Chov prasat představuje jedno z nejvýznamnějších odvětví živočišné výroby, a to i díky krátkému generačnímu intervalu a vysoké růstové intenzitě. Předpokládá se, že celková spotřeba masa na jednoho obyvatele bude tvořena z 40-45 % vepřového, 25-30 % drůbežího, 25-30 % hovězího a 1-5 % ostatních druhů mas.

Vytvoření vhodného mikroklimatu bývá v chovech často opomíjena i přesto, že má významný vliv na výsledky užitkovosti, využití krmiv, úroveň stresu a reprodukce. U stájí pro prasata či drůbež se v souvislosti s mikroklimatem používá termín kryptomikroklima (cryptós=uzavřený), protože zvířata ve stáji prožijí celý život.

Významné složky prostředí:

  • Teplota stájového vzduchu
  • Relativní vlhkost
  • Rychlost proudění vzduchu
  • Obsah škodlivých plynů v zóně zvířat s čímž souvisí
    • Minimální ventilace pro odvod vznikající vlhkosti a amoniaku
    • Maximální ventilace pro odvod vznikajícího tepla
    • Počet výměn vzduchu ve stáji
    • Podtlakové poměry ve stáji.

 

 Teplota stájového vzduchu

Teplota vzduchu se významně podílí na fyziologii organismu, chování zvířat, welfare a užitkovosti prasat. Patří mezi jeden z faktorů, který zajišťuje optimální stájové prostředí.

Nízká teplota:

Pokud klesne teplota pod hranici optima, zvýší se produkce tepla organismu a energie potřebná k tvorbě tepla je kryta energií z přijímaného krmiva. To se projeví jako zvýšená potřeba krmiva nebo snížení užitkovosti prasat – poklesem přírůstku. Nižší teploty lépe snášejí dospělá prasata a prasnice, a do díky vrstvě podkožního tuku a větší kapacitě energetického metabolismu.

Vysoká teplota:

Pokud se teplota zvýší nad optimální hranici, brání se organismus přehřátí zvýšenou produkcí vodních par a snížením příjmu krmiva. Zvyšuje se frekvence dechu i tepu, rozšiřují se kožní kapiláry. Zvířata mění chování tak, aby co nejvíce snížily požadavky na termoregulaci.

Vlhkost

Z celkové stájové vlhkosti připadá 70% na páru vydechovanou zvířaty a zbývajících 30% pak na odpar z podlah, kaliště, stěn, napáječek. Výše relativní vlhkosti je závislá na koncentraci ustájených zvířat, technologie ustájení a krmení, způsobu větrání a čistotě ve stáji. Optimální vlhkost pro prasata by se pak měla pohybovat v rozmezí 50-70%.

 

Různá teplota vzduchu v kombinaci s vlhkostí vzduchu působí na zvířata následovně:

Vysoká teplota a vysoká relativní vlhkost nad 85%

Působení vysokých teplot je násobena ztíženým odpařováním vody z kůže i dýchacích cest. Při optimální teplotě má vyšší relativní vlhkost vliv na užitkovost jen minimálně, ale při teplotách vyšších než 30°C už je vliv na přírůstek výrazný.

Nízká teplota a vysoká relativní vlhkost

V těchto podmínkách dochází k intenzivnímu přestupu tepla z organismu do stájového ovzduší, protože vlhký vzduch dobře vede teplo a má i vyšší tepelnou jímavost. Při teplotě 10-15°C a vysoké relativní vlhkosti dochází k podchlazení zvířat a tím se snižuje odolnost proti infekcím vedoucí k onemocnění horních cest dýchacích a respiračním onemocněním.

Vysoká teplota a nízká relativní vlhkost pod 40%

Kombinace vysokých teplot a nízké relativní vlhkosti vede k vysoušení sliznice dýchacích cest a u prasat se objevuje suchý, dráždivý kašel. Kromě toho se zvyšuje i prašnost prostředí.

Nízká teplota a nízká relativní vlhkost

Tato kombinace je prasaty nejlépe snášena. Suchý vzduch vytváří dobrou izolační vrstvu na povrchu těla a snižuje tepelné ztráty.

Rychlost proudění vzduchu

Rychlost proudění vzduchu nelze posuzovat samostatně, ale vždy dohromady s teplotou vzduchu. S narůstající rychlostí proudění se mnohonásobně zvyšují tepelné ztráty z povrchu těla zvířat. Proudění ve stáji vzniká na základě rozdílných teplot, rozdílů hmotnosti zvířat a tlaku vzduchu syceného vodními parami

Na zvýšené proudění jsou citlivé především selata. Již při 10°C a proudění vzduchu o rychlosti 0,5-0,8m/s klesá jejich tělesná teplota zhruba o 7-8°C. Rychlost proudění vzduchu by u prasat neměla přesáhnout 0,1 m/s. Při teplotách nad 25°C je u všech kategorií prasat vhodné proudění nad 0,5 m/s.

Investice do izolace stájí se vyplatí:

Vhodné mikroklima je problémem drtivé většiny starších stájí a investice vedoucí ke zlepšení podmínek v této oblasti patří k těm nejefektivnějším. Jedním z důvodů může být i to, že nové genotypy chovaných prasat nemají téměř žádnou izolační vrstvu ve formě tuku a jsou proto náchylnějším ke změnám v mikroklimatu.

Mezi hlavní problémy starších stájí patří především:

  • Výkyvy teplot a vlhkosti především v zimním období
  • Nedostatečné řízení výkonu ventilačního systému
  • Proudění vzduchu mezi sekcemi a kejdovými kanály
  • Kondenzace, vysoká rychlost proudění vzduchu a velké rozdíly teplot vzduchu ve stáji způsobené přímým vstupem venkovního vzduchu

Powerline izolace ve stájích pro prasata

Powerline izolace vynikají nízkým deklarovaným součinitelem tepelné vodivosti známého jako lambda  (λD = 0,024 W/mK) a označují  se tak izolační vlastnosti. Čím je lambda nižší, tím materiál lépe izoluje. Stáje pro prasata se zateplují tloušťkou min. 80 mm, čímž se docílí optimálního snížení provozních nákladů (vytápění, únik tepla střechou) v průběhu celého roku. Deklarovaný tepelný odpor (RD = tloušťka v metrech / lambda = λD) je nutné konstantně zajistit nejen v samotné stáje, ale i v  ostatních  prostorech stáje (spojovací chodby, …).

Obr. č.1: Srovnání jednotlivých izolací a jejich izolační vlastnosti

 

Polodrážkový spoj s bočním L-zářezem pro bílý židličkový profil označovaný jako W3 systém je velmi vhodný pro vytápěné provozy, kde je potřeba díky polodrážce zajistit dokonalou těsnost a právě díky židličkovému spoji se nevytváří tepelné mosty.

Tvrzená PIR pěna vyniká i zvukově-izolačními vlastnostmi, které ve spojení s paro i zvukotěsným spojem (W3 systém) zajistí dokonalou eliminaci nežádoucího kvičení selat a i ostatních kategorií prasat.

Ukázky instalací Powerline izolací ve stájích pro prasata:

Foto č.1: Powerline, W3 systém, 80 mm (2700 m2)

Foto č.2: Podkrokevní zateplení, Powerline (Recticel Insulation)

Foto č.3:  Powerline, W3 systém, 80 mm, 7400 

 

V případě zájmu o vytvoření nezávazné nabídky nás neváhejte kontaktovat na email: office@farmsystem.cz