Co to vlastně GMO je? GMO je geneticky modifikovaný organismus, jehož genetický materiál byl úplně změněn, a to takovým způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací.
Toho lze dosáhnou několika způsoby:
- Nahodilé zásahy působením mutagenů nebo ionizovaného záření. Takto se šlechtí většina odrůd pšenice, řepky a dalších plodin. Tyto zásahy nejsou považovány za genetickou modifikaci a nevztahují se tak na ně regulace vyplývající ze zákona o nakládání s GMO.
- Cílené zásahy do organismu vneseme nebo v něm cíleně deaktivujeme konkrétní geny-vnášením genu proti odolnosti vůči herbicidům
- GMO, do kterého byl metodami genetického inženýrství cíleně přenesen gen z jiného druhu = transgenní organismus = transgenoze.
Jaký je přínos GMO plodin?
Genetickou modifikací získávají plodiny různé specifické vlastnosti. Nejvýznamnější z nich je odolnost proti škodlivým činitelům, ať už to jsou škůdci, choroby, chlad nebo sucho. Významnou vlastností je tolerance vůči postřikům neselektivním herbicidem, který ničí všechny ostatní nežádoucí rostliny v porostu. Přínos těchto plodin je kromě zvýšení výnosu také ve snížení nákladů na jejich ošetření (klesá např. použití pesticidů).
Geneticky modifikované plodiny tvoří celosvětově významnou složku zemědělské výroby, ovšem podíl ploch v EU je v rámci světové produkce zanedbatelný.
V roce 2015 dosáhla celková plocha GMO plodin 179, 7 mil. ha, což je stokrát větší plocha než v roce 1996. Z této plochy připadá 77 % na tři největší státy – USA, Brazílie, Argentina. Kromě kukuřice a sóji se dále pěstuje bavlník, řepka, cukrová řepa, papája, vojtěška, dýně, topol, brambory a lilek. Co se týče zvířat, geneticky upravené nalezneme třeba lososy atlantské. U sóji se předpokládá, že geneticky modifikovaná je až 80 % z celkového množství pěstovaného ve světě. Do EU se ročně dováží 40 mil. tun sóji a produktů z nich. EU patří mezi druhého největšího dovozce hned po Číně. Jedná se o odrůdy, které jsou schválené pro dovoz do zemí EU, ale nikoliv pro jejich pěstování.
Oproti jiným státům, přistupuje EU ke GM plodinám velmi obezřetně s patřičnou opatrností.
V ČR se pěstují pouze plodiny, které prošly přísným schvalovacím procesem na úrovni EU. Proces zahrnuje případná rizika, která budou mít dopad na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Tyto odrůdy musí být zapsány do Státní odrůdové knihy v ČR nebo do Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin v EU.
V ČR je povoleno pouze pěstování GM kukuřice typu MON810, a to od roku 2005. Tato odrůda má v sobě vložený gen půdní bakterie Bacillus thuringiensis, která má za následek vznik odolnosti proti zavíječi kukuřičnému.
Tab.1: Vývoj ploch, na kterých se pěstuje GMO kukuřice v ČR a EU(ha)
Zdroj: <http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/gmo-geneticky-modifikovane-organismy/>
*v letech 2017 a 2018 se v ČR GMO kukuřice nepěstovala
Klesající tendence patrná z tabulky je mimo jiné ovlivněna i obchodní a cenovou politikou dodavatelů osiva, kdy se stávají náklady s jeho dovozem pro zemědělce nevýhodné. Dalším, neméně významným faktorem, je tlak ze strany mlékáren na produkci NON-GMO mléka, což znamená vyloučit z krmné dávky jak GM kukuřici, tak i sóju, která se u nás sice nepěstuje, ale hojně se dováží. Pak je možné GM sóju nahradit buď „normální“ sójou, která je ovšem podstatně dražší nebo najít alternativu a sóju vyřadit z krmné dávky úplně. Zde je nutné podotknout, že se GM krmiva na organismus dojnic nikterak negativně nepůsobí, spíše naopak. Kukuřice odolná proti zavíječi bývá méně napadána plísněmi, a tak je i obsah mykotoxinů v rostlině podstatně nižší. Krmení GM krmivy se na kvalitě mléka nikterak neprojeví a laboratorně ani nejde prokázat. DNA z krmiv je během trávení degradována a žádná její část se nedostane do mléčné žlázy, a tudíž ani do mléka. Jedinou možnou kontrolou krmení či nekrmení GM krmiv jsou faktury za nákup či analýzy krmiv.
Budoucnost a GMO plodiny?
Jak již bylo zmíněno výše GMO plodiny jsou zákazníky v EU spíše odmítány. Lze těžko odhadovat tlak, který bude vyvíjet USA nebo Argentina do budoucna prostřednictvím GMO plodin. S největší pravděpodobností bude opět záležet na zákazníkovi, jaké bude mít priority a čemu bude dávat přednost.
Nutno říci, že GMO jsou na scéně cca 30 let a nelze 100 % konstatovat, že se na lidském organismu nepoznamenají.
Text: redakce
