Moudrý a kol. (2007) definuje ekologické zemědělství jako zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky. Jsou stanovena omezení či zákazy používání látek a postupů, které zatěžují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce. Pokud jde o chov hospodářských zvířat, dbá ekologický systém hospodaření na jejich etologické a fyziologické potřeby v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

Hlavní principy v ekologických chovech:

– výběr vhodného plemene,

– umožnění zvířatům chovat se přirozeně převážně v podmínkách volných chovů s venkovními výběhy,

– udržování dobrých hygienických podmínek,

– poskytování vhodného ustájení a zdravého, výživného krmiva (Šonková, 2006).

Zásady chovu zvířat podle Šarapatky a Urbana (2006):

– způsob ustájení musí odpovídat fyziologickým a etologickým potřebám zvířat,

– všechna opatření, technologie a technika chovu zvířat musí odpovídat požadavku udržení dobrého zdraví a dlouhověkosti chovaných zvířat,

– je nutno zajistit pohodu hospodářských zvířat: pohyb, čerstvý vzduch, ochrana proti slunci a extrémnímu počasí, dostatek prostoru, podestýlka,

– krmná dávka musí odpovídat fyziologickým potřebám zvířat, jejich užitkovosti a musí být jakostní,

– lze používat zchutňující, vitaminové a minerální přísady pouze přírodního původu,

– rutinní profylaktické používání syntetických léčiv, stimulátorů a hormonálních látek není dovoleno.

Pavla Rejnová

Zdroje:

Moudrý, J., Konvalina, P., Moudrý, J. jr., Kalinová, J.: Ekologické zemědělství. JU ZF v Č. Budějovicích, 2007, 220 s.

Šarapatka, B., Urban, J. 2006. Ekologické zemědělství v praxi. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Šumperk. 502 s. ISBN: 8087080009.

Šonková, R. 2006. Welfare v ekologickém zemědělství. Ministerstvo zemědělství ČR. Praha. 29 s. ISBN: 8072711768.