Skot
22. června

Mastitidy

Mastitidy mohou být způsobeny vlivem infekce, kdy je nakažena primárně mléčná žláza nebo může dojít k rozšíření infekce z jiných orgánů (děloha, končetiny, atd.). Další příčinou vzniku zánětu mléčné žlázy jsou neinfekční vlivy (poranění vemene, nekvalitní zaplísněné krmení, stres, metabolické onemocnění). U většiny onemocnění dochází k nakažení přes strukový kanálek, velmi zřídka se dojnice nakazí hematogenní cestou, rozšířením zánětu z jiné části těla (včetně rozšíření zánětu z jiné čtvrtě).

Patogeny způsobující mastitidu

Neexistuje žádný patogen, který by způsoboval pouze mastitidu. Existuje asi 80 bakterií, plísní a kvasinek, které mohou způsobit zánět mléčné žlázy. Většinu zánětů však způsobují následující patogeny:

přenos při dojení (kontagiozní způsob nákazy)
Staphylococcus aureus
Streptococcus agalactiae
Streptococcus dysgalactiae
Mycoplasma bovis (nelze léčit)
Corynebacterium bovis (přenos mouchami, převážně v létě, způsobuje těžké mastitidy, snadno se však léčí)

přenos z prostředí (environmentální způsob nákazy)
Escherichia Coli
Streptococcus uberis

Mastitidy dle klinické manifestace

U subklinických mastitid nelze pozorovat zjevné klinické příznaky zánětu vemene. Příznaky jsou zvýšený počet somatických buněk (> 200 tis./1 ml), pokles nádoje, pokles obsahu laktózy, v případě, že používáme pedometry, tak snížená aktivita zvířat. Subklinická mastitida je často důsledek neléčené či nesprávně léčené klinické mastitidy.

V případě klinické mastitidy se vyskytují zjevné klinické příznaky jako zarudnutí, otok, bolestivost a zvýšená teplota postižené čtvrti. Dále dochází k narušení konzistence mléka, u mírných zánětů mohou být jediným příznakem vločky v mléce, u těžkých zánětů dochází k vystupňování příznaků, kdy se z poškozených čtvrtí získává mléku nepodobný sekret (krvavý, hnisavý, vodnatý, se změněnou barvou) a dochází k celkovému narušení zdravotního stavu (vysoká bolestivost poškozené čtvrti, vysoká horečka, dojnice nežere, nepřežvykuje, snížená motilita bachoru, snížená produkce, ulehnutí, příznaky sepse a uhynutí).

Léčba

Důležité je především včasné rozpoznání mastitidy, protože šance na kompletní uzdravení se 24 h po vzniku snižuje až na 50 %. Pro efektivní léčbu a preventivní opatření je důležité určení příčiny mastitidy a určení patogenu a jeho citlivosti k ATB (antibiotikum). U subklinické mastitidy s PSB (počtem somatických buněk) >700 tis. (tzv. krávy milionářky) nemá význam krávy léčit a měly by se vyřadit.

V případě lehkého zánětu je nutné odstranění co největšího množství kontaminovaného sekretu ze zasažené čtvrtě, ideálně několikrát denně, použití protizánětlivých mastí (způsobí větší prokrvení, a tím rychlejší průběh a odeznění zánětu) a aplikace oxytocinu. U těžkých zánětů se aplikují antibiotika a protizánětlivé preparáty. V případě zasažení a poškození jedné čtvrtě je možné ji zasušit, a tím také zabránit šíření patogenu.

Prevence mastitid

  • predipping – použití jednorázových utěrek namočených v desinfekčním roztoku na očištění vemene před dojením
  • odstříknutí prvních střiků mléka do nádoby s černým dnem a posouzení případných změn, na trhu dnes existují speciální NK testy a přístroje, které dokáží ihned určit počet somatických buněk
  • postdipping – dezinfekce ponořením celých struků po každém dojení
  • hygiena a čistota při dojení
  • pravidelná kontrola a údržba dojících strojů
  • správné pořadí dojnic při dojení (zdravé prvotelky > zdravé krávy > plemenice v mlezivovém období > krávy v ochranné lhůtě > dojnice v ochranné lhůtě > léčené dojnice)
  • mastitidní krávy je vhodné dojit samostatným dojícím zařízením
  • mezidesinfekce dojícího zařízení (strukových násadců) při dojení léčených krav a krav v ochranné lhůtě
  • je vhodné zajistit, aby si krávy po dojení ihned nelehaly (k uzavření strukového kanálku dochází až hodinu po dojení, a tím může dojít k infekci vemene), nejvhodnější způsob je naplánovat krmení ihned po dojení
  • vyřazení krav s chronickými nebo často se opakujícími mastitidami
  • okamžité zahájení léčby infekčních onemocnění jiných částí těla, péče o paznehty
  • omezení všech stresů
  • správná technologie ustájení
  • hygiena podestýlky (suchá a čistá)
  • kvalitní a odpovídající výživa
  • aplikace vitamínu E a selenu, které podporují činnost imunitního systému
  • likvidace létavého hmyzu
  • dojení 3x denně u vysokoužitkových zvířat
  • nezkrmovat mastitidní mléko telatům
  • vakcinace – staphylococcus aureus (v USA)

Zasušování

Důležitou součástí boje proti zánětům mléčné žlázy je zasušení a doba stání na sucho, kdy často dochází k nakažení mléčné žlázy. Při zasušení je proto nutné dodržovat následující pravidla:

  • důsledné vyhledání nemocných krav a krav s vysokým počtem somatických buněk – tyto plemenice by se měly nejdříve vyléčit a až potom zasušit
  • při posledním dojení před zasušením určit PSB, PSB do 200 tis. – použít pouze neantibiotické přípravky (špunt), které vytvoří fyzikální bariéru před průnikem bakterií strukovým kanálkem do vemene po celou dobu stání na sucho, PSB nad 200 tis. – použít antibiotika + špunt, lze použít rozdílné ošetření jednotlivých čtvrtí u jednoho zvířete
  • nemělo by se zasušovat až při minimálním množství mléka, protože ATB nemají potřebný „nosič“, a tím se nedostanou do celého vemene a neposkytují potřebnou ochranu v době zasušení
  • u vysokoužitkových dojnic je potřeba postupně snížit produkci
  • vhodné a kvalitní krmení v době stání na sucho
  • suchá a kvalitní podestýlka
Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )