Skot
22. února

Masný simentál

Podle archeologických nálezů získaných na kolových stavbách v oblasti švýcarských jezer je možno považovat za historicky doložený počátek chovu skotu ve Švýcarsku na období mladší doby kamenné. V této době chovaný rašelinný skot byl malého vzrůstu a červené barvy. Když počátkem 5. století n. l. zatlačily germánské kmeny Římany z oblasti Švýcarska, přinesly s sebou trojhonné hospodaření na půdě a zvelebily chov skotu zlepšenou výživou a ošetřováním.

Podle M. Duersta pochází dnešní simentálský skot z původního rašelinného skotu, který byl po příchodu Germánů prokřížen praturem (Bos taurus primigenius). Naopak Rütimeyer předpokládá, že má původ ve Skandinávii, odkud ho s sebou přivedli kolem roku 550 n. l. Burgundové. Teprve 18. století přináší do Evropy větší intenzitu polního hospodářství. To v určitých oblastech zajistilo i rozvoj chovu skotu. Již v roce 1759 mluví různá úřední hlášení o kvetoucím chovu skotu v Simmentalu, Saanen a Emmentalu. Z těchto oblastí se skot prodával za vysoké ceny do zahraničí. Ve druhé polovině 19. století dosáhl export švýcarského skotu ročně téměř 100 000 kusů.

ms

Foto: Karel Melger

Původní barva simentálského skotu byla červená a bílá, přičemž sytě červená až hnědočervená převládala a byla rušena jen bílými znaky.

Postupem doby přibývalo bílých znaků a barva se stávala světlejší. Popis exteriéru z roku 1859 říká, že barva simentálského skotu je červenostrakatá, světle nebo žemlově červená s bílým čelem a nosem. Světlejšímu nebo žemlovému zbarvení byla dávána přednost, protože toto zbarvení vyžadovali kupci ze sousedních států. Zároveň byl kladen důraz na co největší tělesný rámec a kapacitu těla. Trend zvětšování tělesného rámce pokračoval i v první polovině dvacátého století.

Předností plemene byla jeho vynikající mléčná a zároveň i masná užitkovost.

Právě díky těmto vlastnostem, převedeným na ekonomickou základnu, mu v řadě zemí dávaly přednost před dlouhotrvajícím procesem šlechtění domácích populací skotu s malou produkcí mléka a masa. Tento trend se držel v 18. i 19. století v celé Evropě i u nás v ČR.

ms-2
Foto: Karel Melger

První jalovice masného simentála byly do ČR dovezeny z Kanady v roce 1993. Import se uskutečnil do ZD Poběžovice, ZD Brloh, Polfin AGRO Ploština, D. Chobolice, Ing. Švagrovi do Zvěstovic. Ve stejném roce byly do republiky importovány jalovice z Dánska na ISB Brná a o rok později k p. Zatloukalovi do Velkých Dvorců. Ve zhruba stejném období, to znamená od roku 1993, se uskutečnily importy jalovic Fleckvieh z Německa a Rakouska.

Mezi prvními chovy, ve kterých byl zahájen chov MS na základě importů Fleckvieh, byly SIDO Valtrov, AGRO Březová, Jan Zatloukal V. Dvorce. Současně s importy jalovic ze zahraničí začaly být do chovu MS v roce 1993 zařazovány plemenice s různým podílem krve českého strakatého skotu. Jednalo se o zvířata z rušených dojených stád, která byla inseminována býky MS. Mezi prvními chovateli byli pánové Mašanský z Měrunic, Žížala z Úročnice, Pajdar z Draženova a firma CHMEL- Cígler.


Chovný cíl

Oproti simentálskému skotu s kombinovanou užitkovostí je hlavním a nejdůležitějším cílem šlechtění masného simentála (MS) produkovat zvířata s dobrou růstovou schopností, s výrazným osvalením a snášející tvrdé podmínky. Nutné je sledování ukazatelů, které jsou rozhodující pro snadné porody.

Neopomenutelným chovným cílem plemene masný simentál je genetická bezrohost.

Graf č.1 Vývoj stavu krav v KUMP

graf-3

V současné době je toto plemeno rozšířené a oblíbené i na kontinentech mimo Evropu, a to zejména pro svou dobrou růstovou schopnost, nenáročnost a dobrou přizpůsobivost drsnějším podmínkám.

Produkční ukazatele:

  • počet odchovaných telat na 100 krav základního stáda – minimálně 95,
  • hodnocení obtížnosti porodů vyjádřené procentem snadných porodů podle platné metodiky KUMP – min. 95 %,
  • věk při I. otelení – masný simentál patří mezi raná plemena, cílem šlechtění je telení ve věku 24 měsíců (podle úrovně odchovu a období telení od 23 do 29 měsíců),
  • průměrné mezidobí – 365 dní, při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit využití embryotransferu.

Tab.1 Cíle šlechtitelského programu

graf-2

Graf č. 2 Vývoj počtu narozených čistokrevných telat

graf-1

graf-1

Foto: Karel Melger

Marcela Otrubová


Zdroje:
Masný simentál – Šlechtitelský program, dostupné z <http://www.cschms.cz/DOC_SLECHTENI_program/160_Slechtitelsky_program_MS.pdf>
Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )


Související články

  • Dexter

    Jedná se o jedno z nejstarších evropských plemen, jehož historie sahá až do doby kamenné….

    Skot - 31.1.2018
  • Rozhovor s Kamilem Malátem – ředitelem ČSCHMS

    Kolik masných plemen se v současné době chová na území ČR, kam se ubírá směr šlechtění…

    Reportáže - 2.10.2016