Skot
18. prosince

Belgické modré

První zmínky o modře zbarveném skotu sahají do 19. století do oblasti řek Meuse a Escaut. Plemeno vznikalo především za pomocí tehdy velmi populárního plemene shorthorn. Okolo roku 1880 se začalo s první šlechtitelskou prací. V praxi se ovšem toto šlechtění omezovalo pouze na výběr nejlepších jedinců dle znaků zevnějšku. Tato situace trvala až do roku 1914, kdy byla veškerá další práce přerušena válkou.

Až v roce 1919 byl v Belgii oficiálně stanoven chovný cíl plemene: kombinovaná užitkovost s vyrovnanou masnou a mléčnou produkcí (4.000 litrů mléka). Tento trend šlechtění se udržoval až do roku 1950, kdy celé zemědělství začínalo procházet poměrně rychlou transformací spojenou s využíváním umělé inseminace, mechanizace, ale také chemických hnojiv.

V letech 1950 – 1960 tak nastal obrat v orientaci dalšího vývoje plemene, především na základě změny ekonomických podmínek a požadavků trhu, který začal upřednostňovat křehké a libové maso vhodné pro rychlé kuchyňské úpravy. V tomto období se tak nejprve u býků a poté také u krav začínají selektovat jedinci dle osvalení.

Zlom nastal v období let 1960 – 1970, kdy se šlechtění plnou měrou soustředilo na výraznou masnou užitkovost. Výsledkem šlechtitelské práce je tak 80 – 85 % zastoupení zvířat s tzv. dvojitou zmasilostí (double muscling). Pouze velmi malé procento z celé populace jsou zvířata kombinovaného užitkového typu.

Plemeno belgické modrobílé se řadí mezi extenzivní plemena středního tělesného rámce.

Plemeno nabývá stále většího světového významu především v oblasti užitkového křížení s mléčnými plemeny. Svoji oblibu si získalo především díky vynikající masné užitkovosti. V čistokrevné formě jsou zvířata chována ve velké míře pouze v zemi původu, v ostatních zemích se čistokrevné chovy vyskytují spíše pro účely šlechtění a produkci plemenného materiálu. Populace v Belgii čítá kolem 1,5 mil. zvířat, což představuje 45 % skotu chovaného v celé Belgii.

Do České republiky bylo toto plemeno importováno v čistokrevné formě poprvé v roce 1994 do VÚŽV Uhřiněvesi.

V posledních dvou letech se projevuje velký zájem o toto plemeno, především pro využití v užitkovém křížení.

Foto: Kamil Malát (farma Pojedy)

Chovný cíl

Nejcharakterističtějším znakem v chovu plemene belgického modrobílého je jeho nadprůměrné osvalení. Dvojité osvalení (double muscling) je však v populaci belgického modrobílého (BM) plemene homozygotně fixováno; osvalení proto není hlavním cílem šlechtitelské práce.

Dosažení potřebné rentability chovu předpokládá kromě osvalení i dostatečný rámec, dobré utváření zevnějšku ve vztahu ke standardu plemene (především bezproblémové končetiny), pravidelnou plodnost, vysokou natalitu a minimální podíl genetických defektů.

Rentabilita chovu je rovněž podmíněna zvládnutím specifického managementu spojeného s chovem tohoto plemene. S ohledem na předpokládané rozšíření chovatelské základny v ČR a s využitím výsledků českých plemenných hodnot je cílem šlechtění soběstačnost v produkci plemenných býků zlepšujících růstové schopnosti potomstva (tj. býků vhodných pro užitkové křížení se záměrem zvýšit masnou užitkovost potomstva). Následně lze počítat také s využíváním býků zlepšovatelů mateřských vlastností potomstva z domácího šlechtění. Využití synů těchto býků bude omezeno především pro čistokrevné chovy. Nepředpokládá se však výraznější rozšíření čistokrevných chovů, a proto počet těchto býků bude podstatně nižší s tím, že pro tyto účely budou i nadále v převážné většině využíváni inseminační býci z výchozí populace plemene belgické modrobílé.

Vzhledem k vysokým porodním hmotnostem telat a úzkým porodním cestám matek se v 60 – 90 %chovech rodí císařským řezem, v některých chovech se 100 % telat rodí císařským řezem. 

Graf č. 1 Vývoj stavu krav v KUMP

Tab. č. 1 Cíle šlechtitelského programu

tab-2

  • počet telat – podle dosažené úrovně je reálné dosažení 95 % živě narozených telat z březích plemenic stáda, 90 % odchovaných.
  • snadnost telení – posuzovat pouze v křížení s ohledem na specifické využití plemene. Hodnotit stupnicí KUMP.
  • věk při prvním otelení – cílem šlechtění je dosáhnout průměrného věku při prvním otelení max. 36 měsíců.
  • průměrné mezidobí – s přihlédnutím na fakt, že březost krav tohoto plemene je v průměru o 2 – 3 dny kratší a s ohledem na dosahovanou natalitu je cílem dosažení pravidelného telení tak, aby kráva dala každý rok tele. U plemenic pravidelně využívaných a doložených jako dárkyně embryí se mezidobí nesleduje.

Graf č. 2 Vývoj počtu narozených čistokrevných telat

tab-3

Marcela Otrubová

Komentáře

Vstoupit do diskuze ( 0 komentářů )


Související články

  • Základní principy šlechtitelské práce u masných plemen

    Svaz chovatelů masného skotu je pověřen řízením šlechtitelské práce v chovu masného skotu v rámci…

    Skot - 12.12.2017
  • Představujeme vám Český svaz chovatelům masného skotu

    Český svaz chovatelů masného skotu, z.s. (ČSCHMS) byl založen v květnu 1990. Má celorepublikovou působnost…

    Reportáže - 11.12.2017
  • Aberdeen angus

    Základní charakteristika plemene Domovem jednoho z nejrozšířenějších masných plemen skotu na světě je severovýchodní Skotsko….

    Skot - 12.12.2017