Skot
7. ledna

Hereford

Plemeno bylo vyšlechtěno ve střední Anglii v hrabství Herefordshire. V roce 1864 byla v Anglii založena Plemenná kniha a již v roce 1817 se objevila první zvířata plemene hereford v USA, ale větší rozvoj chovu v zámoří zaznamenalo plemeno až po skončení občanské války a postupně se rozšířilo na celý severoamerický kontinent. Již v roce 1881 byla založena American Hereford Association (AHA). O něco později byla založena v Kanadě Canadian Hereford Association (CHA). Obě asociace v současné době zpracovávají společně výsledky kontroly užitkovosti pro potřeby kontroly dědičnosti.

Foto č. 1 Historická fotografie – rok 1971 – prodej býků

1971salelg

Zdroj foto <http://www.chandlerherefords.com/gallery.htm>

Nyní prochází šlechtění plemene radikálním procesem, a to jak na úseku masné užitkovosti tak i exteriéru. Je tedy reálný předpoklad, že při pokračujícím trendu zlepšování jeho užitkových vlastností bude obliba plemene hereford ve světě velmi vysoká. Chovatelské svazy zaměřují pozornost především na ekonomiku výroby masa a jeho realizaci na trhu formou prodeje značkového herefordského masa.

Na území ČR se plemeno hereford chová od roku 1974, kdy byla do několika zemědělských podniků tehdejší ČSSR dovezena zvířata z Kanady. Jednalo se o bezrohý typ skotu a zvířata se vyznačovala spíše malým až středním tělesným rámcem, i když s dobře vyvinutými šířkovými a hloubkovými rozměry rozhodujících tělesných partií.

Je to nejstarší čistokrevné masné plemeno chované na našem území.

Velikou chybou však bylo, že skot byl dovezen bez jakéhokoli „know how“. Naprosto byla podceněna kvalitní šlechtitelská práce, tedy celý proces šlechtění a plemenitby. Z Kanady nebyl převzat ani potřebný plemenný standard či chovný cíl. Rovněž nebyla rozšiřována genetická základna dalším dovozem genetického materiálu. Chaotické a nesystematické šlechtění probíhalo dvacet let na omezené původně dovezené populaci, a tak došlo k nevhodné konzervaci celé řady užitkových i exteriérových vlastností, které byly ve světové populaci tohoto plemene dávno opuštěny.

Radikální modernizace plemene v našich podmínkách se začala uskutečňovat počátkem posledního desetiletí minulého století dovozem genetického materiálu převážně z Kanady. Aby plemeno hereford bylo konkurenceschopné s ostatními masnými plemeny, dováženými v té době především z Francie, bylo nutné výrazně zvětšit tělesný rámec a podstatně zlepšit masnou užitkovost při zachování ranosti, nenáročnosti, dobré plodnosti a výborných mateřských vlastností. V současné době je herefordský skot třetím nejpočetnějším plemenem masného skotu chovaným v ČR a je registrován v Plemenné knize vedené ČSCHMS.

552-hereford

Zdroj foto: <http://www.thatsfarming.com/news/hereford-cattle-cow-breed>

Základní charakteristika plemene

Herefordský skot patří mezi jedno z nejstarších a nejrozšířenějších masných plemen skotu, které je schopno i v extrémních klimatických podmínkách produkovat za relativně nízkých nákladů kvalitní hovězí maso. Tohoto efektu je možné dosáhnout především díky celkové nenáročnosti, ranosti, dobré plodnosti a vynikajícím mateřským vlastnostem.

Významná je jeho velmi vysoká pastevní schopnost, klidný temperament a vynikající mateřské vlastnosti.

Plemeno se vyznačuje harmonickou stavbou těla, středním až vyšším tělesným rámcem, dobrou délkou těla, jemnou kostrou a vysokým stupněm osvalení. Jeho vysoká adaptabilita, vynikající zdravotní odolnost a nenáročnost na přírodní prostředí jsou vlastnosti, které umožnily rozšíření herefordského skotu prakticky do všech klimatických oblastí světa.

Pro herefor je typické hnědé zbarvení těla. Hnědá barva může být světlejších i tmavších odstínů. Jednoznačným poznávacím znakem je bíle zbarvená srst na hlavě, hřbetu, břichu i v krajině spěnkového kloubu a záprstní a nártní krajině. Oproti českému strakatému skotu, kde by někteří jedinci mohli být podobného zbarvení, má hereford menší tělesný rámec, hrubší kostru s méně vyvinutou mléčnou žlázu.

6-he

Chovný cíl

Hlavním cílem současného šlechtění u herefordského skotu bude snaha o vytvoření populace zvířat moderního kanadského typu, tj. s větším tělesným rámcem, dobrým osvalením a velmi dobrými užitkovými vlastnostmi při zachování původních předností plemene, jako je nenáročnost, ranost, skromnost, zdravotní odolnost, dobrá adaptabilita na přírodní prostředí, dobré mateřské vlastnosti a vysoká pastevní schopnost.

Tab. č. 1 Chovný cíl plemene

tab-1

U herefordského skotu bude nadále nejrozšířenějším způsobem plemenitba přirozená. V chovech zaměřených na produkci plemenných zvířat, a zejména v chovech s matkami býků, je nezbytné využívat inseminaci spermatem nejlepších dostupných býků. V menší míře lze počítat i s využitím embryotransferu.

  • Počet odchovaných telat na 100 krav základního stáda: minimálně 95 ks.
  • Hodnocení obtížnosti porodů vyjádřené procentem snadných porodů podle platné metodiky KUMP : min. 95 %.
  • Věk plemenice při 1. otelení: 24 – 28 měsíců.
  • Hmotnost jalovice při prvním zapuštění: min. 400 kg.
  • Průměrné mezidobí – 365 dní, při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit využití embryotransferu.

4

Zdroj foto: <https://irishhereford.com/>

Graf č. 1 Vývoj stavu krav v KUMP

graf-1

Graf č. 2  Vývoj počtu narozených čistokrevných telat

graf-c-2

Marcela Otrubová, Lucie Rysová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Belgické modré

    První zmínky o modře zbarveném skotu sahají do 19. století do oblasti řek Meuse a…

    Skot - 18.12.2017
  • Představujeme vám Český svaz chovatelům masného skotu

    Český svaz chovatelů masného skotu, z.s. (ČSCHMS) byl založen v květnu 1990. Má celorepublikovou působnost…

    Reportáže - 11.12.2017