Koně
11. dubna

Fyziologie trávení koní

Stavba a funkce trávicího ústrojí koně je přizpůsobena potravnímu chování dávných prapředků, kteří většinu času trávili pasením a to 16-18 hod denně a málokdy hladověli více než 4 hodiny. Jejich hlavní potravou byla povětšinou jen tráva a listy a tomu byl uzpůsobený trávicí trakt, který se vyvíjel odlišně než u přežvýkavců. U krávy, ovce a kozy se na počátku zažívacího ústrojí vytvořily předžaludky, ve kterých se rozkládá rostlinná hmota působením mikroorganismů. Dál pokračuje trávení v tenkém střevě působením enzymů a organismus je tak schopen využít i bakteriální bílkovinu vznikající v bachoru.  U koní se tento typ zpracování vlákniny uskutečňuje až na konci trávicí trubice, proto je pro ně bakteriální bílkovina nevyužitelná.

Důležité pro další průběh trávení je důkladné zpracování krmiva v ústní dutině. K rozmělnění potravy slouží především stoličky se širokými plochami, které průběžně dorůstají, proto je jejich povrch stále drsný. Koně žvýkají vždy jen na jedné straně čelisti a pravidelně je střídají. Doba zpracování jednoho kilogramu krmiva závisí na jeho struktuře (oves, granule asi 10 min, seno – 45 min.). Významnou roli mají i sliny, které sice neobsahují trávicí enzymy, ale podílejí se na neutralizaci kyselého prostředí v žaludku. Na 1kg objemného krmiva se vyloučí asi 3-5 kg slin a na koncentrovaná krmiva 1-1,5 kg. Pokud je kůň zdravý, není třeba mu krmnou dávku jakkoli upravovat ať už máčením nebo úpravou zrn (kromě tvrdých zrn kukuřice a ječmene), případně řezáním sena nebo slámy. Všechny tyto zásahy koni spíš uškodí a způsobí nedostatečné rozžvýkání a proslinění potravy. Dál sousta putují jícnem do žaludku, kam vstupuje pod ostrým úhlem, což koni znemožňuje zvracení. Další z méně známých důvodů je, že naplněný žaludek nikdy nedosáhne břišní stěny a tím se omezí účinek břišního lisu.

 Žaludek je přizpůsobený průběžnému přijmu malých dávek krmiva, proto je jeho objem jen 15-20 l. Má fazolovitý tvar složený ze tří částí: dopředu vybíhá slepý vak s bezžlaznatou sliznicí a dvě zadní části, kam ústí vývody žláz vylučujících žaludeční šťávy (až 30l) a částečně se zde rozkládají bílkoviny. Jelikož jsou žaludeční stěny málo pružné, k  vyprazdňování dochází již během příjmu potravy a to už po 6-12 minutách, proto je koni umožněno pozřít až trojnásobné množství krmiva. Žaludek není nikdy prázdný a i po celodenním hladovění se v něm nachází zbytky potravy. Po nakrmení se zaplní do 4/5 objemu a zbývající prostor zabírá spolykaný vzduch. Vypité tekutiny se v žaludku nezdržují, procházejí přímo do střeva a neovlivňují tak trávení. Při intenzivním pohybu klesá produkce žaludečních šťáv, proto by koně na zpracování krmiva měli mít dostatečný čas.

Koňské tenké střevo je stejně jako střevo jiných zvířat složeno ze tří částí – dvanáctník, lačník, kyčelník. Dosahuje délky kolem 20 m a dochází zde k trávení cukrů, tuků a již částečně rozložených bílkovin na jednoduché látky, procházející střevní stěnou přímo do krve. Do dvanáctníku ústí vývod slinivky břišní společně se žlučovodem odkud se žluč vylučuje průběžně – jelikož kůň nemá žlučník, je proto méně koncentrovaná. Přesto kůň tráví tuky velmi efektivně a je tolerantní i k vyšším dávkám v krmné dávce. Tuky se rozkládají v počátečním úseku tenkého střeva. Po emulgaci žlučovou kyselinou jsou působením lipázy štěpeny na mastné kyseliny a monoglyceridy, které jsou následně vstřebány. Slinivka břišní tvoří pankreatickou šťávu skoro neustále, ale na rozdíl od jiných zvířat, obsahuje jen velmi málo enzymů. Trávenina projde celým tenkým střevem zhruba za 1,5 hod do tlustého střeva k dalšímu zpracování.

Tlusté střevo má velmi podobnou funkci jako předžaludky přežvýkavců a obsahuje asi 80-90 l tekutiny. Miliardy zde žijících mikroorganismů fermentují přijatou vlákninu a ostatní složky potravy nestrávené v tenkém střevě za vzniku těkavých mastných kyselin, které se vstřebávají přes stěnu tlustého střeva. Kyselina octová je využitelná jako přímý zdroj energie a kyselina propionová je použita ke glukoneogenezi v játrech, čímž pomáhá udržet hladinu glukózy v krvi. Tímto způsobem mohou koně získat 40-60 % energie. Dalším produktem mikrobiálního trávení je velké množství vitamínů rozpustných ve vodě (vitamíny skupiny B, C) a rovněž plyny. Vstřebává se zde i velké množství vody a nakonec se formují výkaly. Denní průměr vyloučených výkalů je kolem 9-15 kg, což je zhruba 30-60 % přijatého krmiva. Celková doba průchodu krmiva trávicím traktem se pohybuje kolem 40 hodin.

Marcela Otrubová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky