Výživa a krmení
7. listopadu

Mikroprvky ve výživě dojnic

Ačkoliv se nacházejí se v organismu ve stopovém množství, jejich vliv na intermediální metabolismus je nepostradatelný. Jako takové jsou součástí většiny enzymů a hormonů a fungují jako jejich aktivátory či kofaktory. Při jejich nedostatečném množství je ovlivněna řada důležitých funkcí v organismu jako je např. narušení metabolických procesů, poruchy homeostázy nebo poruchy imunitních funkcí. Nedostatek mikrominerálů se zpravidla projevuje až při zvýšené zátěži či ve stresu, který spustí vyšší enzymovou aktivitu, která zvyšuje potřebu mikroprvků.

Jak mohou ovlivnit mikroprvky zdraví dojnice?

Vysokoprodukční dojnice je kategorie nejnáročnější na výživu a jakákoliv dysbalance má vliv na celkové zdraví, produkci a reprodukci. Projevy nedostatku typické pro jeden daný prvek se vyskytují až při velmi výrazném deficitu, častější je případ, kdy jsou nedostatky provázány s více prvky najednou.

Klinické projevy nedostatku:

  • snížení užitkovosti
  • snížený příjem krmiva
  • snížená vitalita
  • anemie
  • zhoršená kvalita srsti
  • poruchy vývoje kostry
  • zvýšená vnímavost k infekčním onemocněním

Příjem mikroprvků je ovlivněn i danou lokalitou, ve které se chov nachází, protože významně odráží zásobení mikroprvků v půdě a následně pak v krmivu. Využitelnost v organismu je ovlivněna velmi složitými vzájemnými vztahy mezi jednotlivými prvky.

Obecně je v ČR nedostatečné množství stopových prvků v půdě a tím pádem i nízký obsah v jednotlivých krmivech. Proto je nutné jejich doplňování v krmné dávce v optimálním množství. Kromě správného množství je důležité i zachování správného poměru mezi jednotlivými prvky:

  • Zn : Cu 4:1
  • Zn : Mn 1:1
  • Fe : Cu 40:1
  • Cu : Mo 6:1

Význam jednotlivých prvků na organismus zvířete:

Železo

Jeho největší význam je především z hlediska krvetvorby. Nedostatek se projeví v podobě anemie, ovšem není tak častý, jelikož v krmivech je jeho obsah dostatečný. Naopak nadbytek může být příčinou reprodukčních poruch.

Měď

Má v organismu několik nezastupitelných funkcí. Společně se železem se podílí na zajištění krvetvorby a je součástí enzymů dýchacího řetězce na buněčné úrovni. Její velký význam spočívá v zajištění fungování imunitního systému při syntéze protilátek a replikaci lymfocytů. Jako antagonisté působí vysoký obsah Ca, Mo, Zn, Fe a může tak nastat její sekundární karence, pokud je v pitné vodě nebo krmivu nadbytek těchto prvků. Její nedostatek se snadno pozná podle ztráty pigmentace srsti kolem očí a tzv. „brýlí“. Další možné projevy souvisí s poruchami reprodukce a imunity. Vysoká hladina mědi ovlivňuje vstřebávání Mo, S, Fe, Zn.

Význam mědi souvisí i s kvalitou rohoviny paznehtu a její pevností, kdy se společně s manganem, selenem a sírou podílení na keratinizaci.

Selen

Selen se řadí mezi hlavní antioxidant. Delší nedostatek selenu má vliv na kvalitu kolostra s nízkou koncentrací imunoglobulinů. Následně narozená telata jsou málo životaschopná se špatným sacím reflexem. Většinou dochází k vysokému úhynu z důvodu nízké kolostrální imunity. S nedostatkem selenu se můžeme setkat rovněž u masného skotu, jelikož jeho nedostatek v krmné dávce je velmi častý. U dojnic se významnou měrou podílí na udržování zdravotního stavu mléčné žlázy a má tak vliv na kvalitu mléka.

S jeho deficitem může souviset vzestup somatických buněk v mléce.

Zinek

Je ze všech mikrominerálů nejvýznamnější a je obsažen ve více než 300 enzymech. Má nezastupitelnou funkci z hlediska fungování epidermisu a epitelů. Pozitivně stimuluje bachorovou mikroflóru a významnou roli hraje v obranyschopnosti mléčné žlázy. Nedostatek se může projevit zvýšeným výskytem somatických buněk s následným vyšším výskytem mastitid.

Zinek značně ovlivňuje kvalitu rohoviny a jeho nedostatek snižuje celistvost paznehtu. Spolupodílí se i na zánětlivých procesech na kůži prstu (např. Dermatitis digitalis).

Jód

Jak je známo, jód je součástí hormonu štítné žlázy tyroxinu, který se podílí na metabolismu živin. Nedostatek ovlivňuje činnost štítné žlázy, což se může následně projevit sníženým růstem, případně embryonální úmrtností. V krmivech bývá jódu často nedostatečné množství.

Mangan

Potřeba manganu je zhruba stejná jako potřeba zinku. Je to důležitý prvek pro tvorbu gonadotropních hormonů metabolismus kostí a kloubů. Jako antagonisté působí vysoké dávky Fe, Ca, P. nedostatek může vést k poruchám vývoje kostry případně problémy s reprodukcí. Sekundární karence může být vyvolána i nadbytkem fosforu a vápníku v krmivu.

Marcela Otrubová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Krávy – jak je živit? aneb Výživa krav má své zákonitosti

    Tento článek není určen specialistům z oblasti výživy skotu. Jeho účelem je přinést prvotní návod…

    Výživa a krmení - 3.11.2017
  • Humínové kyseliny a boj s mykotoxiny?

    Humínové kyseliny a jejich pozitivní účinky na zdraví jsou známy již tisíc let, ovšem v moderní…

    Výživa a krmení - 9.9.2016
  • Hodnocení úrovně výživy v chovu dojnic – 1. část

    Výživa patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující zdravotní stav zvířat, plodnost, produkci mléka a realizaci genetického…

    Výživa a krmení - 5.11.2016