Robotizované dojení, typy dojíren a dojení na stání

Dojení na stání

Dojení na stání – dojení přímo na stání do konví nebo do sběrného potrubí bylo dříve velmi hojně využívané v chovech s vazným ustájením dojnic. Se změnou upřednostňovaných technologií ustájení z vazných, na volné i se zvyšujícím se tlakem na zlepšení efektivnosti práce, se od tohoto systému již dříve upustilo. Můžeme se tak s tímto typem dojení setkat ve velkochovech, kde ještě neproběhla rekonstrukce technologií, nebo v malochovech, ve kterých je tento způsob velmi hojně využívaný. Z pohledu pořizovacích nákladů i obslužnosti navíc velmi vhodný a výhodný.

Typy dojíren a dojení v dojírně

Dojení v dojírně – je využíván v drtivé většině velkochovů. Je to systém, který umožňuje vysokou produktivitu práce, pořizovací náklady jsou příznivější než u dojících robotů. Dojíren existuje několik typů, které se mezi sebou liší jak vlastní technologií, tak počtem dojících míst. Pro každý chov lze velmi dobře vybrat vhodný typ dojírny, který bude mít dostatečnou kapacitu a obslužnost.

Jednotlivé typy dojíren se v zásadě liší počtem míst pro dojnice, postavením zvířat při dojení a stím související konstrukcí.

Rybinové dojírny – v rybinových dojírnách stojí zvířata pod úhlem 40 stupňů zádí směrem k pracovní chodbě.

klasická rybinová dojírna

- Rybinové dojírny mohou být klasického tvaru, kde jsou po obou stranách pracovní chodby dojící stání. Nebo například tvaru trojúhelníkového (trigonové) nebo kosočtverečné ( polygonové).

rybinová polygonová dojírna

- Dále lze ještě rozlišovat rybinové dojírny klasické nebo s rychlým výstupem. U dojíren s rychlým výstupem se všechna zvířata propouští najednou. Stejně tak přichází i na dojení.

rybinová dojírna s rychlým výstupem

Robotizované dojení dojícími roboty

stručný přehled jednotlivých kroků

Dojící roboti – dojící roboti mají své odpůrce i náruživé propagovatele. Každý si musí zvážit jejich klady a zápory stejně, jako tomu je u dojení v dojírně nebo na stání. Dojení pomocí dojicích robotů je zcela samoobslužné. Což znamená, že robot je schopen učinit samostatně všechny úkony, které jinak dělá člověk. Při příchodu je zvíře identifikované podle respondéru a robot vyhodnotí, zda uběhl dostatečně dlouhý (přesně nastavený) interval od posledního dojení. Pokud tomu tak je, dostane zvíře určené množství jadrného krmiva. Robot pak očistí struky, nasadí strukové násadce a oddojí první střiky. Udělá vyšetření na možnost mastitidního onemocnění. V případě, že je vše v pořádku je zvíře normálně podojeno. V případě že je podezření na zánětlivé onemocnění, je zvíře taktéž podojeno, ale mléko není odváděno do tanku s mlékem od zdravých zvířat, ale do tanku určeného pro skladování mléka od krav mastitidních, léčených apod. Po podojení, každého zvířete jsou strukové násadce propláchnuty dezinfekčním roztokem, vodou a připraveny pro další dojnici.