Skot
21. dubna

Historie černostrakatého skotu, resp. holštýnského plemene ve světě a u nás.

Nejrozšířenější dojné plemeno u nás je v současné době holštýnský skot. Toto konstatování však platí pouze pro několik málo posledních let. Jaké byly začátky jeho chovu ve světě i nás a jak se jeho populace vyvíjela je snahou informovat ve stručnosti tímto článkem.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Černostrakatý, resp holštýnský skot ve světě.

Za domovinu černostrakatého nížinného plemene je všeobecně považována oblast Fríska Severoněmecká nížina a Jutsko, tedy části dnešního Holandska, Německa a Dánska. Z těchto oblastí se plemeno postupně rozšířilo do ostatních zemí. Do USA byly první dovozy tohoto plemene uskutečněny kolem roku 1620 z Holandska a Německa.

První plemenné knihy černostrakatého nížinného skotu byly založeny v roce 1874 v Haagu a v roce 1879 v Leeuwarden pouze pro provincii Friesland. V Německu byla plemenná kniha založena v roce 1878. Zajímavostí je, že v té době se řada oblastí uzavírala z důvodů veterinárních opatření, ale i z důvodů vyhraněných názorů na šlechtění příslušných populací. Za příklad mohou sloužit skutečnosti, že např. v roce 1891 byla z veterinárních důvodů uzavřena hranice mezi Holandskem a Německem, což zapříčinilo do značné míry samostatný vývoj plemene na obou stranách, nebo již zmíněné založení dvou plemenných knih na území Holandska.

DSC_0269

Černostrakaté plemeno se v minulosti s ohledem na přírodní, ale zejména na výrobně-ekonomické podmínky formovalo původně do dvou užitkových typů. V Evropě se chovatelská práce zaměřila na vytvoření kombinovaného užitkového typu s vysokou produkcí mléka a dobrou masnou užitkovostí. Mléčná užitkovost se pohybovala okolo 5 000 kg mléka o tučnosti 4%, při živé váze krav 600 – 650 kg. Naproti tomu v USA a Kanadě se po omezení dovozů z Evropy v 19. století, zemědělské provozy směřující jednoznačně k velkovýrobě a její specializaci na produkci masa nebo mléka, šlechtily černostrakatý nížinný skot (zde pod názvem skot holštýnský) směrem k výrazně dojnému užitkovému typu.

Černostrakatý nížinný skot doznal rozšíření nejen v Evropě a severní Americe, ale byl a je chován i v Argentině, Brazílii, Chile, Uruguay, Izraeli, Austrálii, Indonésii, Japonsku a řadě dalších zemí.

IMG_0402

Využití černostrakatého nížinného skotu v ČR

V minulé době v podmínkách ČR představovalo základ chovu skotu české strakaté plemeno. Mléčná užitkovost toho plemene se pohybovala v letech 1960 – 1970 v rozmezí 2500 až 2800 kg. V tomto desetiletí bylo přistoupeno k dovozům některých cizích výkonnějších plemen skotu jako součásti dokončení plošných ozdravovacích programů od brucelózy a tuberkulózy a neposlední řadě jimi byla sledována i snaha po zvýšení produkční výkonnosti jednotlivých stád. Jedním z plemen, kterému na závěr této dekády začala být věnována systematická pozornost, bylo černostrakaté nížinné plemeno.

Snaha využít toto plemeno na našem území existovala již v první polovině dvacátého století, kdy byly uskutečněny první importy z Holandska na Hlučínsko. Dokumentuje to v roce 1932 provedená analýza Hildprandtova stáda černostrakatého nížinného skotu v Blatné. Černostrakatý nížinný skot byl zde chován od dvacátých let až po léta třicátá. Import byl prováděn především z Fríska a mléčná užitkovost nepřekročila hranici 2 500 kg. Hildprandtovo stádo nebylo udrženo vlivem nezvládnuté techniky chovu, zejména v oblasti výživy a krmení zvířat, absence pastevního chovu apod.

Po druhé světové válce u nás černostrakatý nížinný skot vymizel. V roce 1960 byla dovezena dvě menší stáda jalovic z Holandska a z Kanady. Základ dnešního chovu položily však až masovější importy uskutečněné v druhé polovině šedesátých let a uplatněné metody plemenitby (vedle čistokrevné plemenitby převodné a užitkové, resp. střídavé křížení) iniciované a důsledně sledované výzkumnou základnou, jmenovitě Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze – Uhříněvsi. S ohledem na společenskou objednávku, ve značné míře ovlivněnou tehdy uplatňovaným centrálním plánovacím procesem, byl chov černostrakatého nížinného skotu v té době zaměřen na kombinovaný užitkový typ. V roce 1970 bylo do kontroly užitkovosti zařazeno 4 975 krav černostrakatého plemene s mléčnou užitkovostí 3 921 kg mléka, přičemž u našeho českého strakatého plemene bylo v té době dosahováno užitkovosti v průměru 2 981 kg mléka.

DSC_0256

V 80. letech a u nás potom zejména počátkem 90. let minulého století dochází k celosvětovému obratu. V podstatě všechny populace černostrakatého skotu díky úžasnému zrychlení ve vývoji moderních biotechnických metod a v důsledku rozsáhlé výměny genetického materiálu doznávají radikální změnu směru šlechtění ve prospěch dojného užitkového typu a plemeno je všeobecně nazýváno holštýnským skotem. České republice se uvedený trend nevyhnul a přechod k dojnému užitkovému typu zvířat byl akcelerován druhou vlnou masovějších importů zvířat samičího pohlaví zejména z Francie, Holandska a Německa i realizací rozsáhlejších importů spermatu býků nejen z Evropy, ale především ze Spojených států amerických, případně Kanady.

Tab č. 1 Informace k chovu černostrakatého skotu na počátku 60. let

tab

Lucie Rysová

Foto: redakce (veškeré fotografie byly pořízeny v období 2010 – 2016)

Použitá literatura:

Volek J. (1970) : Literární studie o využití černostrakatého nížinného skotu ve světě a v našich podmínkách. Písemná práce k aspirantskému minimu. Praha – Uhříněves

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky