Skot
3. ledna

Charolais

Plemeno bylo vyšlechtěno na přelomu 18. – 19. století z původního žlutého skotu chovaného v té době ve Francii. První zmínky pocházejí z roku 1773. Hlavní oblastí chovu byla střední Francie v oblasti mezi  řekami Seinou, Loirou, Rhônou a Alier.

V podmínkách dobré výživy a příznivého klimatu byl prováděn pozitivní výběr jedinců, kteří vynikali raností a především extrémně vyjádřeným masným užitkovým typem. Pro zlepšení ranosti a jemnosti masa byl v některých oblastech použit údajně i schorthorn. Plemenná kniha byla založena v roce 1864. V polovině 20. století byla u tohoto skotu dosahována vynikající masná užitkovost. U dospělých býků je z této doby uváděna hmotnost 1100 až 1200 kg, u krav 600 až 800 kg, při kohoutkové výšce 137 cm. U mladých vykrmených býků je v této době uváděna ve věku 14 až 15 měsíců hmotnost 500 až 550 kg s jatečnou výtěžností 58 až 63 %.

V současné době je jedním z celosvětově nejrozšířenějších masných plemen.

Zdroj foto: Pavla Vydrová

První importy do české republiky se uskutečnily již v roce 1990 z Maďarska. V dalších letech se na importech podílela již v rozhodující míře země původu tohoto plemene – Francie. V roce 1992 byl na základě importu z Kanady založen i první chov bezrohého charolais. V prvních letech se na rozšiřování chovu významně podílelo uplatněné embryotransferu. Kvalitu chovu ovlivňuje používání špičkových býků, kteří jsou prověřeni v kontrole dědičnosti ve Francii.


Základní charakteristika plemene

Plemeno charolais s příznivými růstovými schopnostmi a jatečnou kvalitou vykrmovaných zvířat má využití nejen v čistokrevné plemenitbě, ale především v užitkovém křížení s ostatními plemeny skotu. Zvířata vynikají velmi dobrou výkrmností, vysokým přírůstkem do vyšší porážkové hmotnosti a především nízkým podílem tuku. Charakteristická je pastevní schopnost s příznivou spotřebou objemných krmiv.

Krávy vynikají dobrou mléčností, vyjádřenou intenzivním růstem telat, především do věku 120 dnů. Významnou vlastností je plodnost, dlouhověkost a dobré zdraví, bez geneticky podmíněných poruch. Díky vysoké plodnosti a růstovým schopnostem potomstva produkuje plemeno charolais nejvyšší živou hmotnost telat na krávu a rok. S tím souvisí i výskyt vyššího procenta obtížných porodů, který zejména v minulosti významně snižoval zájem chovatelů o toto plemeno. Obtížnost porodů je od 80. let hlavním selekčním kritériem.

7-ch

Zdroj foto: Karel Melger

Chovný cíl

Hlavním cílem současného šlechtění u charolaiského skotu zůstává snaha o vytvoření populace zvířat moderního typu masného skotu, kombinujícího v sobě vynikají masnou užitkovost, při zachování dobré adaptability na přírodní prostředí, dobrých mateřských vlastností a vysoké pastevní schopnost. Dosažená úroveň početních stavů populace plemene charolais s sebou přinesla, obdobně jako v zemi původu, požadavek na odlišné směry šlechtitelské práce s ohledem na požadovaný cíl:

  • upevnění mateřských vlastností – produkce zvířat, která jsou využívána v čistokrevné populaci
  • zvyšování růstové schopnosti a masné užitkovosti – produkce zvířat pro užitkové křížení
  • bezrohost – v návaznosti na celosvětové trendy šlechtění geneticky bezrohého skotu se i u plemene charolais v českých podmínkách zejména v posledním období stále více soustředí šlechtitelská práce na bezrohost

Tab. č. 1 Cíle šlechtitelského programu

tab-1

Graf č. 1 Vývoj stavu krav v KUMP

graf-1

K zajištění genetického pokroku je nezbytné stálé napojení na výchozí francouzskou populaci a využívání nejlepších plemeníků. Zejména v chovech zaměřených na produkci plemenných zvířat je velmi žádoucí využívat v maximální možné míře inseminaci spermatem nejlepších dostupných býků, jak ze zahraničí, tak i z domácí produkce. V menší míře lze počítat i s nákupem plemenných zvířat ze země původu a s využitím embryotransferu.

Zdroj foto: Pavla Vydrová

Produkční ukazatele

  • počet odchovaných telat na 100 krav základního stáda – minimálně 95
  • hodnocení obtížnosti porodů vyjádřené procentem snadných porodů podle platné metodiky KUMP – min. 95 %
  • věk krávy při 1. otelení – do 40 měsíců
  • průměrné mezidobí – 360 – 400 dní, při hodnocení tohoto ukazatele je třeba zohlednit využití embryotransferu

Graf č. 2 Vývoj počtu narozených čistokrevných telat

graf-2

Marcela Otrubová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )

Štítky

Související články

  • Den s inspektorem masného skotu

    Přibližně 100 000 občanů naší země pracuje/hospodaří v zemědělské sféře. Jedná se o poměrně malé číslo, když…

    Reportáže - 2.8.2017
  • Představujeme vám Český svaz chovatelům masného skotu

    Český svaz chovatelů masného skotu, z.s. (ČSCHMS) byl založen v květnu 1990. Má celorepublikovou působnost…

    Reportáže - 11.12.2017
  • Belgické modré

    První zmínky o modře zbarveném skotu sahají do 19. století do oblasti řek Meuse a…

    Skot - 18.12.2017