Zákony a nařízení ČR a EU
30. října

Jaké jsou podmínky „Prodeje ze dvora“

Jakým způsobem je u nás legislativně upraven prodej ze dvora, jaké produkty lze prodávat a v jakém množství? To si nyní vysvětlíme v následujícím článku.

Prodej ze dvora lze vysvětlit jako:

– přímé dodávání malého množství produktů v místě výroby

– prodej na tržnicích a tržištích

– dodávání do místní maloobchodní prodejny, která dodává produkty konečnému spotřebiteli (za místní maloobchodní prodejnu považujeme prodejnu s odpovídajícím sortimentem živočišných produktů v obci, která je z obcí, v nichž je taková maloobchodní prodejna, nejblíže hospodářství chovatele)

Důležité legislativní podlady pro prodej ze dvora, jsou zakotveny v následujících přepisech:

  1. Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
  2. Vyhláška č. 289/2007 Sb. o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství
  3. Vyhláška č. 128/2009 Sb. o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty

Obecně je stanoveno a je i logické, že živočišné produkty musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat. Zejména nesmí být zdrojem rizika a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

Chovatel, který se rozhodne prodávat živočišné produkty z prvovýroby, musí zajistit, aby tyto produkty byly:

  • vyráběny v čistém prostředí s používáním zařízení a pracovních nástrojů a pomůcek udržovaných v čistotě
  • chráněny před vlivy, které by mohly nepříznivě působit na jejich zdravotní nezávadnost, zejména před kontaminací.

Dále je nutné zdůraznit, že živočišné produkty prodávané ze dvora nesmí být dále uváděny na trh. Což v praxi znamená, že živočišné produkty nelze prodávat např. do restaurace nebo do obchodního řetězce.

Dále je nutné zdůraznit, že živočišné produkty prodávané ze dvora nesmí být dále uváděny na trh.

Chovatel může prodávat v malém množství tyto produkty:

1) Živou drůbež a živé králíky

– z vlastního chovu a přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti

MNOŽSTVÍ:

  • maximální roční produkce živých zvířat je 2000 ks krůt, hus nebo kachen, nebo 10 000 ks ostatní drůbeže
  • králíci: neuvedeno

2) Čerstvé drůbeží maso a čerstvé králičí maso

– pocházejícího a poraženého ve vlastním hospodářství

místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného spotřebitele)

– v případě prodeje v maloobchodní prodejně musí být připojeno dobře viditelné a čitelné upozornění Maso není veterinárně vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“.

MNOŽSTVÍ:

  • drůbež: za malé množství čerstvého drůbežího masa, určeného k prodeji nebo dodání se považuje maso z nejvýše 10 kusů krůt, 10 kusů hus, 10 kusů kachen a 35 kusů ostatní drůbeže za 1 týdne
  • králičí: neporcované maso: 10ks/týdně – nesmí být oddělena hlava od těla

3) Nebalená čerstvá vejce

– pocházející z vlastního hospodářství

místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného spotřebitele)

Vejce dodávaná do maloobchodní prodejny musí být prosvícená a musí k nim být připojena dobře viditelná informace pro spotřebitele o minimální trvanlivosti vajec a o jménu, popř. jménech, chovatele a adrese chovu, kde byla vejce vyprodukována.

Čerstvá vejce: mohou být prodávána konečnému spotřebiteli nejpozději do 21 dnů po snášce, přičemž minimální trvanlivost je 28 dnů od data snášky.

V případě prodeje na tržnici, tržišti nebo v maloobchodní prodejně, musí být vejce označena stanoveným způsobem. Značení vajec neplatí pro chovatele, který chová nejvíce 50 nosnic.

MNOŽSTVÍ:

  • konečnému spotřebiteli nebo na tržnici, tržišti: nejvýše 60 vajec
  • maloobchodní prodejna: nejvýše 600 vajec za týden

„Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“


4) Med

– pocházející z vlastního chovu včel ve své domácnosti

místo prodeje: vlastní hospodářství, tržnice a tržiště, místní maloobchodní prodejna (taková, která zásobuje konečného spotřebitele a je na území kraje, kde se nachází včelstva)

Jestliže prodáváte med na tržnici, tržišti nebo do maloobchodní prodejny musí být med označen:

  • jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště chovatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo názvem a sídlem chovatele, jde-li o právnickou osobu,
  • druhem medu podle jeho původu a údaji o jeho množství,
  • pakliže je dodáván do maloobchodní prodejny, musí být připojen i datum minimální trvanlivosti

MNOŽSTVÍ:

  • nejvýše 2 tuny medu ročně

5) Syrové, neošetřené mléko a syrovou smetanu

pocházející z vlastního chovu v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu, který je umístěn na území kraje (nebo kraj sousední), v němž se nachází chov zvířat nebo přímo spotřebiteli pro domácí spotřebu.

– vždy musí být uvedeno: „Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“

Další povinnosti u prodeje mléka:

  • U mléka a smetany musí chovatel splňovat požadavky na kritéria stanovená pro prvovýrobu syrového mléka a mleziva dle hygienických pravidel pro potraviny živočišného původu dle předpisů EU.
  • Dále musí být mléko podrobeno vyšetření, která jsou stanovená prováděcím předpisem, aby se zjistilo, jestli neobsahuje patogenní mikroorganismy. Toto vyšetření se provádí při podání žádosti o souhlas k prodeji mléka na veterinární správu a při každé změně chovu zvířat nebo změně získávání, ošetřování nebo zpracování syrového mléka.
  • Jestliže se syrové mléko neprodá do 2 hodin po dojení, musí být zchlazeno na 8 °C a zchlazené prodáno do 24 hodin po nadojení nebo být zchlazeno na 6 °C a prodáno do 48 hodin po nadojení

MNOŽSTVÍ:

  • lze prodávat takové množství mléka, které odpovídá obvyklé denní potřebě tohoto mléka v domácnosti daného spotřebitele

6) Živé ryby i jiné živočichy z akvakultury

– místo prodeje: z vlastního chovu ve svém hospodářství

MNOŽSTVÍ:

  • za malé množství živých ryb a jiných živočichů pocházejících z akvakultury, se považuje takové množství živých ryb a jiných živočichů pocházejících z akvakultury, které odpovídá obvyklé denní spotřebě těchto živých ryb a jiných živočichů pocházejících z akvakultury v domácnosti daného spotřebitele.

 

Lucie Rysová

 

Zdroje:
Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)
Vyhláška č. 289/2007 Sb. o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství
Vyhláška č. 128/2009 Sb. o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty
Foto zdroj: http://www.ireceptar.cz/res/archive/274/032709.jpg?seek=1416582276

 

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky