Skot
25. ledna

Gasconne

Současná podoba plemene gasconne (GS) byla vytvořena z původní populace skotu chovaného ve francouzských Pyrenejích, kde se využíval jako skot s trojstrannou užitkovostí. K tahu byl využíván i v lesním hospodářství při svozu dřeva.

Plemenná kniha byla založena v roce 1894. Přibližně před třiceti lety byl šlechtitelský program zaměřen na jednostrannou masnou užitkovost v extenzivních podmínkách při zachování vrozené tvrdosti a odolnosti, s velmi dobře utvářenými končetinami a tvrdými paznehty, výbornou konverzí živin z objemných krmiv a snadnou ovladatelností. Zbarvení je bílé až šedostříbrné, u býků lze často pozorovat i černou srst v okolí hlavy, krku, břicha a končetin.

Maso je kvalitní, chutné a křehké s jemným mramorováním. Ve Francii považováno za jedno z nejlepších.

Černé sliznice poskytují vysokou toleranci zvířat na sluneční záření a zabraňují přenosu keratokonjunktividy (suchý zánět spojivek a rohovky).

Uvedené vlastnosti umožňují spásání chudé vegetace na strmých svazích hor ve vysoké nadmořské výšce i při extrémních změnách počasí. Tím je umožněna ekonomicky efektivní produkce kvalitního masa i ve velice extenzivních podmínkách.

Jatečná hodnota se pohybuje od 60 do 64 %.

Do České republiky byl první import zvířat plemene gasconne uskutečněn v roce 1994, kdy bylo na účelové hospodářství Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze v Uhříněvsi dovezeno 15 jalovic. Proběhlo zde intenzivní ověřování vhodnosti plemene gasconne pro podmínky ČR. Z výsledků průběžně publikovaných vyplývá, že chov tohoto plemene má opodstatnění jak v čistokrevné plemenitbě, tak v užitkovém a převodném křížení. Parametry užitkovosti jsou ve srovnatelných podmínkách chovu porovnatelné s ostatními plemeny středního tělesného rámce, mezi které se plemeno řadí.

2_gs_voros-karel-melger

Foto: Karel Melger

Chovný cíl

Při šlechtění plemene gasconne (GS) je kladen důraz na zlepšení či stabilizaci úrovně znaků charakterizujících mateřské vlastnosti, masnou užitkovost a další vlastnosti plemene:

  • Dlouhověkost a plodnost,
  • snadnost porodů,
  • mléčnost,
  • růst,
  • schopnost konverze živin.

Graf č. 1 Vývoj stavu krav v KUMP

tab-c-1


Cíle šlechtitelského programu

  • počet odchovaných telat na 100 krav základního stáda – minimálně 95 telat
  • hodnocení obtížnosti porodů vyjádřené procentem snadných porodů podle platné metodiky KUMP – min. 95 %
  • věk při 1. otelení by neměl být vyšší než 40 měsíců (i když růstová schopnost mladých zvířat umožňuje jejich zařazení do reprodukce již ve věku 16 až 18 měsíců, doporučuje se první připouštění jalovic ve věku 24 až 28 měsíců)
  • průměrná délka mezidobí je 360 – 400 dnů, při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit využití embryotransferu

Graf č. 2 Vývoj počtu narozených čistokrevných telat

teb-c-2

Tab. č. 1 Cíle šlechtitelského programu

gs-tabulka

Marcela Otrubová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Představujeme vám Český svaz chovatelům masného skotu

    Český svaz chovatelů masného skotu, z.s. (ČSCHMS) byl založen v květnu 1990. Má celorepublikovou působnost…

    Reportáže - 11.12.2017
  • Aberdeen angus

    Základní charakteristika plemene Domovem jednoho z nejrozšířenějších masných plemen skotu na světě je severovýchodní Skotsko….

    Skot - 12.12.2017
  • Den s inspektorem masného skotu

    Přibližně 100 000 občanů naší země pracuje/hospodaří v zemědělské sféře. Jedná se o poměrně malé číslo, když…

    Reportáže - 2.8.2017