Fyziologie trávení prasat

Trávící soustava prasat je značně rozdílná od trávicí soustavy přežvýkavců. Vysoký podíl enzymatického trávení znemožňuje prasatům trávení krmiv s vysokým obsahem vlákniny, a proto musí být krmná dávka založena na vysoce stravitelných krmivech s vysokou biologickou hodnotou. Na rozdíl od jiných zvířat se prasata vyznačují vysokým využitím a přeměnou živin.

Pro prase je charakteristický jednoduchý žaludek a méně prostorný trávicí trakt. Ve srovnání s přežvýkavci je až o polovinu kratší, což přináší omezenou schopnost trávit objemná krmiva a jejich množství v krmné dávce by nemělo překročit 4%. Prasata přijímají potravu hltavě a při příjmu krmiva vykonávají stejné pohyby jako při rytí, k čemuž mají uzpůsobenou ústní dutinu.

Prase za den vyloučí kolem 10-15 l slin podle konzistence a obsahu vody v krmivu. Jejich sekrece klesá v pořadí: obilný šrot, krmné směsi, vařené brambory, mléko. V ústní dutině je tráven škrob pomocí alfa-amylázy, který je pak dále tráven v žaludku, dokud se jeho obsah nepromíchá se žaludeční šťávou obsahující HCl a změní se tak pH tráveniny. Kromě škrobu se v žaludku tráví rovněž bílkoviny a tuky. Objem žaludku tvoří asi 1/3 trávicího traktu, tj. 2-6 litrů. Po nakrmení je obsah žaludku slabě promícháván a zhruba za hodinu se začne postupně vyprazdňovat. Polovina přijatého krmiva opustí žaludek zhruba za 4-6 hod. Během této doby se že žaludku vstřebávají produkty trávení – maltóza, glukóza, kyselina mléčná, k. máselná, k. octová a plyny.  Žaludeční šťáva se z větší části vylučuje přes den a její složení se mění podle složení krmiva.

Tenké střevo měří asi 20 m a dochází zde k velmi intenzivnímu trávení pomocí vlastních střevních šťáv, pankreatu a žluče. Vstřebávání živin se uskutečňuje pomocí epitelových buněk sliznice do krve či mízy pasivně nebo aktivně (glukóza, aminokyseliny, glycerol, mastné kyseliny).

Tlusté střevo u prasat nemá zdaleka takový význam jako u skotu a koní. Dosahuje délky 4-5 m a shromažďují se zde nestrávené zbytky potravy podléhající trávení střevní mikroflórou, které ovšem není životně důležité jako u skotu. Dále se zde vstřebává voda, čímž dochází k zahušťování jeho obsahu.

DSC_0069

Využití živin

Nejvýznamnější živiny v krmné dávce pro prasata jsou N-látky a především esenciální aminokyseliny, jejichž zdrojem jsou produkty živočišného původu ve formě mouček, mléko, kvasnice, sója, extrahované šroty, vojtěška, jetel. Využití bílkovin krmiva je závislé na kvalitě zkrmované bílkoviny, jež je dána spektrem esenciálních aminokyselin. K vysokému využití N-látek je důležitý určitý poměr AMK. Čím více se blíží skutečným potřebám organismu, tím méně se jich vyloučí z těla ven. Ve výživě prasat se často setkáme s pojmem ideální protein („perfect protein“).

Ideální protein je protein obsahující aminokyseliny přesně v takovém poměru, které organismus prasete vyžaduje. Vyjadřuje se procenticky ve vztahu k první limitující aminokyselině lysinu, který se rovná 100%. V krmných směsích pro prasata jsou důležité zejména první čtyři uvedené v následující tabulce.

Tab. č. 1 Pro rostoucí prasata je doporučován následující poměr aminokyselin

ideální pro. 1

Pro snadnější pochopení přídáváme i tabulku s jednotlivými poměry AMK.

Tab. č. 2 Doporučené poměry aminokyselin u jednotlivých kategorií prasat (v %)

ideální pro. 2

S vysokou užitkovostí jsou spojeny i vysoké požadavky na ostatní složky krmiva jako jsou minerály a vitamíny důležité např. k udržení acidobazické rovnováhy, správného vývoje kostry, tvorby hormonů a enzymů, a mnoho dalších funkcí. Potřeba minerálů je z krmných surovin kryta zhruba ze 70% a zbytek je dodáván ve formě mierálních premixů. Příjem minerálních látek je ovlivněn i jejich stravitelností, která je obecně nižší u minerálů dostupných přímo z komponentů.

Voda bývá velmi často opomíjená jako živina, ale přesto má největší význam. Je důležitá pro všechny metabolické pochody v těle a zaujímá asi 70% těla. Její příjem je závislý na mnoha okolnostech, ovšem obecně se udává potřeba 3l vody na 3kg suché směsi.  Pro rostoucí prasata je denní potřeba 1/8-1/12 l na 1kg živé hmotnosti. Nadbytečný příjem nijak nezvyšuje užitkovost, naopak nedostatečný příjem má za následek útlum trávení a ztráta apetitu.

Marcela Otrubová
Foto: redakce