Nejrozšířenější dojné plemeno u nás je v současné době holštýnský skot. Toto konstatování však platí pouze pro několik málo posledních let. Jaké byly začátky jeho chovu ve světě i nás a jak se jeho populace vyvíjela je snahou informovat ve stručnosti tímto článkem.
Černostrakatý, resp holštýnský skot ve světě.
Za domovinu černostrakatého nížinného plemene je všeobecně považována oblast Fríska Severoněmecká nížina a Jutsko, tedy části dnešního Holandska, Německa a Dánska. Z těchto oblastí se plemeno postupně rozšířilo do ostatních zemí. Do USA byly první dovozy tohoto plemene uskutečněny kolem roku 1620 z Holandska a Německa.
První plemenné knihy černostrakatého nížinného skotu byly založeny v roce 1874 v Haagu a v roce 1879 v Leeuwarden pouze pro provincii Friesland. V Německu byla plemenná kniha založena v roce 1878. Zajímavostí je, že v té době se řada oblastí uzavírala z důvodů veterinárních opatření, ale i z důvodů vyhraněných názorů na šlechtění příslušných populací. Za příklad mohou sloužit skutečnosti, že např. v roce 1891 byla z veterinárních důvodů uzavřena hranice mezi Holandskem a Německem, což zapříčinilo do značné míry samostatný vývoj plemene na obou stranách, nebo již zmíněné založení dvou plemenných knih na území Holandska.
Černostrakaté plemeno se v minulosti s ohledem na přírodní, ale zejména na výrobně-ekonomické podmínky formovalo původně do dvou užitkových typů. V Evropě se chovatelská práce zaměřila na vytvoření kombinovaného užitkového typu s vysokou produkcí mléka a dobrou masnou užitkovostí. Mléčná užitkovost se pohybovala okolo 5 000 kg mléka o tučnosti 4%, při živé váze krav 600 – 650 kg. Naproti tomu v USA a Kanadě se po omezení dovozů z Evropy v 19. století, zemědělské provozy směřující jednoznačně k velkovýrobě a její specializaci na produkci masa nebo mléka, šlechtily černostrakatý nížinný skot (zde pod názvem skot holštýnský) směrem k výrazně dojnému užitkovému typu.
Černostrakatý nížinný skot doznal rozšíření nejen v Evropě a severní Americe, ale byl a je chován i v Argentině, Brazílii, Chile, Uruguay, Izraeli, Austrálii, Indonésii, Japonsku a řadě dalších zemí.
Využití černostrakatého nížinného skotu v ČR
V minulé době v podmínkách ČR představovalo základ chovu skotu české strakaté plemeno. Mléčná užitkovost toho plemene se pohybovala v letech 1960 – 1970 v rozmezí 2500 až 2800 kg. V tomto desetiletí bylo přistoupeno k dovozům některých cizích výkonnějších plemen skotu jako součásti dokončení plošných ozdravovacích programů od brucelózy a tuberkulózy a neposlední řadě jimi byla sledována i snaha po zvýšení produkční výkonnosti jednotlivých stád. Jedním z plemen, kterému na závěr této dekády začala být věnována systematická pozornost, bylo černostrakaté nížinné plemeno.
Snaha využít toto plemeno na našem území existovala již v první polovině dvacátého století, kdy byly uskutečněny první importy z Holandska na Hlučínsko. Dokumentuje to v roce 1932 provedená analýza Hildprandtova stáda černostrakatého nížinného skotu v Blatné. Černostrakatý nížinný skot byl zde chován od dvacátých let až po léta třicátá. Import byl prováděn především z Fríska a mléčná užitkovost nepřekročila hranici 2 500 kg. Hildprandtovo stádo nebylo udrženo vlivem nezvládnuté techniky chovu, zejména v oblasti výživy a krmení zvířat, absence pastevního chovu apod.
Po druhé světové válce u nás černostrakatý nížinný skot vymizel. V roce 1960 byla dovezena dvě menší stáda jalovic z Holandska a z Kanady. Základ dnešního chovu položily však až masovější importy uskutečněné v druhé polovině šedesátých let a uplatněné metody plemenitby (vedle čistokrevné plemenitby převodné a užitkové, resp. střídavé křížení) iniciované a důsledně sledované výzkumnou základnou, jmenovitě Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze – Uhříněvsi. S ohledem na společenskou objednávku, ve značné míře ovlivněnou tehdy uplatňovaným centrálním plánovacím procesem, byl chov černostrakatého nížinného skotu v té době zaměřen na kombinovaný užitkový typ. V roce 1970 bylo do kontroly užitkovosti zařazeno 4 975 krav černostrakatého plemene s mléčnou užitkovostí 3 921 kg mléka, přičemž u našeho českého strakatého plemene bylo v té době dosahováno užitkovosti v průměru 2 981 kg mléka.
V 80. letech a u nás potom zejména počátkem 90. let minulého století dochází k celosvětovému obratu. V podstatě všechny populace černostrakatého skotu díky úžasnému zrychlení ve vývoji moderních biotechnických metod a v důsledku rozsáhlé výměny genetického materiálu doznávají radikální změnu směru šlechtění ve prospěch dojného užitkového typu a plemeno je všeobecně nazýváno holštýnským skotem. České republice se uvedený trend nevyhnul a přechod k dojnému užitkovému typu zvířat byl akcelerován druhou vlnou masovějších importů zvířat samičího pohlaví zejména z Francie, Holandska a Německa i realizací rozsáhlejších importů spermatu býků nejen z Evropy, ale především ze Spojených států amerických, případně Kanady.
Tab č. 1 Informace k chovu černostrakatého skotu na počátku 60. let
Lucie Rysová
Foto: redakce (veškeré fotografie byly pořízeny v období 2010 – 2016)
Použitá literatura:
Volek J. (1970) : Literární studie o využití černostrakatého nížinného skotu ve světě a v našich podmínkách. Písemná práce k aspirantskému minimu. Praha – Uhříněves
www.agropress.cz
