat.  V souvislosti s mastitidami je pro dojnice nejkritičtější místo vstupu infekce strukový kanálek, kudy se patogeny dostávají do vemene. To se může stát buď ve stáji při kontaktu s podestýlkou či  výkaly nebo na dojírně nesprávnou rutinou dojení, kdy se struky dostatečně nečistí a zůstanou vlhké.

Není patogen jako patogen

Ve stájovém prostředí se nachází nepřeberné množství různých druhů bakterií, které za běžných podmínek zvířatům nikterak neškodí. Ovšem s jejich zvýšeným výskytem hrozí i vyšší riziko přenosu. K tomu může docházet několika způsoby:

-> prostřednictvím zaměstnanců

-> dojícím strojem

-> nesprávným použitím utěrek na hygienu vemene

-> přenosem z vnějšího prostředí

Bakterie způsobující mastitidu lze rozdělit podle několika kritérií:

Podle mikrobiologického rozdělení se označují jako:

  • G + (gram pozitivní)
    • Staphylococcus aureus
    • Streptococcus agalactiae
    • Streptococcus uberis
    • Streptococcus agalactiae
    • Prototheca
    • Mycoplasma
  • G – (gram negativní)
    • E. colli
    • Klebsiella
    • Serratia
Pozn.: (toto označení vychází ze zabarvení nebo nezabarvení buněčné stěny při Gram barvení)

Mnohem významnější rozdělení z hlediska dalšího přenosu a léčby je na: bakterie vázané na kůži (kontaginózní) a bakterie enviromentální

-> Kontaginózní (vázané na kůži)

Tyto bakterie přežívají pouze v organismu, ale mimo něj pouze krátkou dobu. Jsou sice vysoce nakažlivé, ale záněty způsobené těmito původci nejsou časté. Nakažená dojnice působí jako zdroj infekce, a proto je nutné s ní zacházet tak, aby se zabránilo přenosu. K tomu může dojít prostřednictvím dojiček nebo dojícího zařízení, jelikož jejich zdrojem je infikované mléko.

Mezi nejvýznamnější původce v této skupině patří Staphylococcus aureus a Streptococcus aglactiae. Zatímco Str. agactiae žije pouze ve vemeni a velmi dobře reaguje na léčbu, St. aureus se může vyskytovat kdekoliv v těle a jeho léčba je často neúspěšná. Podmínkou je dojit postižená zvířata nakonec, jelikož dochází k přenosu mlékem a dojícím zařízením.

-> Enviromentální

Tento typ bakterií se nachází ve velkém množství všude v životním prostředí krav – podestýlka, půda, výkaly. Tady se i množí, ale pokud se dostanou do vemene, jsou schopny se rychle adaptovat a způsobovat záněty. K jejich utlumení v prostředí je nutné eliminovat rizikové faktory. Do této kategorie spadá např. koliformní bakterie jako je E. colli a Klebsiella a dále pak Streptococcus uberis a Streptococcus dysgalactiae.

Jak tedy orientačně zjistit původce?

K orientačnímu zjištění původců a zvolení správného postupu léčby lze určit pomocí kultivace vzorku mléka. Odebrané mléko se kultivuje na komerčně vyráběné kultivační půdy, které se umístí na 24 hod. do termostatu a po uplynutí této doby se odečítá výsledek. Principem je využití selektivních půd, které podle vzhledu a růstu kolonií pomohou určit o jakého patogena se jedná.  Ty jsou rozděleny na 3 sektory (G – původci, Streptokoky, Stafylokoky).  Tato metoda poskytuje rychlý výsledek dostupný již za 24 hod.

-> G – : antibiotika se nepodávají. Tyto bakterie navozují mohutnou imunitní odpověď organismu, která vede  k likvidaci patogenů a postižená čtvrť se sama vyhojí.

-> G + : léčí se antibiotiky

Přínos faremní kultivace:

  • použití cílených antibiotik a jejich nižší spotřeba
  • snížení rizika vzniku rezistence
  • snížení výskytu reziduí inhibičních látek v mléce
Marcela Otrubová
Zdroj foto: <http://www.microbeworld.org/component/jlibrary/?view=article&id=11181>
Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )