Skot
16. února

Mýty o dipech a predipech

Hygiena mléčné žlázy je v moderním chovu dojnic neodmyslitelnou součástí. Jakou roli hrají prostředky používané při dojení? Dnes již je běžná praxe v kombinaci pre-dipu a post-dipu, tzn. ošetření vhodným prostředkem před samotným dojením a po vydojení. Logika působení je postavena na předpokladu, že pokud budeme mít čistý, dezinfikovaný struk, pak minimalizujeme riziko onemocnění mléčné žlázy. Jako míra ukazatele účinnosti bývá velmi často používán parametr hladiny somatických buněk v nadojeném mléce.

V chovatelské hantýrce, tzv. somatika a jak říká náš kolega z Moravy : „Jaký tady máte to soma?“  Před nástupem dotací na QCZ mléko byla odpověď často – do mlékárny to stačí (limit pro standart je 400 000 SB/1 ml bazénového vzorku).  S nástupem dotačního systému QCZ mléka vzrostl zájem o snížení hladiny na 220 – 250 000 SB/1ml v bazénových vzorcích. V souvislosti se somatikou se velmi často mluví o již výše zmíněných pre-dipech a post-dipech. S velkým množstvím nabídek se zároveň traduje více a více mýtů a polopravd. Pokusíme se vám některé z nich předvést a nabídnout vám náš pohled.

1. Množství ppm jednotek účinné látky je rozhodující pro kvalitu post-dipu!

Častý argument prodejců a bohužel i některých odborníků. Množství ppm jednotek (myšleno promile obsahu účinné látky v celkovém objemu) je přímo úměrné účinnosti dezinfekce. Jedná se o naprostý omyl. Vyšší koncentrace se nerovná účinku. Naopak vysoká koncentrace může poškozovat citlivou pokožku struku a tím paradoxně degradovat fyziologickou funkci. Sice dezinfikuji, ale zároveň ničím i to, co chci chránit.

2. Je potřeba střídat prostředky, aby nedošlo k rezistenci patogenů!

Střídání prostředků nemá v zásadě žádný vliv. Kombinace účinných látek v pre- dipech a post-dipech je velmi různorodá. Neexistuje žádná známá rezistence patogenů na některou účinnou látku z důvodu dlouhodobého používání.  Na druhou stranu jsou patogeny, které určité látky neovlivňují, a proto jsou pak takové účinné látky bez efektu. Ale není to způsobeno adaptací patogenů. Efekt rezistence, jak ho známe u ATB, není u účinných látek prokázána.

3. Pouze bariérové dipy tvoří smysluplnou ochranu!

Tento názor se opírá o více jak 30 let starou koncepci, kdy strukový kanálek a potažmo celý struk obalíme ochrannou bariérou hustého dipu. Tím vytvoříme jakési „sterilní“ pouzdro, které struk chrání mezi dojením.  Podle hesla čím hustší, tím lepší. Esteticky a subjektivně lze asi souhlasit.  Od 90. let minulého století se celosvětově ustupuje od těchto silných bariér. Nejmodernější systém bariéry je tvořen tenkým filmem, kopírující povrch struku a především tzv. kapkovou bariérou, která jediná účinně chrání hrot struku a vstup do strukového kanálku. To husté bariérové dipy neumí. Bariéra nepřilne k povrchu, ale naopak vytváří chráněný prostor mezi bariérou a povrchem struku, kde dochází k pomnožování patogenů. Nejvíce se tento efekt ještě násobí při použití vysoce koncentrovaných látek, syntetických pryskyřic a barviv. Silná bariéra brání fyziologické regeneraci pokožky struku a způsobuje jeho nevratnou degradaci.

4. Všechny pre-dipy a post-dipy jsou stejné! Jde jen o cenu.

Kvalitní pre-dip a post-dip nemusí být vždy ten nejdražší. Cenu tvoří mix různých faktorů. Z hlediska výroby je to především složení prostředku – jsou levnější a dražší komponenty. Rovněž hraje roli i značka a distribuční strategie. Nejvhodnější odpověď je, že všechny pre-dipy a post-dipy jsou účinné po stránce dezinfekční. Proklamovaných 30 s záběru po aplikaci je standardem. V čem se ale liší jednotlivé prostředky, je jejich fyziologická snášenlivost a také jejich specifické použití. Nelze paušálně říci, že například iodový přípravek je zárukou vynikajícího výsledku, nebo naopak, že pouze oxid chloričitý je tím pravým řešením.

Pokud budete vybírat pre-dip a post-dip, ptejte se nikoliv na účinnou látku, hustotu, cenu apod. Ptejte se na to, co potřebujete řešit. Příklad: máme zde takové a takové původce, naše ustájení je na separátu, dojíme třikrát denně, denní nádoj máme …. Co byste nám navrhli?

Víte, že existují pre-dipy a post-dipy, které jsou specifické pro různé druhy patogenů? Místo střídání prostředků a účinných látek zkuste naplánovat aplikaci dle aktuální situace.

Foto č. 1 Pre-dip je stále více uplatňován

5. Pre-dip je jen zbytečný luxus!

Začátky používání pre-dipů vycházely z potřeby omezit vliv prostorových mastitid. Proto se hledaly pre-dipy na bázi kyseliny peroctové s velmi silným dezinfekčním účinkem. Krátkodobě toto opatření pomohlo, ale po sléze se začali projevovat negativa v podobě poškození struků, strojů dojících zařízení – především gumových částí.

Moderní pre-dipy mají především kosmetický význam, jejich dezinfekční účinek je doplňující. Cílem pre-dipu je trvalý peealing a šetné ošetření pokožky struku. Takovýto struk má nejlepší predispozice na regeneraci a přirozenou obranyschopnost.

Používání pre-dipu má vysoké opodstatnění. Důležité je, aby pre-dip navazoval na post-dip. Jinými slovy, aby se funkce vzájemně podporovala.

6. Barevnost zaručuje výsledek!

Výrazná barva dipu je častým požadavkem ze strany zootechniků. Obecně lze říci, že každý dip je viditelný. Určitým handicapem řidších dipů nové generace je menší viditelnost, daná nižším kontrastem. Na druhé straně, pokud jsou struky fyziologicky v pořádku a pokožka je hladká, pak barevný film kontrastuje velmi dobře. Je to podobné jako u malování na zeď, pokud budete mít jen hrubý štuk, tak hustá barva bude opticky lépe krýt než-li řídká, ale pokud budete mít zeď hladkou, ulpí slabá vrstva barvy hned. Vysoká vrstva se víc loupe a u struku je to podobné.

Foto č. 2 Barva nezaručuje výsledek

7. Dip se musí líbit dojičům!

Práce dojiče je velmi zodpovědná. Samokontrola je nezbytnou součástí pracovních předpokladů. Proto je třeba umět vysvětlit principy co, jak a proč se tak dělá. Vhodné proškolování, nejlépe přímo na dojírně s důrazem na podstatné, přináší ty nejlepší výsledky.

Vážení čtenáři, děkujeme vám, že jste přečetli článek až dokonce. Věříme, že vaše chovatelská praxe vás staví do celé řady situací, které musíte řešit. Budeme vám rádi nápomocni radou či názorem. Využijte diskusi pod článkem a doplňte své zkušenosti.

Martin Zdrůbek Landovský

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Vyvracíme 8 mýtů o chovu dojnic

    Většina z Vás jistě ví, že Agropress.cz je i na FB. Často tam také brouzdáme a…

    Skot - 3.12.2016
  • 12 zásad odchovu telat

    Odchov telat představuje velmi důležitý mezník v chovu skotu. V rámci našich článků (odkazy na…

    Skot - 17.1.2017