Na změnu teplotních podmínek reagují zvířata změnou chování a změnou fyziologických funkcí jako jsou frekvence a hloubka dechu, díky kterým se dojnice zbavují velkého množství tepla, které produkují. Ze všech složek ovlivňujících stájové prostředí má největší význam:

  • Teplota vzduchu
  • Relativní vlhkost vzduchu
  • Rychlost proudění vzduchu

Všechny tyto vlivy zesilují účinky jak nízkých, tak vysokých teplot a mají významný vliv na spotřebu krmiva a jeho následný vliv na produkci. Největším zdrojem tepla, vodních par a plynů jsou ustájená zvířata, podestýlka a hnůj. Zdrojem vlhkosti jsou mokré povrchy kališť, splachovaných podlah, napáječek a okenní plochy s kondenzovanou párou. Teplo se do stáje dostává slunečním zářením zasklenými plochami a tepelným prostupem nedostatečně izolovanými obvodovými stěnami. Prostředí ve stáji musí zvířatům umožňovat co nejvyšší produkci při co nejmenším výdeji energie.

Složení vzduchu ve stáji

Stájový vzduch je směsicí venkovního vzduchu a plynů, které vznikají uvnitř stáje (CO₂ vydechovaný zvířaty, střevní plyny a odpařováním moči a výkalů). Jeho složení je velmi nestálé a rychle se mění v závislosti na intenzitě a technologii větrání, počtu zvířat a úrovni hygieny. Na rozdíl od venkovního vzduchu obsahuje více vodních par, CO₂ a mikrobů a některé nezrekonstruované stáje nedokáží odvětrávat zvýšené koncentrace amoniaku a sirovodíku.

Teplota vzduchu

Teplota prostředí je téměř vždy nižší než tělesná teplota zvířat a zahrnuje teplotu vzduchu, teplotu povrchu podlah, stěn a ostatních stájových konstrukcí i teplotu povrchu těla zvířat.

Teplotu prostředí je potřeba hodnotit vždy společně s relativní vlhkostí a prouděním vzduchu ve stáji. Optimální teplotní zóna pro dojnice je od 5° do 25°C s optimem v rozmezí 8°-16°C.

Už od 22°-24°C se zrychluje frekvence dechu na 70 dechů za minutu. Při teplotě nad 21°C a relativní vlhkostí vyšší jak 80% se objevují už významné příznaky tepelnému stresu. Pokud teplota překročí optimální teplotní zónu, stoupá spotřeba energie na záchovu až o 35%. Rovněž klesá příjem sušiny o 7% doprovázený sníženým přežvykováním. To má za následek pokles obsahu tuku v mléce a pokles užitkovosti až o 5l

Vlhkost vzduchu

je teplotě hned druhý nejdůležitější činitel, který ovlivňuje stájové prostředí a je to jeden z rozhodujících faktorů kvality stájového klimatu. Do stájového vzduchu se dostává velké množství vodních par, které vznikají vypařováním z povrchu těl zvířat, dýcháním i z různých mokrých povrchů ve stáji. Nadměrné vypařování vody způsobují i jímky na tekuté výkaly, kanály a splachované chodby.

V zimním období způsobují problémy s vlhkostí sami ošetřovatelé, kdy úmyslně snižují výkonnost větracího zařízení zakrýváním všech průchodů pro přirozenou výměnu vzduchu, aby zamezily odtoku teplého vzduchu a zvýšili tak teplotní komfort lidí. Takto se nahromadí velké množství vlhkého vzduchu, který pak vytváří nekomfortní prostředí pro zvířata. Vlhkost bývá nejvyšší v pod stropem.

Při nedostatečné tepelné izolaci stropu nebo stěn dochází v chladném počasí ke kondenzaci páry na studeném povrchu. Ocelové části stavebních konstrukcí, stroje a technické vybavení pak snadno podléhají korozi. Kombinace vysoké teploty vzduchu a vysoké relativní vlhkosti znemožňuje výdej tepla z povrchu těla a z dýchacích cest. Kombinace vysoké relativní vlhkosti, nízké teploty vzduchu a vysoké rychlosti proudění vzduchu zase vede k oslabení odolnosti organismu a tím i zvýšené náchylnosti k chorobám.

Proudění vzduchu

Vzduch ve stáji je neustále v pohybu. Proudění vzduchu zvýrazňuje působení teplotního faktoru. Rychlost proudění vzduchu ovlivňuje redukci tepelného stresu. Výměna vzduchu je ovlivněna i provozem objektu. Využití přirozeného větrání má smysl v tom případě, když teplota vzduchu je menší nežli teplota těla zvířat. Když teplota stoupne nad 24°C, je přirozené větrání neúčinné a nastupuje tepelný stres organismu. Často přehřátý vzduch z rozpálené střechy proudí do stáje špatně řešenou hřebenovou štěrbinou. Obecně je daleko horší nedostatečná výměna vzduchu společně s vysokou teplotou než při nízké teplotě vzduchu, kterou skot snáší daleko lépe, pokud je v suchém prostředí.

Powerline zateplovací systém ve stájích pro skot

Powerline zateplovací systém lze použít nejen na novostavby, ale především k dodatečnému podkrokevnímu zateplení pod stávající funkční střešní krytinu, kterou není třeba odstraňovat.  Zateplením se sníží a srovná podhled do jedné roviny a podpoří se tak výkon nucené ventilace, což v praxi znamená zlepšení přirozeného proudění vzduchu.

Více o tématu zateplení stájových objektů pomocí Powerline zateplovacích systémů  ZDE

Obr č.1: V případě sedlového podhledu jsou Powerline desky kladeny vždy od hřebene střechy po její okap, aby nedocházelo kondenzace k skapávání na zem a to ideálně za pomoci 1 celistvé desky (až 15,6 m).

recticel-izolovana-staj

Foto č.1, 2, 3: Instalace zateplovacího systému Powerline

 instalace-powerline-png

kravin-powerline-podkrokevne-11-1

dsc01267

Foto č.4: Podpora přirozeného i umělého světlapodpora-prirozeneho-svetla

V případě zájmu o vytvoření nezávazné nabídky nás neváhejte kontaktovat na email: office@farmsystem.cz

 

Marcela Otrubová