Humínové kyseliny a jejich pozitivní účinky na zdraví jsou známy již tisíc let, ovšem v moderní medicíně byly objeveny až kolem roku 1960. Používají se jako přírodní antivirotika a alternativní antibiotika. Ve výživě zvířat začaly nabývat na významu jako alternativa za antibiotika v krmných směsích, která byla zakázaná.

Humínové kyseliny přírodního původu obsahují minerální látky, aminokyseliny a široké spektrum mikroelementů v biologicky účinné formě.

Jejich velký význam spočívá v ochraně velmi citlivé sliznice trávicího traktu, žaludku a střev, což je významné především u mláďat.

Podílí se na stimulaci trávicích procesů a resorpci živin a zvyšuje se tak jejich využitelnost. Absorpční vlastnosti snižují vliv škodlivin, toxinů, plísní, bakterií, těžkých kovů nebo pesticidů. V trávicím traktu pokrývají otevřená nervová zakončení střevní sliznice, čímž dochází ke zklidnění a snížení možnosti vzniku stresových stavů. Díky pozitivnímu vlivu na trávení, omezuje tvorbu plynů v trávicím traktu a přispívá ke snížení nepříjemného zápachu ve stájích. Humínové kyseliny jsou doporučovány do krmných dávek pro prasata, drůbež, skot, koně, ovce, kozy a kožešinová zvířata.

Jak zahrnout humínové kyseliny do krmné dávky?

Pomocí PrimeHumic  (rozpustný humus)

PrimeHumic je jednou z možností jak do krmné dávky dodat humínové kyseliny. Kromě nich obsahuje rovněž fulvokyseliny. Obě tyto látky jsou tvořeny biodegradací mrtvého organického materiálu, při procesu humifikace. Jak již bylo zmíněno, velký význam má neutralizační efekt humusu na toxiny produkované bakteriemi. Rovněž absorbuje těžké kovy, fluoridy, organické fosfáty (parathion, glyfosát, organické insekticidy na bázi chlóru). Tato vlastnost byla testována na Lipské univerzitě s různými úrovněmi glyfosátu v krmné dávce dojnic, kdy se podařilo pomocí přídavku PrimeHumic účinky glyfosátu na bakterie v gastrointestinálním traktu eliminovat.

Glyfosáty jsou známy jako aktivní složka velmi rozšířených širokospektrálních herbicidů používaných nejen v zemědělství, ale rovněž k likvidaci plevelů jak na zahradách tak např.  okolo cest. Fungují na principu narušení šikimátové cesty (reakce, při níž vznikají antioxidanty), jejíž narušení plevel zabíjí. Stejné biosysntetické reakce se odehrávají ve všech mikroorganismech a glyfosát na ně může mít podobný vliv jako na plevel – naruší funkce, případně mikroba zahubí. Proto glyfosáty nejsou nebezpečné pro zvíře jako takové, ale zejména pro mikroflóru jeho trávicího traktu, kterou může zásadně poškodit.

Mimo to jsou humínové kyseliny schopny vázat rovněž mykotoxiny produkované houbami. Dle provedených experimentů byla testována vazebná kapacita na nejčastější mykotoxiny a to na zearalenon, nacházející se především v kukuřici a deoxynivalonolu známého též jako vomitoxin nacházející se v obilninách. Z výsledků je patrné, že humínové látky jsou schopny vyvázat zearalenon z více než 70%.

Ing. Marcela Otrubová